reklama
Citroen C3
Ilustrační foto
Foto: Denisa Nováková

Ženy jsou statisticky lepší řidičky. Auto ale využívají jinak než muži

Statistiky Evropské unie mluví jasně – ženy způsobí zhruba jednu pětinu dopravních nehod. Tvoří přitom 45 procent osob, které mají řidičské oprávnění. Auto ale používají jinak a jejich priority za volantem jsou odlišné než ty mužské.

Řízení je stále silnou doménou mužského světa. Ačkoliv první osobou, která odvážně ujela delší vzdálenost něčím, co připomínalo dědečka automobilu, byla právě žena. Manželka Karla Benze, německého konstruktéra a také autora prvního benzinového automobilu na světě, Bertha se rozhodla ukázat, že manželova tříkolka s výbušným motorem je tou správnou cestou do budoucnosti. Bez jeho vědomí s dětmi vyjela na 106 kilometrů dlouhou trasu z Mannheimu do rodného Pforzheimu, kde chtěla navštívit matku. Jízda se povedla a Karl Benz mohl začít svůj miliardový byznys.

Ženy řídí kvůli chodu domácnosti

Ženy se i v dnešní době při řízení setkávají se stereotypy. Obraz řidičky se ale mění, stejně jako jejich potřeba využívat auto. „Skutečně vidím velký mezigenerační posun jak ve vnímání ženy za volantem, tak i v četnosti řidiček v provozu. Ženy mojí generace získávaly řidičské oprávnění spíš jako zálohu pro případ, že by byl hlavní řidič – muž – indisponován. V generaci mých dětí už je řízení pro ženu běžná záležitost, často spojená i se zaměstnáním, především však s péčí o děti, o chod domácnosti, zejména pokud je omezený přístup k veřejné dopravě. Souvisí to i s životním stylem, s velkými nákupy, dopravou dětí na mimoškolní aktivity, možnostmi rekreace,“ sdělila dopravní psycholožka Vlasta Rehnová.

Ženy využívají auto nejčastěji na kratší vzdálenosti, zato v hustším provozu. A pokud ženy nemají rodinu? Automobil jim dodává svobodu.

Muži způsobují více nehod

Česká dopravní policie uvádí, že v období let 1993 až 2016 zavinili muži 81,7 procenta dopravních nehod, zatímco ženy pouze 18,3 procenta. Číslo ale roste každým rokem kvůli tomu, že ženy stále častěji sedají za volant.

Muži podle odborníků mnohem více bourají při předjíždění, řídí agresivněji a méně odpovědně. Ženy nejčastěji způsobují nehody kvůli nepozornosti na křižovatkách nebo přehlédnutí dopravního značení. Jedním z velkých problémů je i jejich multitasking za volantem, u kterého ztrácejí kontrolu nad vozidlem.

„Ženy méně riskují, pravidla porušují ,trochu‘, nejdou do extrému například v překročení rychlosti, v množství vypitého alkoholu, v ,dělání ramen‘ a předvádění se. Vozidlo řídí převážně účelově, nikoliv kvůli adrenalinovým zážitkům. Na druhou stranu jsou náchylnější k rozptylování pozornosti při řízení, kontrolují děti v autě, telefonují, něco hledají ve vozidle nebo venku,“ vypočítala Rehnová.

Ženy nejčastěji umírají jako spolujezdkyně

Nejen že muži způsobí převážnou část autonehod, ale jejich havárie mívají také vážnější důsledky než u žen. Smrt za volantem nalézají nejčastěji muži (u žen je to 31 procent), na místě spolujezdce umírá 33 procent žen, zatímco u mužů je to 12 procent. Podobná čísla statistik naleznete i u usmrcených chodců, jen 30 procent z nich jsou ženy.

Ženy a muži se v automobilu chovají jinak. Zatímco ženy způsobují nehody nejčastěji nepozorností nebo zbrklostí a dávají vždy přednost bezpečnosti, muži dokáží rychleji vyhodnotit dopravní situaci. „Ženy nepříjemné události více prožívají, nechají se ovlivnit strachem, někdy v provozu udělají něco, čemu muži nerozumí. Jsou však tolerantnější k chybám jiných účastníků silničního provozu,“ vysvětlila dopravní psycholožka.

/ fotografií

Za lepší prostorovou orientací může být i sport

Ženské řízení je stále i v 21. století předmětem vtipů. Je ale v žité praxi opravdu takový rozdíl ve schopnostech mužů a žen za volantem? Na společenské stereotypy v oblasti řízení jsme se zeptali dopravní psycholožky Vlasty Rehnové.

„Ženská za volantem“, to je v 21. století nadávka, která je v běžném provozu používaná stále. Přitom prvním člověkem, který řídil automobil na delší vzdálenost, byla právě žena. Bertha Benzová usedla za volant v roce 1886. Vnímáte napříč lety, že se společenský obraz ženy za volantem zlepšuje?
Já jsem už opravdový pamětník a skutečně vidím velký mezigenerační posun jak ve vnímání ženy za volantem, tak i v četnosti řidiček v provozu. Ženy mojí generace získávaly řidičské oprávnění spíš jako zálohu pro případ, že by byl hlavní řidič – muž – indisponován. Praxe v řízení malá, úbytek dovedností velký, výsledkem je to, že v seniorském věku žádá o prodloužení platnosti řidičského oprávnění (zdravotní způsobilost) stále ještě méně žen než mužů.

V generaci mých dětí už je řízení pro ženu běžná záležitost, často spojená i se zaměstnáním, především však s péčí o děti, o chod domácnosti, zejména pokud je omezený přístup k veřejné dopravě. Souvisí to i s životním stylem, s velkými nákupy, dopravou dětí na mimoškolní aktivity, možnostmi rekreace Pokud nějakého muže dnes ještě pohled na „ženskou za volantem“ nějak negativně rozruší, pak zaspal dobu nebo ztrácí nervy z toho, že přichází o jakési pochybné výsady z minulého století.

K popření společenských mýtů dobře fungují jasné statistiky. Ty mluví o tom, že ženy bourají výrazně méně než muži. Někdo by mohl oponovat, že takové statistiky jsou důkazem toho, že ženy tolik neřídí nebo nevlastní automobil. Poslední data Eurostatu ale říkají, že to je skoro 50:50.
Souhlas, navíc bych zohlednila i prostředí, v jakém ženy více řídí – asi to bude na kratší vzdálenost, ale v hustém provozu – nákupní střediska, město – a víckrát za den – děti do školy, ze školy, na kroužky, nakoupit a podobně.

Dá se říci, že se nějak liší řízení mužů a žen, popřípadě jak?
Stručně – ženy méně riskují, pravidla porušují „trochu“, nejdou do extrému například v překročení rychlosti, v množství vypitého alkoholu, v „dělání ramen“ a předvádění se. Vozidlo řídí převážně účelově, nikoliv kvůli adrenalinovým zážitkům. Na druhou stranu jsou náchylnější k rozptylování pozornosti při řízení, kontrolují děti v autě, telefonují, něco hledají ve vozidle nebo venku. Nepříjemné události více prožívají, nechají se ovlivnit strachem, někdy v provozu udělají něco, čemu muži nerozumí. Jsou však tolerantnější k chybám jiných účastníků silničního provozu.

Velkým tématem je parkování žen. Podle statistik opravdu parkují o něco déle, ale důvodem je snaha o bezpečnost. Říká se, že ženy nemají k parkování dobré prostorové vidění. Jiné výzkumy ale mluví o tom, že se na vývoji prostorového vidění podílí i výchova. První hračka, kterou chlapečci dostávají, je většinou auto. Učí se řídit, staví silnice, řeší technické věci, zatímco dívky dostanou do rukou panenku a tak se učí empatii a starosti o druhé. Co si o tom myslíte?
Důležitější než prostorové vidění je rozvoj prostorové orientace a tady bych tak zásadní rozdíl mezi chlapečky a holčičkami neviděla. Je jedno, s jakou hračkou si dítě hraje, ale jde o to, co s ní provádí a jak si trénuje právě tu prostorovou orientaci. To znamená, jestli se s ní pohybuje ve složitějším prostředí, překonává překážky a vzdálenosti, učí se spolupracovat s jinými dětmi. I holčičky odmala jezdí na odrážedle, na tříkolce, na koloběžce, na kole...

Dobrým příkladem systematického tréninku prostorové orientace jsou některé sporty jako krasobruslení, gymnastika, akrobacie, skoky do vody, kolektivní hry. A v nich se stejně dobře uplatňují jak muži (chlapci), tak ženy (dívky), a to i v tak tradičních mužských doménách, jako je fotbal. Obecně každý sport přispívá k rozvoji dovedností, které můžou být později bohatě využity při řízení auta.

Ve vztahu k parkovacím dovednostem žen je proto důležitý trénink, výborné jsou i různé asistenční systémy a hlavně žádný stres z toho, že to musí být rychle a na první dobrou.

PhDr. Vlasta Rehnová
PhDr. Vlasta Rehnová
Zdroj: Profimedia.cz

Velkou roli v řízení hraje i sebevědomí řidičky a řidiče. Chlapci přicházejí do autoškoly s tím, že řízení je mužská záležitost, kterou zvládnou. Dívky jsou často přesvědčené o tom, že jim řízení nepůjde, aniž by to někdy zkoušely.
U dívek hodně záleží na přístupu autoškoly a na prvních zkušenostech z řidičské praxe, na tom, jak její řidičské dovednosti hodnotí nejbližší okolí, kamarádi, rodina. Přílišná osobní angažovanost blízkých osob může ale být na škodu, hodnocení nemusí být objektivní. Dobré je začít jezdit s někým zkušeným, který dovede v klidu hodnotit, upozornit na chyby, ale pozor – ne během jízdy!

U chlapců může být velkým problémem právě to očekávání, že už něco umí, a on neumí, nejde mu to. Zkušení učitelé autoškoly by také jistě potvrdili, jak je těžké odnaučit zlozvyky, které si žáci přinášejí z domácího výcviku. Tady se „nepolíbenost“ motorismem jeví jako jistá výhoda, začíná se od začátku. Samostatnou kapitolou by byly řidičky seniorky, které se odhodlají obnovit si po letech řidičské dovednosti.

Na to navazuje moje další otázka. Jaké chyby dělají ženy nejčastěji za volantem?
Většinou to budou náhlá špatná rozhodnutí kvůli nepozornosti, přehlédnutí dopravního značení, ztráta kontroly nad vozidlem kvůli nějaké jiné činnosti, která nesouvisí s řízením vozidla...

Podle výzkumů jsou ženy i častějšími oběťmi na silnicích. Stávají se oběťmi agresivních řidičů, ale i „falešných odtahových služeb“.
Asi to bude obdobné jako v jiných oblastech kriminality. Agresor vždy útočí na slabšího, nebo na toho, o kom si alespoň myslí, že je slabší – na dítě, na ženu, na seniora. Jenomže žena v autě až tak slabá nemusí být. Pokud je připravená, poučená, může případného agresora nemile překvapit – nevšímá si ho, ujede mu, volá policii, po ruce má kontakt na svou odtahovou službu a podobně.

Díky své profesi se setkáváte i s problémovými řidiči. Předpokládám, že většina z nich jsou muži. Všímáte si toho, jak muži mluví o ženách za volantem, jak k nim přistupují?
Zákaz řízení kvůli vážnému dopravnímu přestupku se skutečně více týká mužů, podíl žen je odhadem z mé evidence tak kolem 10 až 15 procent, v obou případech převládá mladší až střední věk. Ženy jsou spíš přistiženy s alkoholem, bohužel i s drogami, výrazné překročení dovolené rychlosti jízdy bývá výjimkou.

U všech se vždy ptám, jaké problémy jim nastaly po zákazu řízení. U mužů, pokud mají rodinu nebo partnerku, často situaci řeší právě žena, někdy ji to i donutí konečně začít řídit. Ale už je to v jiné rovině „náhradníka“, než tomu bylo v minulosti, přibírá si tuto aktivitu na delší dobu, třeba i na úkor svého volna, svých koníčků. V drtivé většině jsou za to svými partnery chváleny.

Nemám zkušenost s tím, že by se některý z mužských klientů negativně vyjádřil o ženě za volantem, ani se nesnaží toto téma vyvolat. Naopak přiznávají, že jejich protějšky ten malér nějak rozdýchaly a ujaly se řízení.

Současná moderní vybavení aut řidičům výrazně pomáhají. Jste fanouškem různých posilovačů řízení?
Já fanouškem jsem, ale jako odborník musím vidět i různá úskalí. Vždy by to měl být jen pomocník, konečné rozhodnutí je vždy na řidiči – například na jakou frekvenci pípání už přestane couvat. Sem tam by se měl člověk projet s vypnutými systémy kvůli možné ztrátě dovedností a vždy počítat s tím, že můžou nastat situace, které systém začne řešit proti racionálnímu lidskému uvažování. Vždy je důležité projet si v bezpečí všechny funkce, aby nebyl řidič za jízdy zaskočen nečekaným signálem nebo reakcí vozidla.

Nejvíc bych ocenila automatickou spojku, protože ta je pro ženské, jak říkají skalní řidiči, kteří si užívají ruční řazení.

Myslíte si, že existují lidé, kteří by kvůli svým schopnostem opravdu neměli sedat za volant? Nebo se naučí řídit každý?
Sem tam se nějaké nemehlo objeví, ale není zaručeno, že si za to může samo, třeba mělo špatný výcvik. Ale vážně, těch skutečných nemotorů a nemotoristů bude hodně málo, záleží na měřítku posuzování, kdo je dobrý řidič. I s drobnými nedostatky lze bezpečně řídit, pokud je řidič zná a je soudný, styl jízdy přizpůsobí svému hendikepu, obstará si užitečné pomůcky a vybavení vozidla – třeba právě tu automatickou spojku.

A když to opravdu nejde, tak by to měl člověk bez ostudy přiznat a jeho rozhodnutí neřídit by mělo být vnímáno jako ohleduplnost a zodpovědnost vůči ostatním.

Rozhovor vznikl za podpory značky Citroën, která právě uvedla na trh Citroën C3 SHINE.

V redakci Prima Ženy a Prima Fresh jsme Citroën C3 testovaly a ptaly se, zda je potřeba něco jako „auto pro ženy“. Během testování jsme ale přišly na daleko důležitější charakter tohoto vozidla!