Závislost na sociálních sítích je pro společnost přijatelné riziko, myslí si Koreš

Podle Koreše je dokument natočen velmi dobře. „Člověk nad touto problematikou přemýšlel a vyděsilo ho to. Síla dokumentu je v tom, že každý z nás ví nebo tuší, kdo využívá sociální sítě, čím ho ovlivňují, jak sbírají informace a další. Dokument to vše ukazuje pohromadě a v tom si myslím, že je jeho síla,“ komentuje dokument zakladatel poradny.

Sociální sítě jsou někdy jako jed, varuje odborník na digitální závislosti

Rozhovor

K jiným psychiatrům chodí pacienti se závislostí na alkohol, na drogy. Vladimír Kmoch pomáhá lidem, kteří bojují s nadměrným užíváním sociálních sítí, mobilů, počítačových her. Jedinců, které trápí tzv. digitální závislost, je mezi námi čím dál víc. Popisuje to i americký dokument Sociální dilema, z něhož se v posledních týdnech stal obrovský hit.

Osobně ho nejvíce zaujal nástin budoucnosti, kterou tvůrci dokumentu divákovi představili. „Prezentují v něm rozdělení společnosti, dokonce mluvili o občanských válkách. Přemýšlel jsem, jestli to tak je, nebo není. Zároveň totiž existují studie, které potvrzují, že poslední generace Z se chová daleko bezpečněji, co se týče vkládání údajů na internet,“ komentoval Koreš.

Samotný dokument by prý Koreš mohl využít pro rodiče dětí, které jsou na internetu a sociálních sítích závislé. „Rodiči, který se mě zeptá, co vše závislost obnáší, bych mohl doporučit pustit si tento dokument,“ konstatoval vedoucí poradny. Podle něj jsou sociální sítě do určité míry nahrazením sociálního kontaktu, které je pro uživatele příjemné.

Zároveň ale podotkl, že časté používání sociálních sítí může lidem přinést určitý diskomfort. „Pokud na nich člověk hodně lpí, může mu to přinést i nějaká negativa. Diskomfort v tom, že nemá dostatečný počet lajků, že dost často není připojení k internetu a podobně,“ pokračoval Koreš.

Závislost na sociálních sítích je braná jako přijatelné riziko

V poradně Prevent se z 80 procent setkávají s lidmi, kteří jsou závislí na sázení nebo hraní automatů. Uživatelů sociálních sítí nebo hráčů počítačových her mají mnohem méně. „Často za námi přicházejí rodiče, kteří se ptají, zda mají správně nastavená pravidla v domácnosti nebo jestli už jejich dítě netráví na internetu příliš mnoho času,“ vysvětluje Koreš.

Důvodem, proč mají tak málo klientů se závislostí na sociálních sítích, je podle něj všeobecný fenomén. „Sami rodiče totiž sociální sítě užívají, a ve společnosti je tak jejich užívání bráno jako přijatelné riziko. Samotná závislost není vidět do té doby, než se jedná o extrém,“ uvedl vedoucí poradny.

Společnost si podle Koreše uvědomuje, že závislost na sociálních sítích existuje. „Rodiče si uvědomují, že je jejich dítě pořád na telefonu, ale není to pro ně takový problém. Vědí, že důsledky nejsou do reálného života tak drastické, pokud nemluvíme o šikaně, depresích a tak dále,“ pokračoval Koreš.

Je nesmírně těžké poznat, jestli je člověk závislý.

Příznaky závislosti přitom ani nemusí být viditelné. „Může se jednat o sociální odtržení, zanedbání povinnosti, odloučení od kamaráda, počínající deprese. Je to ale velmi těžké poznat, především u dospívajících dětí. U nich se nikdy neví, jestli se jedná o přirozený vývoj odtržení od rodiče, nebo je zde nějaký problém,“ vysvětlil Koreš.

Závislost na návykových látkách a sociálních sítích či internetu má několik společných příznaků. „Je zde určitá význačnost, stálé opakování, potřeba kontrolovat mail, Facebook. Být připojen se pro závislé stává prioritou, začínají omezovat věci v běžném životě. Také si dávají závazek, že s tím přestanou, vymažou si aplikaci, ale nevydrží to. Znovu si ji nainstaluji,“ říká Koreš.

Jak vypadá digitální detox a pomohl by zákaz sociálních sítích? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v přiloženém videu.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Jiřím Korešem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.