ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Určitě se každému z nás alespoň jednou za život stalo, že nás někdo napomenul „nechovej jako malý, vždyť už si dospělý kluk (holka)“. Podle nejnovější studie vědců z univerzity v Cambridge však čerstvý řidičák v kapse či legální popíjení piva ještě neznamená být skutečně dospělý. Tento fakt si uvědomuje valná většina z nás, nyní tuto myšlenku potvrdil i nedávný výzkum.
Vědci, kteří se dlouhodobě zajímají o výzkum lidského mozku, se zaměřili na to, kdy se vlastně člověk stává doopravdy dospělým. Zatímco naše babičky už měly v 18 letech za sebou svatbu a v kočárku minimálně jednoho potomka, dnešní čerstvě osmnáctiletí zpravidla ani netuší, kam se hlásit na vysokou, natož jak se postarat o rodinu.
Ale měli bychom jim to snad mít za zlé? Podle vědců v žádném případě. Nejnovější studie totiž dokázaly, že dospělým se člověk stává až na prahu třicítky. Výzkum ukazuje, že u -náctiletých kolem 18. roku věku stále dochází k zásadním změnám v mozku, které mohou ovlivnit chování a zvýšit pravděpodobnost poruch duševního zdraví.
Profesor Peter Jones z univerzity v Cambridge k tomuto tématu uvedl, že zastaralá definice ohledně dospělosti se zdá být čím dál víc absurdnější. „Dospívání je mnohem složitější přechod, který se odehrává během tří desítek let,“ dodal.
Podle profesora se model osmnáctiletého dospělého hodí jak pro právní systém, tak pro ten školský i zdravotnický. V 18 letech s vámi tak úřady jednají jako s dospělými, a to přesto, že s životem dospělých vlastně mentálně nemáte nic společného. „Soudce přeci musí rozpoznat, když zpovídá devatenáctiletého obžalovaného, který pravděpodobně způsobil zločin, aniž by si jeho následky dost dobře uvědomoval a obžalovaného, kterému je kolem 30 a své činy si plně uvědomuje.
„Musíme si uvědomit, že není jen dětství a pak hned dospělost. Lidé se vyvíjí, formují,“ uzavírá své povídání profesor Jones.
