bojovníci-ISIS-v-ještě-u-starého-označení-Makedonie-foto-youtube,--koláž
Americké velvyslanectví ve Skopji, hlavním městě Severní Makedonie, vydalo včera upozornění na možný teroristický útok. Makedonská policie zatkla dvacítku osob, hlásící se k Islámskému státu.
„Existuje zvýšené riziko teroristických útoků inspirovaných extremistickou ideologií v Severní Makedonii. Teroristické organizace a jednotlivci podněcovaní touto ideologií mají v úmyslu zaútočit na civilisty, včetně občanů USA cestujících do zahraničí,“ píše se mimo jiné v upozornění amerického velvyslanectví. Američané varují, že teroristé útočí bez jakéhokoli předchozího upozornění a používají již méně „sofistikované zbraně“, a to pistole, nože nebo automobily. Útočí na tzv. měkké cíle, čímž se rozumí místa, kde se shromažďuje větší počet osob. Velvyslanectví USA ve Skopji upozorňuje zejména občany USA, že platí vysoký stupeň ostražitosti.
Včerejší makedonská média a pochopitelně také média sousedních zemí rozebírají akci makedonského ministerstva vnitra. Píší o tom, že k zatýkání došlo již včera kolem páté hodiny ráno a policejní akce měla proběhnout ve více makedonských městech. Došlo k prohlídce domů, zabavování doličných předmětů a zařízení souvisejících s teroristickým útokem.
V Severní Makedonii se nejedná o ojedinělou akci tohoto druhu. Loni v srpnu proběhlo zatýkání v rámci antiteroristické akce „Buňka“ (Ćelija) a makedonská policie ve spolupráci se zahraničními službami zatkla sedm makedonských občanů, kteří bojovali v Sýrii a Iráku. Akce navazovala na předchozí dvě z roku 2015 a 2016.
V roce 2016 proběhl ve Skopji soud s šesticí extrémistů, mezi nimiž byl jeden imám. Byl nad nimi vynesen rozsudek sedmiletého vězení za účast v bojích na straně ISIS a finanční podporu této organizace.
V souvislosti s tímto případem západobalkánská média informují o problematické celkové národnostní a náboženské situaci v Severní Makedonii, kde zhruba 35 procent ze dvou milionů obyvatel vyznává islám. Také se zmiňují o tom, že makedonské úřady odhadují, že nejméně 130 jejich občanů válčilo nebo nadále válčí v řadách Islámského státu v Sýrii nebo Iráku. Známé jsou pokusy útoků albánských extremistů ze sousedního Kosova pronikajících do Makedonie.
Problém je v zásadě v tom, že makedonský premiér Zoran Zaev opírá svoji moc v parlamentu o spolupráci s albánskými stranami a ty se neustále snaží využít toho ve svůj prospěch. Jejich cílem je uznání albánského jazyka jako druhého úředního, což se jim zatím nedaří. Zaev se pohybuje na ostří nože. Nedávno využil například albánské menšiny pro uznání nového názvu země a vstupu do organizace NATO. Na druhé straně ale musí být zadobře s Řeky, Černohorci a Srby, neboť tyto země se semkly proti 140 let starému plánu Velké Albánie – takzvaná Prizrenská liga (formulovaný 10. června 1878 v Prizrenu). Tehdy Albánci tvořili na teritoriu, prostírajícím se od severního Řecka přes západní Makedonii, jižní Srbsko, východ Černé Hory a Albánii, pouhých 44 procent veškerého obyvatelstva a od té doby se snaží, aby toto území bylo v jejich prospěch „etnicky čisté“. Dosahují toho terorem obyvatel nealbánských národností. Tím lze vysvětlit i včerejší odhalený teroristický útok v Makedonii. Cílem snah je vytvořit na jihu Evropy islámský stát.
Mirko Radušević
