Imám a ruští vězni Zdroj: foto DPR-ru
Četní pachatelé teroristických činů v Paříži, Bruselu nebo Berlíně se nyní nacházejí ve vězení. Zejména Západ je překvapen, k jaké dochází islámské radikalizaci vězňů.
Nad fenoménem islamizace a radikalizace vězňů si lámou hlavu experti v celé Evropě a Rusko nevyjímaje. Navíc mnohá média píší o tom, že ve věznicích západní Evropy pomalu začínají převažovat muslimové. Většinu islámských teroristických činů v Evropě spáchali lidé, kteří se ve vězení radikalizovali. Příkladem jsou atentátníci z Paříže, Bruselu nebo Berlína. Jedním z nich je Anis Amri, který v prosinci 2016 vjel na vánoční trh v Berlíně a zabil jedenáct lidí.
Jak to chodí ve věznicích v Německu, popisuje pro server Deutsche Welle vězeň Batuhana původem z Turecka, který byl v roce 2014 odsouzen za podvody s prodejem automobilů a nemovitostí. Ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko patří k jednomu z šestnácti tisíc vězňů, z nichž muslimové tvoří více než čtvrtinu. Věznice a policie zde sledují obzvlášť uvězněné radikální muslimy, kteří jsou rozmístěni odděleně v různých vězeňských zařízeních, aby se nemohli setkávat. Novinářům Deutsche Welle se nepodařilo získat povolení k rozhovoru s nikým z těchto radikálů, ale mohli mluvit s uvedeným Batuhanem. Ten jim uvedl, že ve věznicích hraje náboženství důležitou roli, a to bez ohledu na to, o kterou víru se jedná. Údajně se ho ostatní vězni ptají na islám, obzvláště, když dojde k islámskému teroristickému útoku. „V tu chvíli probíráme, proč k tomu došlo a jaký to mělo důvod,“ vysvětluje Batuhana a přiznává, že když byl na svobodě, víra v jeho životě hrála zanedbatelnou roli. Zato ve vězení je podle Batuhana najednou čas na modlitbu. Když byl odsouzen, ocitl se na jednadvaceti metrech čtverečních s dalšími vězni - souvěrci muslimy. Bude zde až do roku 2021, kdy má být propuštěn a věří, že i potom se bude pravidelně oddávat náboženskému obřadu: „Ten, kdo jednou víru pozná, už ji neopustí.“
Numan Özer je rovněž Turek žijící v Německu a je právníkem. Pracuje pro organizaci „180 Grad Wende“ placenou ze státního rozpočtu a navštěvuje věznice, kde mluví s muslimy. Barvitě popisuje scénář, který si vzhledem ke všem známým událostem také dokážeme představit: zklamaní, agresivní mladíci, často bez naděje na budoucnost. Ve vězení se jim dostává jednoduché odpovědi na složité životní otázky. Tušíte, kdo a jakou jednoduchou radu má vždy po ruce. „Vězni se nachází v hluboké a emoční krizi, proto jsou jednoduchou kořistí islamistů. Ti jim ochotně vysvětlí, že je to státní systém, který může za krizi, do které se dostali,“ vysvětluje Numan Özer. Dodává, že podle ideologie radikálního islámu Západ vede válku proti muslimům. „V této válce, podle nich, Korán povoluje podvádění. Podle tohoto argumentu jsou krádeže, podvádění a obchod s drogami legitimními válečnými nástroji a kriminálníci jsou hrdinové doby. Není divu, že si agitátoři své přívržence snadno získají,“ uvádí právník navštěvující věznice.
Ve Francii je situace stejná, ne-li horší
Americký server Pri.org publikoval článek, ve kterém již v titulku bývalý radikál říká: „Ve vězení potřebujeme víru, abychom se nestali radikály.“ Radikál tvrdí, že je dnes již jen bývalým sympatizantem Talibánu. Je takzvaně „předělaný“. Kolik takových je? Francie má hrůzu ze stovek vracejících se bojovníků opouštějících padlé pevnosti Islámského státu v Sýrii a Iráku. Pri.org uvádí, že francouzské vládní instituce mají seznam dvaceti tisíc osob představujících potenciální nebezpečí a radikalizaci. Bezpečnostní agentury upozorňují zvláště na propuštěné odsouzence, kteří strávili jen krátkou dobu za mřížemi. „Brzy můžeme čelit druhé vlně islámských států a radikálních jednotlivců. Všichni jsou nebezpečím, které lze nazvat ISIS 2.0,“ píše americký server o riziku hrozící Evropě především od propuštěných vězňů, ze kterých se stali radikální muslimové. Jedním z nich je Chérif Chekatt ze Štrasburku s marockými kořeny, který koncem minulého roku na vánočních trzích zastřelil pět osob. Je mu devětadvacet a má pomalu stejně dlouhý trestní rejstřík - sedmadvacet přečinů za krádeže a násilí ve Francii, Německu a Švýcarsku. Náměstek francouzského ministra vnitra Laurent Nunez uvedl, že atentátník praktikoval extrémní formy islámu a byl na seznamu sledovaných osob. Po útoku ve Štrasburku generální tajemník Interpolu Jürgen Stock upozornil, že radikalizace ve vězení v Evropě se stává až příliš běžnou a vězení se stala inkubátory radikalizace.
V Rusku „vora v zakoně“ nahrazují muslimští radikálové
O Rusku a zdejších vězeních se toho ví málo. Co se týče radikalizace muslimů, pronikly na veřejnost určité informace a i bez nich lze usuzovat, že skutečnost nebude jiná. Aspoň o tom svědčí odborná stať „Islámská radikalizace odsouzených - mýtus nebo realita?“, jejímž autorem je právník I. M. Usmanov. Ten si hned v úvodu stěžuje na skutečnost, že islamisté v ruských věznicích přesvědčují o své pravdě radikálního islámu dokonce i bezvěrce nebo příslušníky jiné víry. Nepředstavitelná je jeho stížnost na to, že v ruských věznicích nahrazuje účinek názorů všemocného „vora v zakoně“ (kmotr) myšlení islámských fundamentalistů. Autor statě si klade otázku, jak je možné, že primitivní islám si našel místo v ruských věznicích, a to v kriminálním prostředí s přísnými pravidly danými na jedné straně státem a na druhé nepsanými pravidly vězňů samotných. „Po pádu SSSR vězeňský systém ztratil komplexnost. Náboženství umožňuje odsouzeným čelit životně důležitým problémům, navíc jsou-li zvlášť intenzivní. Mentálně a duchovně unikají z vězení, z jeho depresivní reality,“ píše Usmanov. Pokračuje ve svém vysvětlování problému: „Zlost a hněv - to je norma, nikoli výjimka mezi vězni. Radikální islamismus jim dává šanci pomstít se.“ Dále popisuje, jak se ze zahraničí muslimská literatura ale i finance dostávají do Ruska, kde dále pracují imámové oddaní pouze a jen službě boží. Na závěr naznačuje autor, jak si Západ i Rusko lámou hlavu, jak problém radikalizace muslimů zvládnout. Usmanov navrhuje oddělení extrémistů ve vězení a zavést u nich přísnější tresty. Experti přes islám nabádají ke zvýšení ostražitosti a kontrolu činnosti jednotlivých imámů a literatury, která proudí ze zahraničí. Rovněž je údajně řešením zavádět ve věznicích propagaci a učení umírněného islámu.
Islámský stát neřekl poslední slovo
Vladimir Voronkov, generální tajemník Úřadu pro boj proti terorismu (UNOCT) vydal prohlášení týkající se hrozby, kterou ISIL stále ještě představuje pro mezinárodní mír a bezpečnost. V něm Voronkov uvedl, že Islámský stát nadále usiluje o svůj „globální význam“ a ke svým útokům má k dispozici prostředky, které lze odhadnout až na tři sta milionů dolarů. Varuje především před akutním nebezpečím, které představují zahraniční bojovníci - navrátilci ochotní pokračovat v boji. Z jejich původního počtu, odhadovaného na 40 000 bojovníků, se předpokládá, že jich přežilo 24 000 až 30 000.
Rovněž upozorňuje, že Evropě hrozí nebezpečí radikalizace muslimů ve věznicích. Vladimir Voronkov uvedl, že propuštění vězni představují obavu a zvýšené riziko „domácího terorismu“, a to v době, kdy ISIL má problém s vysíláním bojovníků do Evropy.
Mirko Radušević
