Prezidenti Srbska, Kosova a Federica Mogheriniová Zdroj: foto youtube RTS
Zdá se, že neshody kolem řešení urovnání vztahů mezi Bělehradem a Prištinou neberou konce. Nemysleme si, že se to týká pouze české zahraniční politiky. Vedle v Rakousku jsou na tom podobně. Ze všeho je zřejmé, že dochází k „šikování“ řad před jakýmsi zatím neznámým datem finalizace problému Kosova.
U nás premiér Andrej Babiš udělal rozruch po schůzce s prezidentem Zemanem, když prohlásil: „Pan prezident říká, že ta naše pozice byla i z toho titulu, že jsme byli dva týdny v NATO, že to bylo nějaké politické rozhodnutí, ale že jeho názor na to uznání Kosova je negativní.“ Dále ještě premiér uvedl: „My tohle určitě budeme řešit na koordinační schůzce pro zahraniční politiku, kde budou předsedové Senátu a Sněmovny i ministr vnitra a ministr zahraničí.“ Ministr Tomáš Petříček na to odpověděl včera, že nevidí důvod k tomu, aby Česko vzalo zpět uznání Kosova a k tomu dodal, že je „připraven se s panem premiérem i ústavními činiteli o této záležitosti bavit“.
Taková a podobná vyjádření jsou pochopitelně bedlivě sledována v Srbsku, kde okamžitě uvedli, že měl Zeman při schůzce s Babišem připomenout stanovisko poslanců z minula, kdy požadovali po vládě Mirka Topolánka, aby neuznával Kosovo. Poměrně rozsáhlé komentování a vysvětlování pozice České republiky je například na serveru stanice B92 vysvětlováno pocitem křivdy Miloše Zemana, když v roce 1999 podepsal jako premiér přelet letadel NATO k bombardování Jugoslávie.
Podobně rozporuplná stanoviska mezi politiky, tentokrát k otázce řešení vzájemných vztahů Bělehradu a Prištiny, existují v Rakousku. Zde opoziční politici strany Neos napadli bývalého rakouského kancléře a předsedu Rakouské lidové strany Sebastiana Kurze s tím, že chce „podpálit“ Balkán. Kurz ve svém rozhovoru pro srbskou agenturu Tanjug uvedl, že je pro korekci hranic mezi Kosovem a Srbskem, že nic nenamítá na výměnu území. „Máme jasný názor: podporujeme vše, na čem se obě strany domluví, včetně možné korekce hranic, jestli je to vzájemně výhodné řešení problému a přinese to stabilitu,“ řekl předseda rakouských lidovců. Politici strany Neos si myslí, že změna hranic by vedla na Balkánu k posílení nacionalistických tendencí, a to zejména u bosenských Srbů, což by mělo za následek destabilizaci regionu.
Připomeňme, že podobné stanovisko jako Neos zastává EU a především Angela Merkelová, která rovněž mluví o tom, že toto řešení by přineslo do Evropy prvek nestability.
Proti tomu stojí stanovisko USA a především Donalda Trumpa, který se již v minulosti vyslovil pro podporu snah prezidentů Srbska Vůčiće a Kosova Tačiho usilujících prostřednictvím o teritoriální urovnání vzájemných vztahů.
Rovněž Rusko nemá nic proti tomu, aby došlo k výměně území mezi Srbskem a Kosovem. Známé je stanovisko Vladimira Putina, který se vyslovil v tom smyslu, že podporuje jakékoli rozhodnutí, které bude v zájmu Srbska.
To, že dlouhá léta nedochází k urovnání vztahů mezi Kosovem a Srbskem, je způsobeno také politikou EU, která udržuje patovou pozici. Uvnitř samotné EU docházelo ke sporům o řešení, když vysoká představitelka pro zahraniční vztahy EU Federica Mogheriniová byla pro výměnu území a kancléřka Angela Merkelová proti. Rozpory v EU v řešení kosovského problému existují dodnes a patová situace zůstává.
Proto USA ztrácejí s EU trpělivost a samy se rozhodly situaci řešit prostřednictvím svého velvyslance pro Západní Balkán Matthewa Palmera. Tento diplomat s dvacetiletou zkušeností má ve své pracovní smlouvě uvedeno, že se má zde založit o mír, stabilitu a prosperitu regionu. Má se především soustředit na integraci regionu se západními institucemi a hlavně problematiku Kosova.
V tu chvíli jakoby se EU a opět zejména Německo probudily a chtějí stejně jako USA jmenovat svého vyjednávače pro urovnání vztahů mezi Bělehradem a Prištinou. Během jednání představitelů EU bylo rozhodnuto, že to bude s největší pravděpodobností německý diplomat.
Tím posledním, kdo do urovnání vztahů v Kosovu chce promluvit, je Rusko. Dlouho vyjadřovalo pouze podporu Srbsku a nijak se nesnažilo hrát roli „diplomata“, který by se měl stát moderátorem vztahů mezi Prištinou a Bělehradem. Také Rusko nyní mluví o tom, že na jednání o Kosovu by rádo posílalo svého diplomata.
Zdá se, že dochází ke změně ve strategii rozhovorů o Kosovu. Je dost možné, že dojde k obnově podobných jednání, jaká se uskutečnila ve Vídni v roce 2007. Tehdy se jednalo o plán OSN, tzv. Ahtisaariho plán, kdy by si mezinárodní společenství ponechalo právo dozoru, kontroly a všechny nezbytné pravomoci k efektivnímu dodržování této dohody prostřednictvím mezinárodního vyslance, jehož jmenuje Evropská unie a schválí Rada bezpečnosti OSN. Jednání neuspěla, členské státy RB OSN se nedokázaly shodnout na statusu Kosova a tak došlo k tomu, že v roce 2008 Kosovský parlament schválil jednostranné vyhlášení nezávislosti na Srbsku.
Ze všeho je zřejmě, že nyní dochází v otázce Kosova přinejmenším k tomu, že velmoci USA, Rusko a EU (Německo) budou jednat o tom, zda problém mezi Prištinou a Bělehradem vyřešit jimi nabízeným územním vyrovnáním nebo jinak. Otázka jak spor jinak vyřešit nebyla zatím nikdy nikým zodpovězena. Je jasné, že EU bude vystupovat s obavami, že výměna území by v Evropě odstartovala problematizaci hranic mezi některými státy a vznikly by konflikty.
Mirko Radušević
