Zemřel legendární Limonádový Joe. Karel Fiala se dožil 95 let
Ve věku 95 let zemřel herec a zpěvák Karel Fiala, někdejší hvězda karlínské operety. Informoval o tom web iRozhlas.cz. Diváci jej mají ale spojeného zejména s rolí Limonádového Joea ze stejnojmenného filmu. Na jevišti Hudebního divadla v Karlíně herec slavil největší úspěchy od 50. let minulého století. Během čtyř dekád tam snad nebyl muzikál, v němž by Fiala neměl jednu z hlavních rolí.
Limonádový Joe byl však pro Fialu osudovou rolí. Do té doby málo známý tenor se rázem stal hvězdou stříbrného plátna, za kterou se táhly davy fanynek. Za celoživotní přínos muzikálu dostal cenu Thálie.
Málokdo ví, že roli slavného pistolníka „vyfoukl“ Fiala jinému filmovému elegánovi, Jiřímu Kodetovi – a to mu tehdy bylo už 39 let. Jako hvězda karlínské operety byl však Fiala pro režiséra Oldřicha Lipského v roce 1964 tím pravým typem milovníka se sladkým úsměvem, kterého do své jedinečné parodie westernů na motivy knihy Jiřího Brdečky potřeboval.
Fiala sice na jevišti ztvárnil desítky roli, pro diváky už ale zůstal navždy hlavně hrdinou bez bázně a hany, který je však vlastně obchodním cestujícím s limonádou. Fialovi ale spojování s touto rolí nevadilo. „Na Limonádníka vzpomínám rád, nevadí mi, že mi ho lidé přišpendlili na celý život,“ komentoval zdánlivé prokletí své nejslavnější role.
Filmové zpracování „koňské opery“ v kinech zhlédlo 4,5 milionu diváků, další miliony se bavily při nesčetných reprízách v televizi. Divadelní hra se dočkala čtyř desítek nastudování. Ve dvou se objevil i Karel Fiala, když v roce 2001 v ABC poprvé ztvárnil otce Kolaloku. O pár let později se v této roli objevil i v karlínské verzi, kde opět houstl dým v Trigger Whisky Saloonu, ďábelský Horác kul pikle, Tornádo Lou snila o svém šampionovi a panenská Winnifred čelila nástrahám.
„Dodnes nevím, jestli byla lepší jediná superrole, nebo hodně průměrných. Beru to jako osud,“ svěřil se ostravský rodák, který jinak u filmu spíš paběrkoval. Hrál třeba Dalibora v přepisu Smetanovy opery, objevil se v pohádkách Dařbuján a Pandrhola a Labakan nebo dramatu Martina Friče Povodeň, po Limonádovém Joeovi ale dostával před kamerou příležitost hlavně v televizi.
Ke kariéře se dostal náhodou
O to výraznější byly Fialovy role v Hudebním divadle Karlín. Jako tenor hrál skoro samé „klaďasy“ a milovníky, nejraději měl prý Tonyho z West Side Story. „To představení mělo takovou atmosféru, že lidi skoro nedýchali,“ vzpomínal herec, který „celá ta léta vyznával lásku nějaké ženské na jevišti“. Vášnivý polibek představitelce titulní role Rose Marie ostatně přinesl Karlu Fialovi i lásku jeho třetí ženy – Věry Vlkové.
„Ta hra končí polibkem. A Věra tvrdí, že jsem ji na konci tak vášnivě políbil, až to zajiskřilo. Je pravda, že jsme od té doby spolu začali chodit,“ vzpomínal na začátky vztahu, ze kterého vzešli synové Jan a Tomáš (kromě nich měl ještě Borise a Karla). „Můj život byla opereta,“ řekl jednou s jen malou dávkou nadsázky Fiala, který s Věrou tvořil pár přes půl století. Recept na spokojený vztah měl jednoduchý. „Je to otázka tolerance. Já si Věry vždycky vážil a ona si vážila mě,“ říkal.
K úspěšné herecké a pěvecké kariéře – a tedy i ke své třetí ženě – se přitom Karel Fiala dostal vlastně náhodou. Na svět přišel v rodině kominického mistra. Když za okupace nemohl dokončit gymnázium, začal se věnovat otcovu řemeslu. Střechy ale krátce po válce vyměnil za pražskou konzervatoř, talentovaného mladíka si totiž všiml profesor Ševčík z ostravské hudební školy, který jej připravil na přijímací zkoušky. „Nebýt jeho, nezpívám,“ svěřil se Fiala.
Už na konzervatoři, kterou dokončil v roce 1952, začal Fiala působit v Národním divadle, kariéru v operním souboru mu ale zhatila tréma. „Dokud jsem stál, byl jsem celkem suverén. Ale pak jsem měl vzít Mařenku kolem ramen, usednout s ní na lavičku a zpívat Věrné milování. Trémou se mi najednou roztřásla noha a na dřevěné podlaze to vibrovalo a nešlo to zastavit,“ popsal Fiala své zkušební vystoupení v roli Jeníka v Prodané nevěstě, po kterém bylo jasné, že z něj pěvec nebude.
Fiasko v opeře ale ani trochu nevadilo Oldřichu Novému, který v té době působil v karlínském divadle a mladého pěvce přijal. „Byl to nesmírně noblesní pán a ihned jsme si padli do oka. Do měsíce jsem zpíval Cikánského barona,“ přiblížil počátky úspěšného působení Fiala, který z Karlína odešel až počátkem 90. let. Část souboru včetně Fialy a jeho ženy si tehdy nepadla do oka s novým ředitelem a musela odejít. Jezdil pak na zájezdová představení a vystupoval jako host na různých scénách.
Až do vysokého věku se přitom udržoval v kondici, za což do značné míry vděčil i genům – jeho otec se dožil 90, maminka pak 89 let. „Od 14 let jsem hrál tenis... myslím si, že to sehrálo velikánskou roli, mám naběháno hodně kilometrů,“ řekl Fiala, který se bílému sportu začal věnovat už v Ostravě, kde sbíral míčky rodičům Ivana Lendla. A když musel s tenisem skončit, trávil dědeček herečky Anny Fialové čas nejraději na chalupě v Chřibské v Českém Švýcarsku.
