Evropský soudní dvůr v rekordním čase vynesl rozsudek. Spojené království může jednostranně zrušit brexit bez souhlasu zbývajících 27 států. Británie by tak zůstala v Evropské unii za stejných podmínek jako doposud.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že Velká Británie může své rozhodnutí o brexitu změnit. Pokud nebude do dvou let od referenda přijata dohoda o vystoupení z Unie, může Británie zůstat členem Evropské unie, a to beze změn podmínek členství.
Dvouletá lhůta vyprší 29. března příštího roku.
V praxi musí ale Británie k rozhodnutí o zrušení brexitu dojít demokraticky a v souladu s ústavou. Tedy veřejným hlasováním. Následně by musela vláda o rozhodnutí písemně informovat Evropskou radu.
#ECJ: UK is free to unilaterally revoke the notification of its intention to withdraw from the EU – Case C-621/18 Wightman #Brexit pic.twitter.com/KUOI2eQ48C
— EU Court of Justice (@EUCourtPress) December 10, 2018
Na Soudní dvůr Evropské unie se obrátil soud v Edinburghu, který reagoval na spor skotských politiků a britského ministra pro brexit. Předmětem byla žádost o výklad článku 50 lisabonské smlouvy o fungování Evropské unie.
Rozhodnutí soudního dvora přišlo přesně den před hlasováním britských poslanců o dohodě o vystoupení z EU. Evropský parlament ji již schválil. Serever BBC přitom dnes varoval, že vláda své rozhodnutí zřejmě odsune.
Pro odpůrce brexitu znamená rozhodnutí evropského soudu naději, že bude odchod z EU odvolaný v případném dalším referendu. Naproti tomu jeho příznivci si stojí za tím, že britský národ se už jednou rozhodl a další referendum to už nezmění.
Co přijde teď? Zřejmě tvrdý brexit
Britská vláda celé jednání soudu EU kritizuje. Podle ní neměl problém vůbec řešit, protože Británie nehodlá své rozhodnutí o brexitu rušit. Evropský soudní dvůr ale uvedl, že otázka skotského soudu je relevantní. Britským poslancům má vyjasnit budoucí možnosti.
Je přitom stále pravděpodobnější, že britská vláda tzv. brexitovou smlouvu s EU o vystoupení z Unie nyní neodsouhlasí. Následovat by v takovém případě měl „tvrdý brexit", a s ním také odstoupení od jednotného trhu a Soudního dvora EU, kontrola imigrace z členských států a nová celní dohoda.
Theresa Mayová ostatně již hovořila o „ambiciózní a bezcelní obchodní dohodě“ namísto navrhované tzv. rozvodové smlouvy o brexitu, jejíž podmínky britské premiérce - stejně jako další britským politikům - připadají pro Británii krajně nevýhodné. Nicméně právě jí dávají za vinu, že nebyla schopná vyjednat s Unií podmínky, které by vyhovovaly oběma stranám.