Zdravotní sestry - ilustrační foto
Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a poskytovatelé domácí péče odmítli podepsat návrhy zdravotních pojišťoven na úhrady zdravotní péče v příštím roce. Peníze by totiž prý neumožnily poskytnout kvalitní služby ve stejném rozsahu jako letos. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a Lékařského odborového klubu by přitom pojišťovny měly miliardy, které na svých účtech zadržují, rozpustit a předat je do péče. V politických kuloárech s
„Neřešme, kde jsme to slyšeli, ale jestli to tak je, tak je to skandální a my jsme přesvědčeni, že to tak je,“ uvedl v této souvislosti pro online redakci TV Prima předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
„Dostali jsme informaci, že se v rámci státního rozpočtu řeší, jestli by část peněz, která je na účtech zdravotních pojišťoven, nemohla být stažena do státního rozpočtu jako takového. Schodek státního rozpočtu ve výši 40 miliard je pro všechny nepřijatelný, takže na pokrytí všech nároků připadá některým lidem z vlády, že ty peníze jsou v podstatě volné. Ony samozřejmě ale volné nejsou, měly by být využity pro pacienty,“ vysvětlila pro online TV Prima předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Peníze by podle ní měly jít nejen na péči, ale i na navýšení odměn pro zdravotnický personál.
„Považuji za důležité, že se musí nakoupit vybavení pro armádu, že se sanuje kůrovec, ale stejně důležitá je i péče o zdraví,“ poznamenala úsečně.
Na účtech zdravotních pojišťoven je nyní přes 50 miliard korun a Asociace českých a moravských nemocnic a zástupci organizací poskytující domácí péči žádají navýšení úhrad zdravotní péče na rok 2020 o 25 miliard korun, což je asi polovina z rezerv pojišťoven.
„Pojišťovny říkají, že přijde krize. Krize byla a teď přišla doba prosperity. Na zdravotnictví teď dáváme méně než v době krize. Až přijde krize, tak jsou tady další možnosti. Například zvýšit platby za státní pojištěnce. Řešení je vždycky v rukou politiků, kteří musí ty peníze najít,“ vysvětlila Žitníková. V době krize šlo podle odborářů do zdravotnictví 7,6 % HDP, nyní, v době ekonomické prosperity, to je jen 6,8 % HDP. „Není důvod pro hromadění peněz na účtech pojišťoven, navíc v rozporu se zákonem,“ podotkla Žitníková.
Ministerstvo zdravotnictví ovšem s takovou argumentací nesouhlasí.
„Je pravdou, že je v posledních letech dobrý výběr pojistného, ekonomice se daří, máme nízkou nezaměstnanost, což způsobuje, že máme nadvýběr pojistného a tvoří se rezervy. Ty se ale budou hodit v čase, kdy už nebude výběr pojistného tak dobrý, kdy se může zvýšit nezaměstnanost a ekonomika se zpomalí a pak se tyto rezervy budou rozpouštět,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro online TV Prima ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že pojišťovny hradí péči podle zákona a nemohou ani jednat jinak, jelikož hospodaří s veřejnými prostředky, takže s penězi nemohou nakládat svévolně. „Mají jasná a přísná pravidla pro hospodaření a limitovaný objem peněz na provoz,“ dodal.
„Není možné rezervy pojišťoven rozpouštět ihned do spotřeby, musíme je držet a postupně navyšovat,“ doplnila jeho vyjádření pro ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Nemocnicím zvýšit úhrady o 15 procent!
I když podíl výdajů na HDP v posledních letech klesal, celková suma se zvedala. V roce 2010 se na zdravotní péči vydalo 340,7 miliardy korun, o pět let později to bylo již 353,7 miliardy. Pro příští rok zdravotní pojišťovny sice počítají s rozdělením přibližně 346 miliard korun, jde přitom o meziročního navýšení o asi 20 miliard korun, podle odborů ani to však nestačí. Požadují, aby se nemocnicím zvýšily úhrady o 15 procent, domácí péči o 40 procent (platby mohou být rozvrženy do dvou let), na péči poskytovanou v sociálních službách by také mělo jít o 40 procent navíc (tyto peníze by šly na sanaci veškerých nákladů v sociálních službách) a následné péči by se mělo přidat o tisíc korun na lůžko a den. Ostatním segmentům péče pak zbývající peníze odbory navrhují rozdělit proporcionálně.
„Letošní dohodu segmenty (Asociace českých a moravských nemocnic a poskytovatelé domácí péče) nepodepsaly proto, že návrhy předkládané ze strany zdravotních pojišťoven jsou pro ně nepřijatelné. Výše navrhovaných úhrad by neumožnila poskytnout kvalitní zdravotní péči ve stejném rozsahu jako letos,“ zdůraznila k tomu předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková. Parametry úhrad pro příští rok ministerstvo zdravotnictví stanoví v říjnu vyhláškou.
Asociace českých a moravských nemocnic v dohodovacím řízení požadovala úhradami dorovnat inflaci, peníze měly jít také na desetiprocentní navýšení odměn v akutní péči.
„Od roku 2015 dochází k navyšování platů zdravotnických pracovníků, které nikdy ministerstvo úhradami plně nepokrylo,“ vysvětlil místopředseda AČMN Lukáš Velev. Většinou to podle něj dorovnali zřizovatelé, tedy ponejvíce kraje, které na provoz svých nemocnic dávají obvykle mezi 100 a 200 miliony korun ročně. Podle Veleva je nejhorší dostupnost zdravotní péče a nejnižší výdaje na pacienta v kraji Vysočina, a také v Karlovarském a Zlínském kraji.
Odbory řeší opět platy
„Musíme si uvědomit, že padesát procent příjmu lékařů tvoří přesčasy,“ uvedl předseda LOK Martin Engel. Podle něj je nástupní plat lékaře v nemocnici 33 tisíc korun a hodinová sazba 185 korun. To zapříčiňuje také to, že v péči dnes chybí podle ÚZIS 2500 až tři tisíce lékařů. „V Amazonu vám nabídnou 150 korun na hodinu a k tomu ještě bonus,“ pronesl ironicky Engel.
Sestry v domácí péči podle Ludmily Kučerové z Charity ČR a sociálních službách odcházejí, protože v nemocnicích jsou lépe placeny. Platy sester v domácí péči jsou totiž kolem 25 tisíc korun. Dostupnost domácí péče také omezují limity pro objem vykázané péče.
„Situace ve zdravotnictví je stále vážná a jeho hlavní problémy související s nedostatkem financí nejsou řešeny,“ pronesla Žitníková. Podle ní stále chybí v nemocnicích zejména všeobecné sestry, z nichž mnohé odchází právě kvůli platům. „Sestrám, které pracují ve směnách, se slíbilo, že dostanou zvláštní příplatek o pět tisíc korun navíc, takže budou mít měsíčně sedm tisíc za noční směny nebo za náročnější práci. A protože tam je rozpětí a nešlo to přes nařízení vlády a mnoho nemocnic peníze nedostalo tak, jak mělo slíbeno, tak spousta sester v tomto roce dostala navýšení jen o tisíc korun. To je také důvod toho, proč prosazujeme navýšení tarifů,“ doplnila.
Jednotlivé segmenty dostanou podle dohod oproti letošnímu roku průměrně 4,5 procenta navíc. Nemocnice by měly dostat peníze i na provoz a budování urgentních příjmů. Více peněz půjde také na moderní léky, o korunu více dostanou lékárníci za výdej léku na recept. Praktickým lékařům budou hrazeny nové výkony, podpořeny budou také sdílené praxe nebo ordinace s delší ordinační dobou. Zubní lékaři si polepší v úhradách za materiál a stomatologické výrobky, zvýhodněni by měli být ti, co budou ošetřovat pacienty na pojišťovnu včetně dětí. V gynekologii se mění úhrady péče o těhotné.
Olga Böhmová
