Známá fotografie z časopisu TIME Zdroj: Foto archiv
„Z geopolitického hlediska se jugoslávská válka devadesátých let týkala reorganizace jihovýchodní Evropy po skončení studené války. Spojené státy použily paravojenské formace, které bojovaly proti SSSR v Afghánistánu a které později značily názvem Al-Káida.“
Citujeme z dokumentu organizace Swiss Propaganda Research (SPR), nezávislé neziskové výzkumné skupiny. Think-tank se zabývá geopolitickou propagandou ve švýcarských a mezinárodních médiích založenou v roce 2016.
SPR píše, jak se v době po rozpadu sovětského bloku světová média a veškerá propaganda soustředila na rozpad bývalé Jugoslávie. Švýcarští analytici se podivují nad skutečností, že zatímco v případě Iráku došlo v médiích k objektivizaci této války, tak co se týče Jugoslávie, dodnes většina médií a komentátorů stojí na původních oficiálních stanoviscích, jak k válce v bývalé Jugoslávii došlo a jak se zde válka vyvíjela.
Swiss Propaganda Research (SPR ) proto uvádí několik příkladů omylů v psaní médií a k čemu na základě zkoumání analytici dospěli.
Příkladem je známý masakr na náměstí v Sarajevu, včetně zejména pekařského masakru v květnu 1992 a dvou tzv. masakrů Markale v únoru 1994 a srpnu 1995.
„K masakrům došlo při výbuchu granátů nebo bomb a většinou se to odehrálo krátce před důležitými politickými konzultacemi OSN nebo EU. Nakonec vedly k přímému vojenskému zásahu NATO, a tedy k bodu zlomu v bosenské válce,“ píše se v dokumentu SPR.
Ve výše uvedeném případu, a několika dalších, dospělo vyšetřování důstojníků ochranné mise OSN k závěru, že tyto masakry byly pravděpodobně spáchány bosenskou stranou na jejich vlastní populaci (tzv. útok na nesprávnou vlajku).
Příslušné zprávy OSN však byly utajeny. Místo toho americká média a vláda USA většinou během několika hodin tvrdily, že za dotyčný incident mohou Srbové.
Dalším případem je podle švýcarského think-tanku tzv. genocida Srebrenica (1995). Analytici ve své zprávě píší: „Vrcholem bosenské války je genocida Srebrenica z července roku 1995. Podle západních zdrojů zde bylo údajně zabito více než 8 000 bosenských civilistů. I v tomto případě důkazy naznačuje složitější skutečnost a kontext. Dokonce ani Phillip Corwin, během války nejvyšší civilní zástupce OSN v Bosně, nesouhlasil s oficiálním popisem událostí ve Srebrenici.“
Americký politolog Edward Herman a bývalý důstojník CIA Robert Baer, který tehdy působil v Jugoslávii, v této souvislosti dokonce hovořili o „podvodech“.
Pochopitelně, že srbská média dnes ve velkém citují tuto zprávu SPR a přidávají k tomu i názor bývalého státního tajemníka německého ministerstva obrany, Willy Wimmera. Nejčtenější srbský deník Večernje novosti jej cituje: „Z dnešního pohledu lze vyvodit jasný závěr, že většina západních médií během války podporovala operace NATO. Dnes se dá říci, že média zklamala. V té době, ale nebyla jako dnes známá struktura a provázanost médií s mezinárodními faktory.“
