Blízký východ

V Sýrii se zatím děje přesně to, čeho se všichni obávali – místo uklidnění situace po pádu režimu Bašára al-Asada se v zemi rozhořel boj o moc. Vedle lokálních frakcí se do něj zapojují i zahraniční mocnosti. USA, Turecko a Izrael ale sledují své vlastní cíle a podle Washington Postu mohou do sebe navzájem narazit.

Zástupci vlády, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a prezident Petr Pavel jednali ve čtvrtek dopoledne o směřování zahraniční politiky. Podle hlavy státu je zájmem nejen ČR, ale i Evropy upevnění vztahů s novou administrativou USA, a to kvůli zajištění bezpečnosti. Spojené státy zůstávají na geopolitickém poli nezastupitelným aktérem, prohlásil Pavel na tiskové konferenci. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že situace v Sýrii je dosud nejistá, ale že žádné migrační tlaky na země EU nezaznamenává.

Valné shromáždění OSN ve středu jasnou většinou odhlasovalo požadavek na okamžité, bezpodmínečné a trvalé příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Informují o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž rezoluce také vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích.

Pád syrského režimu Bašára al-Asada je podle CNN pro Rusko bolestivým úderem, který navíc odkrývá zranitelnost kremelského režimu. Rusko musí vlivem převratu v Damašku omezit svou vojenskou přítomnost v zemi. CNN předpokládá, že Rusko teď bude o to tvrději jednat s Ukrajinou o případném míru.

Nejdříve se hovořilo o tom, že syrský diktátor Bašár al-Asad zemřel při pádu letadla, později Moskva ohlásila, že mu udělila i s rodinou azyl. Podle orientalisty Petra Pelikána je ruská metropole pro Asada pouze přestupní stanicí do Spojených arabských emirátů. Ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž poznamenal, že by tamní režim ještě neodepisoval – důležitý bude ještě boj o bašty na západě země.

Až do pádu režimu v listopadu 1989 udržovala Československá socialistická republika vřelé vztahy s mnoha arabskými vůdci. Mimo jiné také s dynastií Asadů v Sýrii, která nyní padla. Asadové byli syrskými prezidenty nepřetržitě od roku 1971 až do 8. prosince 2024. „Chci podtrhnout, že Sýrie je rozhodnuta jít socialistickou cestou,“ prohlásil generální tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) Miloš Jakeš 12. dubna 1989 v syrském Damašku, když se loučil s prezidentem Háfizem al-Asadem. A o čtyři roky dříve ho na Pražském hradě hostil prezident Gustáv Husák a na slavnostní večeři se pila sovětská vodka. Oba režimy se udržovaly u moci s pomocí brutálních policejních metod a vedoucí úlohy jediné politické strany, v Československu to byla KSČ, v Sýrii zase Socialistická strana arabské obrody (Baas).

Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby podle agentury AFP v úterý oznámila, že zastavila pátrání v nechvalně proslulé věznici Sajdnájá. Tu prohledávala kvůli podezření na další zadržované lidi v podzemí. Bílé přilby nicméně pátrání ukončily, aniž by našly další vězně. Vězení Sajdnájá asi 30 kilometrů severně od Damašku o víkendu ovládli a osvobodili islamističtí povstalci, kteří svrhli režim dlouholetého autoritářského prezidenta Bašára Asada.

Izrael provedl od pádu Asadova režimu na 250 vzdušných úderů na Sýrii a zničil důležité vojenské cíle, uvedla podle agentury AFP syrská exilová organizace Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Úřady Spojených států obvinily dva bývalé přední činitele vojenské zpravodajské služby režimu syrského diktátora Bašára Asada z válečných zločinů. Dvojice příslušníků tajné služby syrského vojenského letectva se měla podílet na mučení zajatých lidí včetně amerických občanů, informovala agentura Reuters s odvoláním na zveřejněné obvinění.

Vojenská zpravodajská služba Ukrajiny (HUR) dospěla k závěru, že Rusové v Sýrii zjevně neměli v úmyslu chránit svého spojence Bašára al-Asada před povstalci. Rusko totiž krátce před převratem údajně stáhlo ze Sýrie své lodě a narychlo odváželo ze země i další arzenál, píše Kyiv Independent.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová během páteční demonstrace v německém Mannheimu na podporu Palestiny na pódiu pronesla: „J*bat Německo“ a „J*bat Izrael“. Akce, jejíž tématem byl vedle izraelsko-palestinského konfliktu i problém klimatu, se účastnilo asi 700 lidí a informoval o ní web The Jerusalem Post.

Rebelové vedení militantní skupinou Haját Tahrír aš-Šám dokonali převrat v Sýrii, svrhli režim Bašára al-Asada a vyzvali Syřany po celém světě, aby se vrátili domů. Po celém světě je totiž podle OSN více než 14 milionů syrských uprchlíků. Kde všude jsou a co s nimi bude?

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že svržením režimu Bašára al-Asada občanská válka rozhodně nekončí. Nad celou Sýrií podle něj nemá nikdo kontrolu, protože různé oblasti ovládají různí hráči. Sever země navíc okupuje Turecko, což podle Mikuleckého mnozí přehlížejí.