Pod tímto titulkem americký deník The New York Times píše o tom, že čtrnáct dní před volbami do Evropského parlamentu je řada webových stránek a uživatelů sociálních sítí navázána na Rusko nebo extrémistické organizace a publikují nespočet dezinformací, vyvolávají rozpory, šíří nedůvěru ve středové politické strany, které po desetiletí vládly Evropou.
Podle amerického deníku analytici tvrdí, že i současná nová dezinformační kampaň svědčí o tom, že způsob boje a digitální stopa vedou stejně jako dříve do Kremlu. Podobá se to situaci před prezidentskými volbami v USA v roce 2016 a tyto aktivity nabízí nové důkazy o tom, že Rusko i přes kritiku nadále vede kampaň, jejímž účelem je oslabení západních institucí.
Jako příklad jsou uváděny některé italské komentáře, které se svým stylem víceméně podobají prokremelským webovým stránkám nebo některá německá politická uskupení sdílejí servery, které používají ruští hackeři, kteří napadli sídlo amerických demokratů (Democratic National Committee).
Deník New York Times naznačuje, že navzdory americkým pokročilým IT-technologiím a policejní investigační práci na internetu je mnohem snadnější dezinformace šířit, než je zastavit.
Analytici tvrdí, že Rusko sice v dezinformační kampani vede, ale připojují se jeho napodobovatelé, a to především z řad extrémní pravice. V mnoha bodech se tito pisatelé dají velice těžko odlišit od ruských propagandistů a někdy je těžké rozeznat ruskou, pravicově extrémistou dezinformaci a skutečně politickou debatu.
„Než pouze jedny volby, důležitá je celá podstata věci,“ uvedl Daniel Jones, bývalý FBI analytik a vyšetřovatel Senátu, který pracuje pro neziskovou organizaci Advance Democracy a která nedávno identifikovala a podezírá z trestné činnosti řadu webových stránek a účtů na sociálních sítích. „Jde jim o neustálé rozdělování společnosti, zesilování nedůvěry a oslabování našeho pozitivního vztahu ke státním institucím a demokracii. Pracují na zničení všeho, co bylo postaveno po druhé světové válce,“ uvedl bývalý pracovník FBI.
Americký deník píše o tom, že není možné kvantifikovat množství dezinformací a je těžké určit, do jaké míry může tento typ dezinformací ovlivnit rozhodování voličů. Autor článku zdůrazňuje, že cílem Ruska není přímý vliv na voliče, ale spíše vyvolat dohady, zamíchat kartami a ovlivnit natolik mínění, že se ocitneme v chaosu a podezření, co je a co není pravda.
Mirko Radušević