elixír mládí ilustrace
Přání ošulit smrt a žít navěky je téměř odvěké. Ale nejvíce byli a jsou jím posedlí bohatci. Je to pochopitelné. Nestačí jim, že mají víc než kdy chtěli—touží užívat svůj majetek a moc až na věky věků, amen.
První čínský císař Čhin Š‘-chuang-ti, který vládl v třetím století před naším letopočtem, pil v touze po nesmrtelnosti nápoje obsahující rtuť a urychlil příchod Zubaté. Egyptští faraonové se nechávali mumifikovat pro život věčný—a šarlatáni ve středověku prodávali prášek z jejich kostí evropské noblese jako zaručený prostředek k prodloužení pozemských radostí a strastí. Po první světové válce si tisíce bohatých starých evropských mužů nechaly vyměnit varlata za šimpanzí v dobré víře, že jsou fontánou mládí, jak sliboval jistý doktor Sergej Voronov, majitel velmi výnosné kliniky na Azurovém pobřeží.
Soudobá honba za tělesnou nesmrtelností—anebo přinejmenším podstatném prodloužení pouti tímto slzavým údolím—je slibný byznys. Zde jsou čtyři programy jako okopírované z vědecko-fantastických románů a upírského hororu.
Čip do mozku Elon Musk, výrobce automobilů Tesla a dobyvatel vesmíru, vyvíjí technologii, kterou nazývá Neuralink. Jeho záměr je zapojit počítačové čipy do lidského mozku a spojit jej s umělou inteligencí. Jinými slovy, člověk bude strojem a stroj člověkem. V symbióze a souladu budou spolu šťastně pracovat dlouhá, předlouhá léta.
Musk věří, že sloučení mozku s počítačem promění lidstvo v geniální superrasu. Nejen to, lidé jinou volbu nemají. Musí se stát stroji, aby čelili hrozbě, že budou nahrazeni umělou inteligencí.
Zmrtvýchvstání Sam Altman, podnikatel a multimilionář, je jedním z pětadvaceti bohatců, kteří složili tučnou zálohu start-upu společnosti Netcome, aby je dala na čekací listinu svého futuristického programu duševního zmrtvýchvstání. Oč jde? Podle MIT Technological Review o nabalzamování lidského mozku, aby se zachovalo jeho vědomí a počítač jej mohl replikovat.
„Naším cílem je uchovat váš mozek v tak dobrém stavu, že vaše vzpomínky zůstanou neporušeny: od skvělé kapitoly vaší oblíbené knihy k pocitu chladného zimního rána, vůně jablkového koláče nebo večere s vašimi přáteli, rodinou,“ slibuje Netcam.
Háček spočívá v postupu. Do živého člověka napumpují balzamovací chemikálie, které ho zabijí.
Upíři mládí Peter Thiel, z něhož PayPal učinil miliardáře, hledá možnosti, jak prodloužit lidský život v různých start-up laboratořích jako je Abrosia, kterou podporuje. Tato společnost uskutečňuje výměnu krve mladých lidí ve věku od 16 do 25 roků do žil čtyřicátníků a výš, což údajně zpomaluje stárnutí a přispívá k prodloužení života. Jedna transfuze stojí bratru osm tisíc dolarů. Upírské laboratoře mají být brzy v provozu v Kalifornii, kde je hodně boháčů, a na Floridě, kde je hodně movitých důchodců.
Zakladatel Ambrosie, jistý Jesse Karamazin, se možná inspiroval příkladem papeže Innocenta VIII. z patnáctého století. Když nástupce svatého Petra byl na smrtelné posteli, dostal silné dávky mladé krve třech desetiletých chlapců, kterým papežský úřad zaplatil dukát, pro chudou rodinu v té době celé jmění. Innocent přesto zemřel a ti tři dárci krátce po něm.
Minus 360 Celsia Don Laughlin, jednaosmdesátiletý těžce nemocný kasinový miliardář, vsází na kryogeniku, kterou nabízí společnost Alcor v Arizoně. Souhlasí s tím, že po smrti bude jeho tělo zmraženo na minus 360 stupňů Celsia a zachováno v tomto stavu až do chvíle někdy koncem století, kdy bude lékařství tak pokročilé, že jeho probuzené tělo dokáže zbavit všech neduhů. Kryogenika je byznys, který má před sebou velkou budoucnost.
Tohle - a mnohem víc podobných věcí - se děje v zemi neomezených možností. S trochou strpení se všeho, spíš dřív nežli později, dočkáme také u nás.
Nevím, proč se mi zrovna teď vrací scéna z amerického válečného filmu. Jeho název jsem zapomněl, ale vidím zcela jasně Johna Wayna v roli hrdinného kapitána, který stojí na zákopu, kolem hlavy mu sviští kulky, v pravé ruce třímá pistoli, levou ukazuje kupředu a křičí z plných plic, aby přerušil výbuchy dělostřeleckých granátů:
„Vylezte z těch zatracených děr, bastardi, chcete žít věčně?!“
Jan Vítek
