ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý oznámil, že se Izrael nepřipojí k nezávaznému paktu o migraci, který má být schválen na schůzce OSN v Maroku příští měsíc. Mezi země, které považují dohodu za nebezpečí kvůli možnému zvýšení nelegální migrace, patří i Česká republika či Polsko.
"Jsme odhodláni chránit naše hranice před nelegálními migranty. To jsme dělali dosud a budeme to dělat i nadále," uvedl Benjamin Netanjahu s tím, že Izrael se ke globálnímu paktu o migraci nepřipojí. Právně nezávazná dohoda států OSN má být oficiálně přijata na setkání v Maroku 11. a 12. prosince.
Proti jejímu znění však protestuje desítka států včetně Spojených států. Tento týden se k nim připojil Izrael a Austrálie.
Do Izraele v posledních letech přišlo odhadem 35 000 afrických migrantů, kteří stále častěji čelí nepřátelství ze strany ostatních obyvatel, ale i zákonodárců, píše list The Times of Israel. Podle průzkumu Pew Research Center minulý měsíc 57 % Izraelců nesouhlasilo s přijímáním migrantů, kteří uprchli z války a před ozbrojenými konflikty.
Kdo ohrožuje židovskou povahu státu
Vláda podle listu počítala při řešení migrační politiky také s vězněním a deportováním migrantů ze země, proti těmto plánům se ale postavil Nejvyšší soud Státu Izrael s tím, že musí být nalezeno řešení v souladu s mezinárodními normami.
Afričané, především ze Súdánu a Eritreje, začali v roce 2005 přicházet do Izraele přes hranice s Egyptem poté, co egyptské síly násilně zrušily demonstraci uprchlíků v Káhiře. Desítky tisíc uprchlíků překročilo pouštní hranice, často po dlouhých a nebezpečných cestách. O sedm let později Izrael dokončil bariéru, která příliv imigrantů z Afriky zastavila.
Zatímco přistěhovalci tvrdí, že uprchli ze svých domovů kvůli ozbrojeným konfliktům nebo pronásledování, Izrael je považuje za ekonomické migranty, kteří přišli do země kvůli zaměstnání, a "ohrožují židovskou povahu státu".
Další příklad morálního bankrotu státu Izrael
Rozhodnutí vlády nepřistouit na dohodu OSN okomentoval například zástupkyně ministra zahraničí Izraele a poslankyně Knesetu za stranu Likud Cipi Chotovely. Odkázala zároveň na nově přijatý zákon, podle něhož má vláda "podporovat jasnou migrační politiku, která chrání hranice před nelegálními infiltracemi". Určuje také, že "Izrael je historický domov židovského národa a tento národ má jako jediný právo na národní sebeurčení v tomto státě."
"Je to další příklad morálního bankrotu státu Izrael," reagovala na rozhodnutí Netanjahuovy vlády poslankyně Knesetu za levicově sionistickou stranu Merec Michal Rozin. Předseda izraelské vlády se podle ní přiklonil k extremistickým pravicím v Izraeli, v Evropě a ve Spojených státech.
"Stát Izrael založili uprchlíci, kteří utíkali před vražednými a krutými režimy, a Izraelci patřili mezi vůbec první národy, které definovaly Úmluvu OSN pro uprchlíky. I proto se nesmí připojovat k vlnám nenávisti, rozdělování společnosti, a šovinismu," dodala izraelská politička a bývalá ředitelka Krizového centra pro oběti sexuálního násilí v Izraeli.
V září 2016 přijalo všech 193 členských států OSN včetně Spojených států pod bývalým prezidentem Barackem Obamou prohlášení, že žádná země nemůže zvládnout mezinárodní migraci sama, a souhlasilo se zahájením procesu, který měl letos skončit přijetím globálního paktu OSN o migraci.
Deklarace byla přijata po rozsáhlých vlnách migrantů, kteří v uplynulých letech uprchli z konfliktů a chudoby na Blízkém východě a Africe do Evropy a na Západ.
