Blízký východ

Hamás v rámci první fáze mírové dohody s Izraelem propustil tři rukojmí. Po více než roce jsou tak na svobodě 31letá Doron Steinbrecherová, 28letá Emily Damariová a 23letá Romi Gonenová. List Jerusalem Post teď přináší jejich dramatické příběhy.

Konflikt v Pásmu Gazy je u konce, alespoň na nějaký čas. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podepsal dohodu o příměří a propuštění rukojmích s teroristickým hnutím Hamás. Židovský stát však rozhodně nemá vyhráno. Experty jsou za vítěze označováni spíše ozbrojenci držící Gazu. A své body na konci střetu získá i nastupující americký prezident Donald Trump.

Zákazy prezidenta USA Joea Bidena ohledně těžení ihned zruším a budeme vrtat až do aleluja, řekl jeho zvolený nástupce Donald Trump na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Mezi řadou ožehavých výroků prohlásil, že jeho názoroví oponenti si „hrají s americkým soudnictvím“ a že on sám byl ve všech případech obvinění nevinný. Neodpustil si ani rýpnutí do „zeleného podvodu“ nebo do „ministerstva nespravedlnosti“.

Pokud radikální islamistické hnutí Hamás nepropustí zbytek rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy do inaugurace 20. ledna, rozpoutá se veškeré možné peklo. Před novináři těmito slovy pohrozil uskupení zvolený prezident USA Donald Trump. Co měl však přesně na mysli oním „peklem“, nespecifikoval. Trump také prohlásil, že válka na Ukrajině může přerůst do mnohem horší podoby, než jaká je nyní.

Syrské ministerstvo školství zveřejnilo na sociálních sítích úpravy školních osnov, které podle některých kritiků signalizují zavádění přísného islámského práva. Upozornila na to CNN, podle které se čerstvá vláda v Damašku hájí tím, že pouze napravuje nesrovnalosti po režimu Bašára al-Asada.

Válka na Ukrajině trvá už skoro tři roky a mnozí doufají, že v roce 2025 konflikt skončí. Odborníci vyhlížejí také ukončení války v Gaze, třebaže ke klidu má Blízký východ jako celek daleko. Pozornost se bude upínat také k souboji USA a Číny. Co se bude v příštím roce na těchto frontách dít, předpovídá prestižní list The Economist.

Jemenští rebelové Hútíové minulý týden prakticky denně zasypávali Izrael raketami. Izraelská obrana přiznala, že může na útoky reagovat jen omezeně, protože povstalci nikdy nepatřili mezi hlavní nepřátele židovského státu. Upozornil na to list The New York Times.

V syrském Tartúsu zemřelo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením v době režimu prezidenta Bašára Asada. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).

V Sýrii se zatím děje přesně to, čeho se všichni obávali – místo uklidnění situace po pádu režimu Bašára al-Asada se v zemi rozhořel boj o moc. Vedle lokálních frakcí se do něj zapojují i zahraniční mocnosti. USA, Turecko a Izrael ale sledují své vlastní cíle a podle Washington Postu mohou do sebe navzájem narazit.

Zástupci vlády, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a prezident Petr Pavel jednali ve čtvrtek dopoledne o směřování zahraniční politiky. Podle hlavy státu je zájmem nejen ČR, ale i Evropy upevnění vztahů s novou administrativou USA, a to kvůli zajištění bezpečnosti. Spojené státy zůstávají na geopolitickém poli nezastupitelným aktérem, prohlásil Pavel na tiskové konferenci. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že situace v Sýrii je dosud nejistá, ale že žádné migrační tlaky na země EU nezaznamenává.

Valné shromáždění OSN ve středu jasnou většinou odhlasovalo požadavek na okamžité, bezpodmínečné a trvalé příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Informují o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž rezoluce také vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích.

Pád syrského režimu Bašára al-Asada je podle CNN pro Rusko bolestivým úderem, který navíc odkrývá zranitelnost kremelského režimu. Rusko musí vlivem převratu v Damašku omezit svou vojenskou přítomnost v zemi. CNN předpokládá, že Rusko teď bude o to tvrději jednat s Ukrajinou o případném míru.