svatý Václav Zdroj: istockphoto.com/Marcus Lindstrom
Dnes slavíme svátek, který by měl připadnout na den zavraždění sv. Václava. Co ale skutečně víme o svatém Václavovi? Kdy zemřel? Stála za jeho zabitím opilá družina, Drahomíra, anebo boj o moc? A co spekulace, že Václav ani neexistoval? Redakce oslovila historika Vlastimila Vondrušku, aby nám připomněl, co vlastně o smrti Václava skutečně víme.
„Co se týká věrohodných faktů, tak v principu nejsou žádná, protože všechny zprávy o něm známe jen z legend. Posun legendy od reality je vždycky dost velký, protože legenda je v prvním plánu literární dílo, které má oslavit nějakého světce. Trochu zjednodušeně by se dalo říci, že je to vlastně takový předvolební klip, který oslavuje některé politiky. Míra věrohodnosti je někdy hodně snížená,“ sdělil online redakci TV Prima Vondruška.
Obecně platí, že se ve václavovské době pohybujeme v rovině spekulací. Některé věci se odvozují i od zahraničních zpráv, ale i ty jsou v podstatě založeny na legendách. „Všichni panovníci z počátku knížecích Čech jako Bořivoj, Ludmila, Drahomíra, Spytihněv, Vratislav, u všech pouze spekulujeme o jejich datech narození, protože je neznáme. Téměř ani u jednoho navíc ani přesně neznáme datum úmrtí. Čili od toho je odvozeno to, že my vlastně nevíme přesně ani datum narození svatého Václava, a i ta jeho smrt je nejistá, protože v žádných legendách se neuvádí datum. Takže podle těch různých souvislostí se tradičně spekulovalo ohledně let 929 nebo 935,“ uvedl historik.
Komplikované vztahy
„U kosterních pozůstatků zjistil profesor Emanuel Vlček, že svatému Václavovi v době vraždy muselo být nejméně čtyřicet let a Boleslavovi muselo být nějakých šestnáct až osmnáct let. Je tedy naprostý nesmysl, aby Drahomíra byla rodnou matkou obou,“ uvedl Vondruška. Vlček tehdy z tohoto zjištění nakonec vyvodil, že s největší pravděpodobností jsou oba synové Vratislava. Nicméně Václav byl asi synem některé z prvních, historicky nedoložených manželek, a proto jejich konflikt měl zřejmě jiné pozadí.
Bojovala Drahomíra za svého syna?
„Je nesmysl si myslet, že v tehdejších podmínkách by Drahomíra a Boleslav byli pohani a Ludmila a Václav křesťani, a že ten jejich boj byl mezi pohanstvím a křesťanstvím,“ uvedl Vondruška. Ten tím naráží na některé legendy, které takový příběh popisují, protože se hodí do obrazu církevního zápasu za lepší svět. „Je to ale nesmysl. Kromě boje o moc to mohl být i boj matky za svého rodného syna proti prvorozenému synovi, který nebyl její vlastní,“ myslí si Vondruška. Ten jedním dechem ale dodal, že dodnes není ovšem stoprocentně jisté, že kosterní pozůstatky vůbec historickým osobnostem skutečně patří. „Tehdy se ještě nedělaly testy DNA, takže to nevíme,“ řekl Vondruška.
Divoké spekulace, svatý Václav neexistoval
Kromě legend, u nichž některá fakta dosti pokulhávají, se v průběhu historie, podobně například jako u Shakespeara, vyrojily různé fantaskní konstrukty a divoké spekulace. Jedna z těchto spekulací je, že svatý Václav je fiktivní postava, která ve skutečnosti neexistovala. „Vyšla dokonce kniha, která popírá, že by svatý Václav existoval a podle různých lingvistických analýz se také tvrdí, že Václav a Boleslav jsou jedna a tatáž osoba. Protože Václav je v podstatě z polštiny odvozené totéž, co Boleslav,“ uvedl historik Vondruška. Ten si myslí, že spekulace, které jsou udržovány do dnešních dnů prostřednictvím různých konspiračních webů, existují hlavně proto, že se jedná o „vděčné téma“.
Co tedy můžeme s určitostí o smrti Václava říci?
„Jediné, co spolehlivě víme, je, že v době, kdy mělo dojít k té Václavově vraždě, došlo k opevňování hradišť na styčném pásu mezi Prahou a Boleslaví,“ připomněl historik. Je tedy pravděpodobné, že se skutečně bratři dostali do nějakého konfliktu, což není nic neobvyklého. „Takže ona ta vražda zapadala do nějakého kontextu zřejmě mocenského boje v té době. To je tak jediné, co se o tom dá s větší jistotou říci,“ myslí si Vondruška.
Družiny se opily a Václava ubily?
Vondruška také řekl, že není vůbec jisté, jakým způsobem ale Václav zemřel. „Tvrdit, že to bylo tak, že se ty jejich družiny sešly a opily a ráno se vrhly na chudáka Václava, který před nimi utíkal, ale už se do kostela nedostal, jelikož bylo zavřeno a ony ho tam na místě ubily, to už je v pojetí legendy,“ uvedl Vondruška. „Pravda je, že poté, co se Boleslav chopil vlády, obrátil kormidlo zahraniční politiky, odmítá platit tribut do Říše, kterému se Václav zavázal,“ připomněl historik. Důsledkem toho byla čtrnáctiletá válka s králem Otou I.
