Tony Brooks patřil do generace průkopníků formule 1, která riskovala život více než všichni její následovníci. Zdroj: Getty Images
Svět opustila v požehnaném věku 90 let jedna z legend formule 1. Tony Brooks sice v dnešní době nepatří mezi nejznámější jména královny motorsportu, ale v 50. letech minulého století se zařadil mezi piloty, kteří byli průkopníky momentálně extrémně populárního seriálu.
Brooks byl po předloňském úmrtí Stirlinga Mosse posledním žijícím vítězem Grand Prix z prvního desetiletí existence formule 1. Šest triumfů posbíral rodák z britského Dukinfieldu v sezonách 1957 až 1959. Pouze zmiňovaný Moss, Alberto Ascari a Juan Manuel Fangio vyhráli v 50. letech více velkých cen. K větší slávě mu chyběl titul světového šampiona.
„Brooks byl úžasný jezdec. Nejlepší – pokud mi to odpustí – v uvozovkách neznámý jezdec, který tu kdy byl. Byl mnohem lepší než několik mužů, kteří vyhráli celý šampionát,“ řekl v 80. letech Moss o svém kolegovi.
We are saddened to hear of the passing of Tony Brooks
— Formula 1 (@F1) May 3, 2022
F1's last surviving race winner of the 1950s, Brooks was one of the earliest pioneers of the sport we love.
Our thoughts are with his loved ones pic.twitter.com/9hhY6MlmWZ
Přezdívalo se mu „závodící zubař“. A to kvůli tomu, že v roce 1955 – když se ve 23 letech učil na závěrečné zkoušky oboru zubní lékařství – byl na poslední chvíli povolán týmem Connaught pro Grand Prix na Sicílii. Zmeškal úvodní trénink, trať se tedy dodatečně učil na vypůjčeném skútru. I přes tyto komplikace všechny porazil.
„Byl jsem úplně ponořený do studia, když mi Connaught zavolal. Pravděpodobně to bylo požehnání, protože jsem neměl čas přemýšlet o tom, co dělám. Vyrazil jsem na místo, které bylo považováno za konec světa, řídil auto, ve kterém jsem nikdy neseděl. Na okruhu, který jsem nikdy neviděl. Naštěstí jsem měl větší strach o to, jak dopadne mé studium,“ vzpomínal před časem.
Skvělým entrée v bojových podmínkách oslnil a ve formuli 1 zůstal až do roku 1961. A kariéra zubaře šla stranou. Jeho závodní filozofii změnily dvě těžké nehody – jedna se udála na domácím okruhu Silverstone, druhá ve francouzském Le Mans. Po nich se zařekl, že už nikdy nepůjde za hranu, aby kompenzoval nedostatky vozu. Možná i proto zůstal bez světového titulu a nestal se známější personou.
„Byl jsem velmi zarmoucen, když se ke mně dostala zpráva, že Tony Brooks zemřel. Byl součástí speciální skupiny řidičů, kteří byli průkopníky a posouvali hranice v době obrovského rizika,“ poznamenal v oficiálním prohlášení generální ředitel formule 1 Stefano Domenicali.
„Pro ty, kteří znají motorsport dobře, Brooks byl a vždy bude jedním z nejlepších jezdců a také okouzlujícím a sebevědomým mužem,“ napsal novinář Andrew Benson, hlavní novinář stanice BBC specializující se na formuli 1.
