Ve věku 76 let zemřel americký novinář Terry Anderson, který strávil téměř sedm let v zajetí poté, co byl v roce 1985 unesen během občanské války v Libanonu. S odvoláním na prohlášení jeho dcery o tom informovala agentura Associated Press, pro kterou pracoval.
Bývalý vedoucí zpravodaj AP na Blízkém východě byl nejdéle drženým západním rukojmím z desítek lidí unesených v Libanonu za občanské války z let 1975 až 1990. Podle jeho dcery Sulome Andersonové, která se narodila tři měsíce po jeho únosu, zemřel ve svém domě v newyorské obci Greenwood Lake. „Ačkoli byl život mého otce poznamenán extrémním utrpením během doby, kdy byl rukojmím v zajetí, v posledních letech našel tichý a pohodlný klid,“ uvedla v prohlášení pro zpravodajství CNN. Příčinu úmrtí rodina nesdělila.
ČTĚTE TAKÉ: Stojíme na prahu třetí světové války? Experti řekli, jak velká je hrozba ničivého konfliktu
Někdejšího mariňáka unesla v březnu 1985 extremistická proíránská organizace Hizballáh. Skoro sedm let byl zadržován v temných celách, většinou se zavázanýma očima a s pouty na rukou i nohou. Později vzpomínal, že se „málem zbláznil“ a že jen jeho římskokatolická víra mu zabránila vzít si život, než byl v roce 1991 osvobozen.
Po návratu do Spojených států v roce 1991 Anderson přednášel, učil žurnalistiku na několika významných univerzitách a v různých obdobích provozoval bluesový bar, ranč a gurmánskou restauraci. Potýkal se rovněž s posttraumatickou stresovou poruchou a získal miliony dolarů ze zmrazeného íránského majetku poté, co federální soud dospěl k závěru, že Írán hrál roli v jeho únosu. O většinu z těchto peněz pak ale podle AP přišel kvůli špatným investicím a v roce 2009 vyhlásil bankrot.
Andersonův život byl podle slov jeho dcery složitý a plný těžkých zkoušek. „Vím, že by chtěl, aby se na něj nevzpomínalo podle jeho nejhoršího zážitku, ale díky jeho humanitární práci pro Vietnamský dětský fond, Výbor na ochranu novinářů, veterány bez domova a mnoho dalších neuvěřitelných věcí,“ uvedla novinářova dcera.
Anderson byl jedním z 18 Američanů, kteří byli v 80. letech zajati v Bejrútu. V Libanonu zůstal ze všech nejdéle. Unesen byl ráno 16. března 1985 poté, co si byl zahrát tenis. Přijel k němu tehdy zelený vůz, ze kterého vystoupili ozbrojenci a přinutili ho nastoupit. Anderson později uvedl, že byl unesen, protože byl tehdy v Libanonu jeden z mála lidí ze Západu a protože jako novinář vzbuzoval podezření mezi členy Hizballáhu, že je špion. V zajetí nakonec strávil šest let a devět měsíců. Za tu dobu mu zemřeli otec i bratr a svou dceru Sulome uviděl poprvé po svém propuštění, když jí bylo šest let.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: EU chystá další sankce vůči Íránu. Je hrozbou pro stabilitu Blízkého východu, říká Michel
