Bezpečnostní informační služba (BIS)
Na českém území i v roce 2017 pokračovaly aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost naší země, uvádí Bezpečnostní informační služba v aktuální výroční zprávě o své činnosti. Cílem ruské hybridní strategie je podle BIS vnitřní oslabení NATO a EU, Čína představuje hrozbu především v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky.
„Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. Čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání," uvádí BIS ve své výroční zprávě.
Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká „promořenost“ osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje podle BIS nárůst rizik, spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním a neveřejným informacím. „Že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém", píše se ve zprávě.
Ruský diplomatický sbor je podle BIS nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu s ruskou zpravodajskou službou.
Cíl ruské hybridní strategie
Česká republika byla loni cílem především ruských aktivit, které tvořily součást obecné ruské hybridní strategie zacílené proti NATO a EU. Koncept hybridního konfliktu je podle BIS založen na komplexním využití všech vlastních dostupných vojenských a nevojenských nástrojů (historie, špionáž, vojenské akce, guerilla, ekonomika, organizovaný zločin, korupce, politika, informační boj). Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou však představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos a odvést pozornost od jiných, zásadních částí hybridní strategie.
„Klíčový je cíl ruské hybridní strategie, kterým je především vnitřní oslabení NATO a EU, a to např. cestou oslabení jednotlivých členských států," uvádí zpráva BIS pro rok 2017.
Výrazně loni vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců, působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. Riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně považuje BIS za extrémně vysoké.
Přístup čínské zpravodajské rozvědky připodobňuje zpráva k ruské špionáži, protože je stejně hybridní: „Hrozbu může představovat zpravodajský důstojník stejně jako kariérní diplomat či byznysmen.“
Čínský špionážní zájem
K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali i kariérní čínští diplomaté, tvrdí také BIS. Čínské vlivové a špionážní aktivity rozděluje BIS do tří segmentů: narušení jednotné politiky EU prostřednictvím českých entit; zpravodajská činnost zacílená na české silové resorty a ekonomická a vědecko-technická špionáž.
Čínská diplomatická mise také realizovala opatření, která zvýšila schopnost čínské státní moci kontrolovat a ovládat čínskou krajanskou komunitu v ČR. Politické, špionážní, legislativní a ekonomické aktivity představují pro BIS komplexní hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky.
"Čína disponuje téměř neomezeným kapitálem, který je schopna nabízet zahraničním firmám výměnou za přístup k duševnímu vlastnictví, anebo vstup na zahraniční trhy," tvrdí BIS s tím, že čínský zájem se soustřeďuje zejména na strategické sektory hospodářství, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Investice do těchto odvětví totiž podporuje čínská vláda v rámci desetiletého plánu „Made in China 2025”.
