Vědci upozorňují na nebývalé snížení plodnosti žen napříč celým světem - průměrný počet dětí na jednu ženu je nyní 2,4. Téměř polovina zemí tak čelí úbytku a stárnutí populace. Překvapivý objev donutí podle vědců další generace třeba i k uvolnění přistěhovalecké politiky, píše CNN.
V posledních letech se po celém světě rapidně snižuje počet dětí, které porodí průměrně za svůj život jedna žena. Vědecká studie, kterou publikoval odborný americký magazin The Lancet, varuje nyní před negativními dopady tohoto trendu na celosvětovou populaci. Zároveň se snaží odhalit příčiny toho, že průměrná žena dnes porodí o polovinu dětí méně než v roce 1950.
Zatímco před necelými 70 lety měla jedna žena v průměru 4,7 dětí, v současnosti je to pouze 2,4 živě narozených dětí na jednu matku. Pro odborníky byly výsledky studie podle BBC velkým překvapením a varují, že následkem sílícího trendu budou v dohledné době v jednotlivých populacích početně převažovat babičky a dědečci nad vnoučaty.
Pokud ženská plodnost klesne k číslu 2,1, je obecně tato hranice považována za začátek zmenšování příslušné populace. Což podle závěrů studie hrozí téměř polovině států na celém světě, v mnohých se tak již děje (včetně ČR). Pouze v jedné oblasti na Zemi nic takového nehrozí ani za desítky let - v Africe.
I české matky stárnou, v průměru rodí ve 30 letech
V Nigérii například porodí v průměru jedna žena více než 7 dětí. Plodnost bude ale i v Africe v budoucnu klesat. Na druhém konci žebříčku ženské plodnosti zůstal středomořský ostrov Kypr, kde aktuálně připadá na jednu matku průměrně pouze jedno dítě. Střed Evropy prezentuje Británie, kde podle studie vychází míra plodnosti na 1,7.
Jak je na tom Česká republika? Podle Českého statistického úřadu činila míra plodnosti českých žen v roce 2015 průměrně 1,57 při průměrném věku rodičky 30 let. V roce 1999 přitom porodila jedna Češka v průměru méně dětí (1,14), číslo od té doby každým rokem narůstá, k největšímu poklesu došlo v letech 1993 -1995. Světové trendy ale kopírujeme co se týká věku rodiček. Dnes činí průměr 30 let, zatímco v polovině 90. let to bylo 25.
Vzniknou nové lidské rasy?
Ředitel Ústavu pro měření a hodnocení zdravotní péče na univerzitě ve Washingtonu - Christopher Murray - je přesvědčený, že se lidstvo blíží k bodu obratu, kdy lidí v populaci bude skutečně znatelně ubývat. Nehledě na fakt, že i Afriku pravděpodobně čeká pokles plodnosti v závislosti na tom, jak budou na kontinentu přibývat vzdělané ženy. Své způsobí i přístup k antikoncepci. Z toho všeho bude plynout následně mnoho dalších problémů.
Bez migrace mezi národy bude lidstvo celkově pomalu ale jistě stárnout. Ředitel Oxfordského institutu pro stárnutí populace George Leeson se například domnívá, že pokud se celá společnost přizpůsobí masivní demografické změně, nemusí být změny až tak bolestivé, jak vypadají dnes. Příkladem země, která se s tímto problémem již potýká kvůli neexistující migraci, je podle něho Japonsko. V Číně se zase rodí znatelně více mužů, tudíž je pro udržení stávající úrovně populace a zvýšení plodnosti potřeba rodit ještě více dětí.
Podle Murraye je nejjednodušším řešením pro celou planetu ona tolik proklínaná migrace. Celkové vymírání lidí a zmenšování populace by měla zpomalovat v budoucnosti také moderní medicína. V důsledku vývoje ale pak lze podle profesorových slov také očekávat, že se lidstvo v následující éře pravděpodobně změní i jako druh. Bude se dožívat vyššího věku, ale bude se měnit i jeho fyzický vzhled a psychické vlastnosti a dispozice.