Ve světle nejnovější dotační kauzy Andreje Babiše se nabízí zasazení celé věci do kontextu nakládání s veřejnými penězi na úrovni celé Evropské unie.
Z letošní zprávy Evropského účetního dvora vyplývá, že sama Evropská komise nedostatečně předchází finančním podvodům s evropskými penězi. Evropský účetní dvůr přitom sám sebe označuje za „ochránce financí EU“. V letech 2002 až 2016 se právě i kvůli laxnosti Evropské komise podle zmíněné zprávy účetního dvora rozkradlo přes šest miliard eur z veřejných evropských peněz. Hříšníci celkově zpronevěřili 8,8 miliardy eur, ovšem 2,6 miliardy z této sumy se příslušným orgánům podařilo získat zpět. „Čistá ztráta“ tedy představuje 6,2 miliardy eur.
Pokud toto sumu převedeme na koruny (při použití průměrného kurzu z let 2002 až 2016 na úrovni 27,65 koruny za euro), dojdeme k částce 171,4 miliardy korun. Ročně se tedy v zemích EU rozkrade 11,4 miliardy korun veřejných evropských peněz. Každý den se tak v EU po patnáct let v období 2002 až 2016 zpronevěřovalo v průměru přes 31 milionů korun. Údajný dotační podvod Čapí hnízdo, kde má jít o zneužití prostředků ve výši 50 milionů korun, jako by se tak na území EU odehrával každičké necelé dva dny po dobu oněch patnácti let. Rokem 2016 přitom zpronevěry neskončily. Podle údajů OLAF, hlavního úřadu EU pro boj s finanční kriminalitou, došlo předloni ke zpronevěře dalších 391 milionů eur, což dle průměrného kurzu za rok 2017 odpovídá 10,3 miliardám korun.
Evropský účetní dvůr ve své zprávě bije na poplach. Hned do jejího názvu vtěluje apel na Evropskou komisi, že je třeba rychlé akce, která by rozsah zpronevěr snížila. Zpráva se zaměřuje na všechny klíčové kapitoly rozpočtu EU, tedy zemědělství, soudržnost, výzkum a vnější činnost. Analýze podrobuje prostředky, které plynou do členských zemí z evropských fondů. Uvedená čísla, k nimž zpráva dospívá, však skutečný rozsah nezákonného nakládání s veřejnými evropskými penězi spíše podhodnocuje, neboť podstatnou část zpronevěr se zřejmě nedaří odhalovat.
Lukáš Kovanda