Ústava ČR Zdroj: archiv TV Prima
Všechny formy milosti byly polistopadovými prezidenty využívány, říká advokát Jan Černý. A není tomu jinak ani dnes. Milost, zejména forma abolice, byla a je prezidenty udělována. Jediný rozdíl je v tom, že od roku 2012 jsou podmínky jejího udělení zpřísněny. Pro ukončení trestního stíhání je totiž nutný spolupodpis premiéra.
Abolice je jednou z milostí prezidenta republiky. Je to právo hlavy státu nařídit, aby se trestní stíhání nezahajovalo a pokud už zahájeno bylo, může být zastaveno. Institut je ukotven v Ústavě České republiky v článku 63. Ústavní novelizace z roku 2012, v níž se zavedla přímá volba hlavy státu, zároveň zavedla i zpřísnění neomezené pravomoci prezidenta zasahovat do probíhajícího řízení.
„Tato forma milosti ale vyžaduje kontrasignaci, neboli spolupodpis, předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády,“ uvedl advokát Jan Černý.
Podle politologa Mariána Sekeráka v případě, že by se Miloš Zeman rozhodl Andreji Babišovi abolici skutečně udělit, by mohl premiér opravdu pověřit podpisem jiného člena vlády, například ministryni spravedlnosti Marii Benešovou.
Pokud obviněný po udělení abolice chce dále před soudem danou věc projednávat, může. Do tří dnů pak musí prohlásit, že na projednávání věci trvá. Ani v případě uznání viny by mu však trest už nehrozil. „Je to forma jakéhosi očištění... Měl jsem případ, kde abolice byla a byla i uznána. Dokonce dotyčný trval i na tom, aby celé řízení bylo projednáno až do konce,“ vysvětluje Černý.
Více forem milosti
Forem milosti je více. Existuje abolice, agraciace a rehabilitace. Agraciace je zmírnění nebo odpuštění dosud nevykonaného trestu. Rehabilitace je odstranění nepříznivých následků nebo vykonaného trestu. Odsouzený je pak považován za osobu bezúhonnou. Jednotlivé formy mohou být i kombinovány.
„Všechny tři formy byly využívány polistopadovými prezidenty. Všechny milosti probíhají tak, že někdo podá návrh, ten je následně projednán a pokud je kladně zhodnocen, tak je předložen prezidentovi a ten se dále rozhodne, zda ji udělí,“ zmínil Jan Černý. „Důvody abolice jsou naprosto odlišné. Nedá se říci, že by to bylo výhradně ze zdravotních důvodů, nebo kvůli pocitu nespravedlnosti. Je to případ od případu. Spektrum je neskutečně široké,“ dodal advokát.
Příklady abolice z minulosti
V roce 2001 udělil Václav Havel abolici stíhanému faráři Vojtěchovi Vlastimilu Protivínskému. Ten byl stíhán za to, že ve volbách do Senátu vyzval obyvatele Břeclavska, aby nevolili KSČM. Za trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení mu hrozily až dva roky ve vězení. Václav Havel prostřednictvím abolice toto stíhání zastavil.
Další rok pak například zastavil trestní stíhání 78letému muži, který si na zahrádce pěstoval konopí kvůli léčbě Parkinsonovy choroby.
Václav Klaus udělil abolice dvěma mužům, kdy nařídil v trestním řízení nepokračovat. Jedná se o případ Petra Desáka, který byl obviněn z ohrožení pod vlivem návykové látky, a Roberta Musila za zanedbání povinné výživy. Abolici udělil z toho důvodu, že muži prý nebyli ze zdravotních důvodů schopni chápat trestní řízení.
Prezident Miloš Zeman udělil abolici například v roce 2016. Zastavil tak stíhání obviněného, který po poškození mozku po cévní mozkové příhodě a pro duševní poruchu též nebyl schopen trestní řízení chápat. V tomto případě žádost o milost podala státní zástupkyně, která sama stíhání nemohla zastavit.
Právo abolice českého prezidenta je výjimečné i v mezinárodním měřítku. Například na Slovensku toto právo v roce 2002 při novele ústavy odebrali.
