Zelenskyj: Svět dělá první krok ke spravedlivému míru. Ve Švýcarsku začal summit o Ukrajině
Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat. Na úvod dvoudenního summitu ve Švýcarsku to v sobotu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí budou jednat o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích.
Kyjev se na prvním summitu svého druhu snaží dál budovat mezinárodní podporu pro svůj mírový plán, který počítá mimo jiné s úplným stažením Rusů z okupovaných částí Ukrajiny. Zatímco Rusko pokračuje ve více než dva roky trvající agresi proti sousední zemi, žádná shoda na uceleném plánu se na švýcarském summitu nečeká. Účastníci toto jednání prezentují jako první krok v dlouhém procesu.
DÁLE ČTĚTE: Pohřebiště ruských tanků. Ukrajinští lovci pancířů ukázali záběry, jak drtí obrněnce
„Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj na úvodním plenárním jednání, které v hotelovém komplexu nad Lucernským jezerem začalo vpodvečer. Promlouval při tom k zástupcům zhruba 90 zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.
Čtěte také
Zelenskyj se vyjádřil také k tomu, proč na akci není zastoupené Rusko. „Kdyby Rusko mělo zájem o mír, nebyla by žádná válka. My musíme spolu rozhodnout, co spravedlivý mír znamená,“ uvedl.
Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Mezi vybranými řečníky na plénu byl také keňský prezident William Ruto, který dodal, že stejně jako útok Moskvy na Ukrajinu by bylo nepřijatelné zabavovat ruská aktiva zmrazená na Západě.
Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i na vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu.
Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová, která před ostatními účastníky ruskou válku proti Ukrajině označila za útok na mezinárodní pravidla a normy. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vzkázal, že mír „nemůže být kapitulací Ukrajiny“, informovala agentura AFP.
Čtěte také
Jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a „lidský rozměr války, což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.
Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Uvedené otázky jsou mezi body mírového plánu, který Ukrajina předložila už během prvního roku války. První summit o míru se koná až o rok a půl později, a to na pozadí pokračujících bojů, v nichž je aktuálně iniciativa na straně Ruska. Moskva zatím veřejně ochotu k diplomatickému kompromisu nevyjádřila a ruský prezident Vladimir Putin nově rozhovory s Kyjevem podmínil mimo jiné zakotvením ruských územních zisků na Ukrajině.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který je rovněž v americké delegaci, to dnes podle agentury Reuters označil za „naprosto absurdní vizi“. Zároveň okomentoval čínskou absenci na summitu. Předpokládám, že tady (Číňani) nejsou, protože je Putin požádal, aby nechodili,“ citovala Sullivana reportérka agentury Bloomberg.
MOHLO BY VÁS ZÁJÍMAT: Rusové mají novou zbraň: Na drony vytáhli „želví tanky“. Spíš pojízdné rakve, smějí se lidé
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
