ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Jak již dopředu avizovali premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček, vláda na středečním jednání odmítla připojení České republiky k paktu OSN o migraci. Vadí jí například, že úmluva nerozlišuje legální a nelegální migranty.
„Jedná se o politickou, právně nezávaznou deklaraci, nicméně jsme o tom diskutovali. V minulosti k tomu měla ČR připomínky a výhrady, které nebyly akceptovány. Máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi legálními a nelegálními migranty. I některé další státy se k tomu staví negativně,“ uvedl Andrej Babiš minulý týden.
Podle české vlády chybí v závěrečném textu dokumentu jasné stanovisko, že nelegální migrace je nežádoucí, které Česko při jednání prosazovalo. Chybí jim i usnesení navrhované Evropskou unií, které by mluvilo o nucených návratech nelegálních migrantů jako o legitimní součásti migrační politiky.
Lehkomyslná propagace migrace
K čemu má nová úmluva o migraci vlastně sloužit? Dokument vyjednávaný na půdě OSN má být jakýmsi vodítkem nejen pro státy, do kterých migranti míří, ale i pro země jejich původu nebo tranzitu. Oficiálně má být přijata v marocké Marrákeši letos 10. a 11. prosince, a má být nezávazná.
Státy se na předběžném znění dokumentu dohodly po téměř dvouletém jednání v polovině letošního července. Zabývá se důvody, proč lidé migrují, jak je chránit a usnadnit jejich návrat do zemí původu. Ne všem se ale jeho obsah líbí. Dokument definuje migraci jako základní lidské právo a tím podle kritiků kromě jiného lehkomyslně migraci propaguje.
Začátkem loňského prosince se z jednání o globální dohodě stáhly Spojené státy s tím, že pakt je zcela neslučitelný s americkou migrační politikou. Posléze se k dokumentu postavilo odmítavě také Maďarsko, Rakousko, Austrálie či Polsko, a odstoupení plánuje i Itálie a Japonsko. Dánsko, Chorvatsko a Slovinsko pak k němu mají výhrady.
O globálním paktu o migraci se začala Organizace spojených národů (OSN) hovořit v souvislosti s migrační krizí, která zasáhla Evropu v roce 2015. Prvním odrazovým můstkem se stala takzvaná Newyorská deklarace pro migranty, kterou v září 2016 podepsalo 193 států Valného shromáždění OSN. Podle OSN je ve světě asi 250 miliónů migrantů, což představuje 3,4 % světové populace.
Co obsahuje globální pakt OSN o migraci?
Globální kompakt pro migraci zahrnuje podle OSN 23 cílů pro lepší řízení migrace na místní, národní, regionální a globální úrovni.
- Zaměřuje se na zmírňování nepříznivých faktorů a dopadů, které brání lidem vybudovat a zachovat udržitelné živobytí v zemích původu.
- Usiluje o oslabení rizik, jimž migranti čelí v různých fázích migrace, a to s respektem k dodržování jejich lidských práv a hledáním cest k zajištění péče a podpory.
- Zabývá se oprávněnými obavami, které migrace může vzbuzovat, a uznává, že společnosti procházejí demografickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními změnami v různých měřítcích, které migraci ovlivňují a zároveň jsou migrací ovlivňovány.
- Usiluje o vytvoření příznivých podmínek, které umožní všem migrantům přispět k obohacení společnosti díky svým lidským, ekonomickým a sociálním schopnostem a umožnit tak, aby se stali přínosem pro udržitelný rozvoj na místní, národní, regionální i globální úrovni.
