Společnost Rosatom publikovala utajované dokumenty o německých specialistech, kteří vyvinuli atomové zbraně v nacistickém Německu a kteří po válce přišli do SSSR a podíleli se na vytvoření první sovětské atomové bomby.
Na webu společnosti Rosatom v sekci Historie jsou publikovány materiály vztahující se k vývoji jaderného průmyslu SSSR. Mimo jiné zde nalezneme i „speciální dotazníky“, které museli vědci po svém příchodu do SSSR vyplnit.
Německo mělo na konci druhé světové války potenciál vytvořit vlastní atomovou zbraň. Ve výzkumných ústavech Německa se prováděly experimenty s jadernými reaktory, studovala se separace izotopů a konstrukce atomové bomby.
V roce 1945, kdy Rudá armáda obsadila Berlín, bylo podle pokynů sovětského vedení zorganizováno vyhledávání německých specialistů, kteří měli poskytnout své zkušenosti jak s vývojem v jaderných zbraních, tak i znalosti s laboratorním a průmyslovým vybavením.
Moskva se rozhodla pozvat tyto odborníky k účasti na realizaci sovětského atomového projektu. Celkem více než 300 Němců včetně jejich rodin přicestovalo dobrovolně do Sovětského svazu, aby se dále zabývali nukleární problematikou. Jak vědci sami uváděli, pozvání do Sovětského svazu jim umožnilo přežít a vyhnout se nezaměstnanosti a hladu, který Německo po válce postihl. V SSSR pracovali, dostávali plat a žili v relativně dobrých podmínkách. Později v 50. letech se vrátili domů - do NDR nebo do Spolkové republiky Německo.
Na stránkách Rosatomu nalezneme kompletní profily šestice německých vědců, kteří přicestovali do SSSR: nositel Nobelovy ceny Gustav Hertz, Nikolaus Riel, Manfred von Ardenne, Peter Thyssen, Heinz Pose a Robert Depel. Každý dokument obsahuje odpovědi na téměř padesát různých otázek.
Gustav Hertz stanul v čele institutu „G“, který byl zvlášť pro něj vytvořen ze sanatoria „Agudzery“ poblíž Suchumi. Cílem institutu bylo vyvinout obohacení uranu v průmyslovém měřítku. Vědci také obdrželi za svou práci četná sovětská státní vyznamenání.
Mirko Radušević