Ukrajinská „automyčka“ mění šance na přežití. Na frontě nasadili nový způsob boje s infekcemi
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Drony prodlužují evakuaci, šíří se odolné bakterie.
Až 40 procent vojáků bojuje se závažnou infekcí.
Dezinfekční stany mají zabránit amputacím i úmrtím.
Jak „automyčka“ pro raněné mění šance na přežití?
Ukrajinští lékaři zkoušejí nový způsob, jak zabránit šíření nebezpečných infekcí mezi zraněnými vojáky. Kvůli nasazení dronů se totiž evakuace z bojiště často protahuje na týdny a až 40 procent vojáků se do nemocnic dostává s vážnými infekcemi odolnými vůči antibiotikům. Speciální dezinfekční stany mají pomoci omezit riziko amputací i úmrtí a zároveň zabránit šíření nebezpečných bakterií do civilních nemocnic, píše deník The New York Times.
Zranění vojáků, kteří se dostanou do ukrajinských nemocnic, jsou děsivá. Místo střelných ran převládají zranění způsobená výbuchy dronů. Kvůli tomu se do ran často dostanou úlomky, hlína či jiné nečistoty. Než se vojáci dostanou k lékařům, trvá to mnohdy i týdny, nebo dokonce měsíce. Zhruba 30 až 40 procent vojáků proto trpí závažnými infekcemi, píše deník The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zelenskyj poděkoval Trumpové. Evakuace lidí z okupovaných Olešek proběhla úspěšně, řekl
Infekce jsou navíc často způsobeny mikroorganismy a není snadné je léčit – jsou totiž rezistentní vůči antibiotikům. A když jsou zranění vojáci přijati do civilních nemocnic, hrozí, že se bakterie rozšíří na ostatní pacienty.
Ukrajinští lékaři se snaží tuto situaci řešit. Vše začalo poznatkem Hailie Urenové, klinické farmakoložky a specialistky na urgentní medicínu, která působí na Ukrajině. Situace se podle ní velmi podobá útokům biologickými zbraněmi. „Pokud nemáme antibiotika k léčbě těchto pacientů, v čem se to liší od situace, kdy je pacient vystaven antraxu?“ ptá se.
Nemocnice již mají připravené plány na léčbu obětí biologické války. Urenová proto navrhla, aby se tyto postupy začaly používat také při ošetřování zraněných vojáků na Ukrajině. Její návrh podpořil hlavní ukrajinský chirurg i ministerstva obrany a zdravotnictví. První dezinfekční stan začal fungovat v září před nemocnicí na střední Ukrajině. Cílem je dezinfikovat zraněné vojáky ještě předtím, než se dostanou do nemocnice – svléknout jim špinavé oblečení a obvazy, omýt je antiseptickým prostředkem a osprchovat je.
Čtěte také
Až doposud tam totiž vojáci přicházeli v zašpiněném oblečení a s použitými obvazy, které jsou často plné potenciálně smrtelných mikroorganismů. Léčba závažných infekcí je pak náročná. „Pokud má někdo infekci v noze a ta je rezistentní vůči antibiotikům, někdy je nutné nohu amputovat,“ řekl John Holcomb, armádní chirurg v důchodu, který sloužil v Iráku a Afghánistánu a spolupracoval s Urenovou. Ta podotkla, že infekce není problémem jen na Ukrajině. „Šíření mikroorganismů rezistentních vůči antibiotikům představuje obrovské riziko pro biologickou bezpečnost zbytku Evropy,“ zdůraznila.
Holcomb připomněl, že infekce působily ve válkách potíže vždy. „Ve válečných zónách nejsou postupy pro prevenci infekcí vždy dodržovány,“ uvedl. Základní pravidla, jako je mytí rukou, nošení rukavic a otírání lůžek mezi jednotlivými pacienty, mohou být zcela opomíjena. Stejně tak i standardní postupy týkající se omezení používání antibiotik. „Nejde o jednu věc. Jde o všechny postupy dohromady. Vytvářejí se tak organismy rezistentní vůči více lékům,“ sdělil.
Drony změnily bojiště, „zlatá hodina“ již neplatí
Rozsah toho, co se děje na Ukrajině, však nemá obdoby, a to z velké části kvůli tomu, jak drony změnily bojiště. Kritická situace začíná už v okamžiku zranění. Výbuch munice může odtrhnout měkké tkáně, roztříštit kosti a vtlačit hlínu hluboko do odkrytých dutin. Paul Pottinger, specialista na infekční nemoci z Washingtonské univerzity, uvedl, že půdní bakterie jsou „tvrdé potvory“, které se dokážou rozmnožovat na jakémkoli povrchu, na který narazí. „Jakékoli porušení lidské kůže je pro bakterie ideální příležitost, aby se do ní dostaly,“ uvedl.
Okamžité omytí rány vodou, odstranění poškozené tkáně a aplikace antiseptika by tak mohlo infekci zabránit. Během dlouhotrvajících bojů se to ale stává jen zřídka. Kvůli masivnímu nasazení dronů už totiž není možné dodržet takzvanou „zlatou hodinu“ vojenské medicíny. Ta počítá s tím, že se zraněný voják dostane k chirurgickému ošetření nejpozději do 60 minut od zranění. Vojáci se zraněním tak často tráví dny či týdny ukrytí v lesních porostech a zákopech.
Čtěte také
Každé zpoždění zvyšuje riziko infekce, zejména proto, že pacienti, kteří ztratili krev a trpí podvýživou, mají sníženou schopnost bránit se infekcím. Během osmi hodin mohou bakterie na ranách vytvořit slizké biofilmy, které chrání mikroby před antibiotiky a zabraňují jejich odplavení vodou. Lékaři na evakuační trase se snaží infekcím předcházet, ale jejich prostředky jsou omezené. Často nemají dostatek vody k opláchnutí ran, potýkají se s nedostatkem antiseptik a postrádají diagnostické nástroje. Ze zoufalství pak často nasazují nejsilnější antibiotika, čímž ale ve výsledku podporují vznik mikroorganismů odolných vůči těmto lékům.
Než se zraněný dostane na konec řetězce, často projde až osmi regionálními zdravotnickými zařízeními, bakterie mají tím pádem na povrchu rány čas proniknout do kostí a tkání a způsobit infekci. Místo ošetření „běžné“ traumatické rány se pak chirurgové potýkají s pacienty se složitými infekcemi vykazujícími rozsáhlou rezistenci vůči lékům. „Mnoho bojovníků trpí infekcemi zasahujícími hluboko do tkání. Jsou to velmi složité případy. Je nutné odstranit veškerou infikovanou tkáň. Provádíme rozsáhlé operace,“ uvedl Evhen Filonenko, který pracuje v Pirogovově regionální klinické nemocnici ve Vinnycji.
Někteří vojáci přicházejí o nohy nebo paže, protože amputace je jediným způsobem, jak zvládnout infekce v kostech. Jakmile se kost nakazí a kostní buňky odumřou, neexistuje totiž prakticky žádný způsob, jak do ní dostat antibiotika – odumřelá kost není prokrvená. „Nikdy jsem nic podobného neviděl,“ řekl P. J. Brennan, specialista na infekční nemoci z Pensylvánské univerzity a člen skupiny specialistů, která každé úterý v šest hodin ráno přijímá hovory od ukrajinských lékařů. „Existuje řada případů, kdy jsme doslova nemohli najít žádné léky k léčbě pacienta,“ dodal s tím, že situaci navíc mnohdy zhoršuje fakt, že může být obtížné zjistit, čím jsou pacienti nakaženi. „Ne každá nemocnice má vlastní laboratoř, takže vzorky se posílají do jiných laboratoří. Může chvíli trvat, než se výsledky vrátí,“ vysvětlil Brennan.
Z vojáků „smývají válku“
V červnu se v Polsku uskutečnila čtyřdenní generální zkouška experimentu zaměřeného na zastavení šíření infekcí, kterou vedly speciální jednotky z USA, Polska a Belgie. Uvnitř prostoru, kterému se přezdívalo „automyčka“, ukrajinští zdravotníci nacvičovali, jak obětem výbuchů svlékat uniformy pokryté blátem, odřezávat znečištěné obvazy, vyhazovat infuzní kanyly a omývat obnaženou kůži a rány, nejprve teplou vodou a poté teplými antiseptickými roztoky. Pak odvezli zraněné vojáky do odděleného sterilního prostoru známého jako čistá zóna.
Čtěte také
Projekt má už i první výsledky. „Asi měsíc po zahájení akce ošetřil zdravotnický personál v dekontaminačním stanu na východní Ukrajině přibližně 150 zraněných vojáků,“ uvedla Urenová. Aby zjistili, zda je postup účinný, odebírá lékařský tým vojákům výtěry při jejich příjezdu a poté znovu ve druhém a pátém dni pobytu v nemocnici. Členové týmu také zaznamenávají srdeční frekvenci a tělesnou teplotu před a po dekontaminaci vojáků. Vysoká srdeční frekvence může naznačovat bolest a neschopnost regulovat tělesnou teplotu může signalizovat infekci. Každý druhý den také provádějí krevní testy, při nichž hledají známky sepse, což je život ohrožující reakce organismu na infekci.
Podle Urenové jsou výsledky zatím povzbudivé. Jeden voják například přišel s bakterií Acinetobacter baumannii v jedné ze svých ran. Jde o obávaný kmen bakterie, který může být rezistentní vůči antibiotikům. Bakterie však ještě nezpůsobila infekci – stále se skrývala na povrchu rány. Dezinfekční prostředek ji odstranil. Ve druhém a pátém dni pak stěry neprokázaly přítomnost tohoto mikroorganismu. Urenová také podotkla, že jedním z překvapení byl psychologický účinek dekontaminace na vojáky. „Zranění nám neustále říkají, že se zase cítí jako lidé. Je to, jako bychom z nich smývali válku,“ vysvětlila Urenová. Výzkumníci se nyní chystají zřídit dekontaminační jednotky u dalších dvou nemocnic.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel jako hlavní vyjednavač s Ruskem? Evropa určila pět politiků, ze kterých si chce vybrat
vaclav.cerny@iprima.cz
