Útok na Izrael
Na Blízkém východě se naplno rozhořel další konflikt. Tentokrát proti sobě stojí Írán a Izrael, do hry vstupují také jejich spojenci. O co vlastně Teheránu jde a čeho chce dosáhnout? O tom promluvil expert CNN Peter Bergen.
Napětí mezi oběma silnými hráči Blízkého východu panuje již léta a válka v Pásmu Gazy mezi židovským státem a Íránem podporovaným teroristickým hnutím Hamás jen přilila olej do ohně.
ČTĚTE TAKÉ: Íránský útok stál zlomek toho, co Izrael dal za obranu, říká expert. Mluví o desítkách miliard
Po víkendovém íránském raketovém a dronovém útoku na Izrael se situace může ještě zhoršit, přestože se Izraelcům podařilo nálet zneutralizovat i s pomocí jeho spojenců, například Američanů a překvapivě i Jordánců, odrazit.
Komentátor CNN a odborník na politiku na Blízkém východě Peter Bergen se ve svém textu zamýšlí, jaké mohl mít Írán primární důvody k napadení Izraele. Hlavní roli v nich hraje vůle tamních duchovních vůdců – dnešního ájatolláha Alího Chameneího i jeho předchůdce Rúholláha Chomejního.
Podle Bergena a také íránského odborníka Karima Sadjadpoura má Írán primárně tři cíle. Prvním je dostat Američany z Blízkého východu. Jak známo, Spojené státy se v tomto regionu už řadu let silně angažují, přičemž Írán usiluje o pozici hegemona celé oblasti. Teherán také chce podle expertů nahradit Izrael Palestinou. Jeho třetím cílem má být „strhnout USA z vedoucí pozice světového řádu“.
Některé z těchto záměrů se Írán snaží uskutečnit už roky, třeba už od 80. let. V této době vzniklo například jiné teroristické hnutí – Hizballáh – které se snaží škodit USA a jeho hlavnímu spojenci v regionu, tedy Izraeli.
Írán mohl být pilířem stability, myslel si Kissinger
Írán přitom mohl mít zcela jinou pozici. „Moderní, silný a mírumilovný Írán by mohl být pilířem stability a progresu v regionu,“ psal v roce 2006 americký exministr zahraničí a guru diplomacie Henry Kissinger. Zároveň dodal, že se Írán do takového stavu nemůže dostat, pokud se jeho vůdci budou pokoušet o „křižáctví“, nikoliv o mezinárodní spolupráci.
Bergen ve svém komentáři CNN dále zmiňuje, že sami Američané do jisté míry umetli Íráncům cestu k jejich nynější pozici silného hráče v regionu. Konkrétně, když v roce 2003 svrhli režim iráckého diktátora Saddáma Husajna, který byl pro Írán i blízké státy mocnou hrozbou.
Írán v sobotu vypustil více než 300 bezpilotních letounů a raket na Izrael v reakci na izraelský útok na konzulát v Sýrii. Při něm byli počátkem dubna zabiti dva vysocí velitelé Íránských revolučních gard.
