Putin a Almazbek Atambajev Zdroj: foto youtube
Nejméně 52 osob bylo zraněno, když se příznivci bývalého kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambajeva dostali do konfliktu se speciálními jednotkami, které přišly Atambajeva zatknout v jeho domě ve vsi Koj-Taš nedaleko hlavního města Biškeku.
AKTUALIZACE: Vše výše uvedené se odehrálo včera. Dnes speciální bezpečnostní síly a policie znovu zaútočily, a to ve větším počtu na sídlo exprezidenta, uváděno je dva tisíce příslušníků. Podle posledních zpráv se útok zdařil, Almazbek Atambajev byl zatčen a odveden ze své rezidence společně s několika osobami, které se postavily na jeho obranu. Chránit exprezidenta mělo údajně 300 až 400 lidí.
Na místě rezidence exprezidenta propukl požár. Silnice vedoucí do vesnice Koj-Taš byly zablokovány, bylo vypnuto telefonní a internetové spojení.
Radnice hlavního města Biškeku oznámila, že „nedopustí žádné nepokoje, rabování a destabilizaci situace. Všechny městské služby a struktura obce fungují jako obvykle a zajišťují život hlavního města."
Zprávu budeme dále aktualizovat
PŮVODNÍ ZPRÁVA
Zastánci bývalého prezidenta (2011-2017), kteří hlídali jeho vilu, zvládli ji ubránit, odzbrojili členy jednotky a šest z nich dokonce zatkli. Při pokusu o zatčení byl jeden policista zabit, zraněna je další padesátka lidí, z toho polovina policistů. Svým kolegům nakonec museli přispěchat na pomoc další posily kyrgyzských speciálních jednotek. Na obranu Almazbeka Atambajeva se postavilo kolem tisícovky jeho příznivců. Pro řešení vzniklé napjaté situace v zemi svolal současný prezident Sooronbaj Žeenbekov zasedání Bezpečnostní rady státu. Podle posledních zpráv bezpečnostní síly opouštily Koj-Taš.
Akce na zatčení bývalého prezidenta vznikla již 20. června, kdy poslanci předložili státnímu zástupci seznam - obvinění. Ten exprezidenta obvinil z korupce při stavbě teplárny v hlavním městě při ekonomické transformaci země a padlo obvinění z dalších nezákonných akcí. Na základě obvinění by mohl Atambajev čelit trestu doživotí. 27. července byl bývalý prezident zbaven titulu exprezidenta a zbaven imunity. Almazbek Atambajev označil obvinění poslanců za „absurdní“ a řekl, že může před lidem prokázat, že je čistý a připravený se zodpovídat za všechny své činy, kdy působil jako prezident.
Přitom ještě před čtyřmi měsíci - v dubnu - společně bývalý a současný prezident kráčeli k uctění památky druhé kyrgyzské revoluce, která se odehrála před devíti lety - v dubnu roku 2010, při které bylo 87 mrtvých, stovky zraněných, když se první, takzvaná tulipánová revoluce odehrála v roce 2005.
VIDEO z akce bezpečnostních sil:
Již v dubnu při vzpomínkách na revoluci bylo zaseto na současný konflikt, když bývalý prezident Almazbek Atambajev a tehdy jako předseda sociálně demokratické strany uvedli, že „uvědomujeme si cíle dubnové revoluce ... Nic nebylo realizováno. Kdo viděl realizaci myšlenek a cílů dubnových akcí? Je zde pokus odepsat dubnovou revoluci, a to je nebezpečné. Dubnová revoluce by neměla být ukradena. Chystáme se znovu za deset let odstranit jiného státníka?“ Navíc došlo ke kritice stávajícího prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a bylo přijato sedmibodové usnesení. To obsahuje zejména požadavky, aby se zabránilo klanovému režimu rodiny, skutečnému boji proti korupci a ukončení tlaku na jednotlivá politická a veřejná sdružení.
Ruský politolog Arkadij Dubnov specializující se na tuto oblast pro ruskou televizi RT1 uvedl, že bývalý i současný prezident postrádají charakterové vlastnosti nutné k výkonu vrcholné funkce, což „neumožňuje se spolehnout na rozumné jednání. To vše vede k současné konfrontaci v Kyrgyzstánu. Podle mého názoru se situace může ještě zhoršit až k novému ozbrojeného konfliktu - revoluci, kterou země již dvakrát zažila.“ Tím lze vysvětlit i okolnost, že současný prezident zaútočil na Almazbeka Atambajeva, i přestože ten jej doporučil do prezidentské funkce. Je ovšem také pravdou, že Almazbek Atambajev si stačil během svého šestiletého vládnutí vytvořit svým nepředvídatelným politickým i osobním chováním dostatek nepřátel.
Situaci v Kyrgyzstánu přibližuje skutečnost, že nedávno ruský prezident Vladimir Putin přijal po signalizování vnitřních problémů Almazbeka Atambajeva k jednání v Kremlu. Jak píší ruská média, Putin musel bývalému prezidentovi říci: „Chlapi, vyřešte své problémy sami!“ Jde o to, že všichni ve světě dnes ví, že kyrgyzské elity jsou zaneprázdněny jednou věcí - přerozdělováním majetku a přerozdělováním sfér vlivu. Navíc jde o to, že vždy určitý prezident je zástupcem určitých kyrgyzských klanů. Například současný prezident má být zástupcem jižních klanů.
Současné události jsou důkazem nezodpovědnosti obou vůdců a neschopnosti kyrgyzských elit jednat mezi sebou. Osobní ambice a zúčtovací účty jsou jim mnohem bližší než zájmy národa.
Proč je důležitý Kyrgyzstán
Kyrgyzové by skutečně měli zapomenout na vnitřní problémy, neboť se dostávají často do konfliktní situace se svými sousedy Uzbekistánem a Tádžikistánem. Země Střední Asie si hrozí válkou kvůli vodě. Vše se točí kolem dvou velkých řek Amudarji a Syrdarji a středoasijské země jsou rozděleny do dvou skupin. Kyrgyzstán a Tádžikistán jsou u pramene vod, zatímco Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán se nachází v dolních částech toku řek. První dvě země chtějí využívat tok řek k výrobě elektřiny vodními elektrárnami. V létě vodu akumulují, aby v zimě produkovaly co nejvíce energie. Mezi největší projekty patří vodní elektrárna „Rogun“ v Tádžikistánu a „Kambar- Ata“ v Kyrgyzstánu na řece Naryn.
Již dřívější uzbecký prezident Islam Karimov prohlásil v roce 2015: „Snaha kontrolovat vodní zdroje středoasijských republik by mohla vést k totální válce.“ Obava panuje z projektu další přehrady „Kambar- Ata-1“ v Kyrgyzstánu na řece Naryn. Projekt by se měl uskutečnit za spolupráce s Ruskem, a proto současný uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev má obavy ze ztráty vody pro zavlažování a byl by rád, kdyby Rusko vše konzultovalo s mezinárodními experty a nepodnikalo nic bez souhlasu sousedních zemí. Jak známo, do tohoto projektu se přihlásila i česká společnost Liglass Trading, což - stejně jako ruský projekt - zkrachovalo. Již v minulosti Kyrgyzstán snížil dvacetkrát průtok vody z oblasti Jalal-Abad do uzbecké oblasti Namangan. Opatření bylo podle kyrgyzských zdrojů zavedeno pro nehospodárné užívání vody. Uzbekové tvrdí, že pravým důvodem je vydírání sousedů a poukazují na kyrgyzský návrh vodu prodávat.
Co se děje Kyrgyzstánu, zajímá širší světovou veřejnost, a to pro údajnou jeho podporu Islámského státu. Uzbecký tisk často poukazoval na silný vliv islámských extremistů u svých sousedů. Lze spekulovat, zda upozornění je reálné nebo patří do taktiky boje o vodu.
Mirko Radušević
