Podle celosvětové studie Průzkum hospodářské kriminality, kterou každé dva roky realizuje poradenská společnost PwC, je terčem podvodu téměř třetina českých firem. Na vážnosti situace nic nemění ani fakt, že jsme na tom lépe než zbytek Evropy. Nejde totiž o to, že bychom měli méně podvodných skutků, ale že oproti ekonomicky nejvyspělejším zemím využíváme k detekci hospodářských deliktů méně moderních technologií.
Celkem 33 % českých firem bylo v posledních dvou letech obětí hospodářské kriminality. Oproti roku 2016 sice počítačová kriminalita v tuzemsku klesla o 11 %, ale ve světě je však na svém vrcholu. Na vině tohoto rozporu je nejspíš nedostatek nástrojů českých firem tyto hrozby odhalit. Nejběžnějším útokem je phishing, kterým je napadeno až 41 % podniků. Neméně oblíbeným je i vyděřačský malware napadající 37 % firem.
„V současnosti jsou časté například falešné e-maily od ředitelů společností s příkazem převést určitý finanční obnos na zadaný účet, což se stalo i jedné české firmě na Moravě,“ uvedl jako příklad vedoucí týmu kybernetické bezpečnosti PwC ČR Michal Čábela s tím, že největším nebezpečím pro firmu jsou sami zaměstnanci.
Ve kterém odvětví bylo zaznamenáno nejvíce podvodů?
Nejvíce podvodných jednání hlásí finanční a výrobní odvětví (13 %) a firmy působící v energetice (10 %). V polovině případů jde přitom o zneužití majetku daného podniku. Časté jsou ale i podvody spotřebitelské (38 %) nebo v oblasti nákupu (29 %). Třetina útoků se pak týká počítačové kriminality.
Až v polovině případů při odhalování podvodu fungovaly kontroly v rámci systému řízení rizik podvodů a interního auditu. Více jak jednu čtvrtinu podvodů pak firma odhalí díky svým zaměstnancům, kteří je o podezření informují. V 5 % pak šlo o nahlášení zločinu zvenčí.
Finanční ztráty i pošramocená pověst
„Hlavní výzvou v detekci podvodů je jeho dynamický vývoj. Podvodníci se přizpůsobují a stále zkoušejí překonávat nastavené kontroly. Klíčový je proto adaptivní analytický přístup pro detekci podvodů. Budoucností této oblasti je určitě využití metod umělé inteligence, jako je strojové učení nebo zpracování přirozeného jazyka,“ říká vedoucí týmu forenzních technologií PwC ČR Pavel Jankech.
Téměř polovina společností ztratila v důsledku podvodného jednání více jak 50 tisíc dolarů. Podvod je však mnohem nákladnější než přímé finanční ztráty firmy. Zhruba čtvrtina společností utratila za samotné vyšetřování částku minimálně dvojnásobnou, než je výše ztracených aktiv. Mimo finančních nákladů za prošetření podezření z podvodu je pak závažným důsledkem také poškození pověsti dané společnosti a narušení pracovní morálky zaměstnanců.