Hrající si děti Zdroj: pixabay.com
Dva a půl tisíce. Takový je podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí aktuální počet chybějících pěstounských rodin u nás. Zlepšit situaci by mohl připravovaný plán MPSV.
Zvýšení odměn přechodných pěstounů, zavedení příspěvku pro mladé, kteří ještě studují a opouštějí dětské domovy či pěstounské rodiny, ale i úprava příbuzenské pěstounské péče. Tak vypadají změny, které chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v rámci změn novely o sociálněprávní ochraně dětí. Předlohu by měl resort podle legislativního plánu předložit vládě už v září, platná by pak měla být od půlky příštího roku.
„Chybí nám pěstouni především pro děti se zdravotním hendikepem a pro vícečetné sourozenecké skupiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí také momentálně pořádá různé workshopy a náborové kampaně, takzvané týdny pěstounství, a ty probíhají v Praze a Středočeském kraji. Mělo by to pomoci lidem, kteří jsou laiky v této problematice a chtěli by se stát pěstouny,“ uvedla Barbara Hanousek Eckhardová, vedoucí tiskového oddělení MPSV.
Staňte se pěstounem
Celkem je v náhradní péči až dvacet tisíc dětí. Jedenáct tisíc využívá dlouhodobé pěstounské péče a přes osm tisíc dětí je v ústavech. Pomoci ohroženým dětem přitom není složité. Pěstounem se může stát téměř kdokoliv, a to jak manželé, tak například i jednotlivci nebo nesezdané páry.
„Jako první je potřeba, aby zájemce o pěstounskou péči zašel na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností v místě svého trvalého bydliště (v případě manželů v místě trvalého bydliště jednoho z nich). Ideálně tam, kde se rodina fakticky zdržuje. Sociální pracovnice, která má náhradní rodinnou péči na starost, se zájemcem provede rozhovor, který je zaměřen na důvody, motivaci jeho rozhodnutí, druh náhradní rodinné péče, představy o dítěti - jakého by mělo být věku, pohlaví, zda je schopen přijmout dítě se zdravotními obtížemi, jiného etnika apod. Dále vydá zájemci příslušný formulář žádosti a provede ho dalším postupem. Zájemce bude muset dodat různé podklady a vyplnit několik dotazníků. Poté zájemce navštíví sociální pracovnice doma za účelem sociálního šetření a vypracování posudku. Jakmile bude mít potřebnou dokumentaci pohromadě, postoupí ji k odbornému posouzení a dalšímu řízení na příslušný krajský úřad či Magistrát hl. m. Prahy. Následovat bude pozvánka na psychologické testy. Po absolvování psychotestů musí ještě zájemce projít přípravnými kurzy. Po úspěšném absolvování je zájemce zařazen do evidence,“ popisuje Anna Krbcová, tajemnice Asociace Dítě a Rodina.
Před čtyřmi lety se pěstounkou na plný úvazek stala Martina Balážová, která se teď stará o tři děti.
„To je úplně, jako když máte vlastní děti, nevidím v tom fakt rozdíl. Možná tak trošičku v tom, že ty děti jsou vděčnější než vlastní. Prostě tyto děti mi naplňují život,“ sdělila Balážová.
Paní Lenka Cingrošová se naopak rozhodla pro krátkodobou pěstounskou péči. Většinou zhruba po roce dítě vrací buď zpět do původního prostředí, nebo může jít do dlouhodobé pěstounské péče, případně k adopci. Aktuálně má v péči už osmé miminko z kojeneckého ústavu.
„Víme od začátku, že miminko není naše, že u nás nezůstane, že má svoje rodiče, ale samozřejmě, že určitý stesk a bolest jsou,“ připustila Cingrošová.
Důležitost pěstounské péče nejen pro samotné děti, ale i celou společnost, popisuje Alena Michalová ze sdružení pěstounských rodin: „Pokud by děti vyrůstaly v nevyhovujících podmínkách, v ústavních zařízeních, které i když dělají, co mohou, tak pořád nemohou nahradit fungující rodinu - ty následky vývoje v nedobrých podmínkách pocítíme my všichni, že nám budou vyrůstat děti, které nebudou osobnostně v pořádku.“
Dlouhodobých pěstounů je v Česku podle MPSV přibližně 11500. Dítě, kterému je osmnáct a opouští pěstouny, dostane jednorázový příspěvek až do maximální výše 25 tisíc korun. Pokud navíc studuje, měsíčně by od státu mohlo dostávat až 15 tisíc korun. Stejný příspěvek náleží i dětem, které v osmnácti opouštějí dětský domov. Zavedení nového příspěvku by podle zvoleného řešení mohlo ročně stát od 140 milionů do půl miliardy Kč.
„Startovací peníze jsou vždy důležité. Mnohem důležitější ale je, aby mladý dospělý, opouštějící dětský domov nebo pěstounskou péči, měl zajištěnu následnou podporu. Mám na mysli především existenci zvýhodněného a chráněného bydlení, podporu v sociálně pracovní oblasti, tak aby byl schopen získat a udržet si zaměstnání a vznik programů následné péče o mládež - takzvané doprovázení, tak aby měli někoho, na koho se mohou obrátit. Od toho se pak odvíjí, zda tento příspěvek je nebo není dostatečný. Rovněž vítáme zaopatřovací příspěvek po dobu studia. U dětí v náhradní péči, kde biologičtí rodiče nebyli zbaveni rodičovských práv, se setkáváme s tím, že biologičtí rodiče nesouhlasí s jejich dalším studiem, protože stále mají vyživovací povinnost. Musí pak o tom rozhodovat soud a je to určitá bariéra pro to, aby děti pokračovaly ve studiu, a tomu by toto opatření mohlo napomoct," popisuje Anna Krbcová, tajemnice Asociace Dítě a Rodina.
Víc peněz i pro Klokánky
Klonánky, ale i další pobytová zařízení pro okamžitou pomoc, by si mohly přijít na víc peněz. V návrhu novely zákona se počítá i se zvýšením příspěvku na 28 000 měsíčně ze současných 22 800 korun. V tuzemsku funguje šest desítek dětských azylových domů včetně Klokánků. Právě jejich provozovatelé si na nedostatek peněz dlouhodobě stěžují.
Adam Novotný
