Zejména africké země jsou postižené hladem - ilustrace Zdroj: foto CNN
Nejedná se o titulek bulvárního deníku, nýbrž název zprávy Světového potravinového programu OSN, která dále vyzývá Radu bezpečnosti k naléhavému a urychlenému jednání. Analýzy této organizace informují o 300 tisících lidí, kteří mohou denně umřít hlady.
V úterý vystoupil v Radě bezpečnosti, kdy jednaní proběhlo prostřednictvím videokonference, David Beasley, generální ředitel Světového potravinového programu při OSN (WFP). Uvedl, že „svět dnes čelí nejen globální pandemii, ale také globální humanitární katastrofě“. Dodal, že také díky stále častějším přírodním katastrofám a měnícímu se klimatu „čelíme dokonalému kataklyzmatu“.
„Hlad je velice reálnou a nebezpečnou eventualitou,“ pokračoval ve své řeči Beasley. Upozornil na realitu 135 milionů lidí, kteří se potýkají s hladem a k tomu dalších 130 milionů je na pokraji vyhladovění vyvolaného nynější pandemií. „Naše možná současná pomoc stovce milionů lidí není skoro nic,“ pronesl skepticky šéf organizace zabývající se stavem potravin ve světě a podle analýz WFP uzavírá, že během dalších tří měsíců díky koronaviru může každý den zemřít hlady až 300 tisíc lidí.
Nakonec David Beasley apeloval na země, které vedou konflikt v jiných zemích světa, aby místo bojů poskytly raději logistickou podporu a umožnily dopravit pomoc do oblastí, kde lidé trpí hlady. „Nemáme již čas, proto jednejme rozumně a rychle,“ řekl Beasley. Jinak podle jeho názoru „můžeme během několika měsíců čelit hladomorům biblických rozměrů“.
Zpráva cituje generálního ředitele Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Qu Dongyua. Znovu mluví o více než stu milionů lidí akutně trpících hladem, a to v 55 zemích světa. Navíc to obohacuje o informaci, že z toho šedesát procent z nich žije v oblastech válečného konfliktu nebo politicky krizové oblasti. Za příklad uvedl Jemen jako nejhorší zemi světa, co se týče stavu potravin a podvýživy. Podle něj zde letos bude trpět hlady přes 17 milionů lidí.
Web BBC, který rovněž cituje včerejší zprávu organizace Světového potravinového programu, uvádí deset nejkritičtějších zemí, které se díky ekonomicko-politické situaci nebo klimatickým změnám dostaly do potravinové krize. Jedná se o Jemen, Demokratickou republiku Kongo, Afghánistán, Venezuelu, Etiopii, Súdán, Jižní Súdán, Sýrii, Nigérii a Haiti.
