Zvýšení daně z nemovitostí by mělo dopad na chudší domácnosti. Zdroj: Profimedia.cz
Zvýšení daně z nemovitostí by mělo dopad na chudší domácnosti. Zdroj: Profimedia.cz
Více než polovina rodin žijících pod hranicí chudoby vlastní rodinný dům nebo byt, vyplývá z dat Českého statistického úřadu za loňský rok. To je výrazně víc než v řadě západních zemí. Podle některých politiků by proto plánované zvýšení daně z nemovitosti mělo zásadní dopad právě na domácnosti s nízkými příjmy. Podle ekonoma Štěpána Křečka je ale třeba daňovými úpravami rozpočet navyšovat.
Ještě v roce 2021 označoval současný ministr financí Zbyněk Stanjura daň z nemovitostí za trest za úspěch. Nyní sám uvažuje, že by ji výrazně zvýšil. Největší dopad by to přitom mělo na občany s nejnižšími příjmy. „Máme byt v osobním vlastnictví. Platíme 2 600 korun. Bylo by to pro nás pět tisíc a to by docela zasáhlo do rozpočtu. Nejsem pro zvýšení daně z nemovitosti,“ popsala důchodkyně Jarka.
Z dat statistického úřadu vyplývá, že 57 procent domácností žijících pod hranicí chudoby vlastní dům či byt. Jen 35 procent těch nejchudších žije v nájmu. Osm procent pak u příbuzných či známých. „Je to dáno tím, že především na vesnicích a v menších městech si byt nepronajmete, pronajímání bytů je fenomén větších měst,“ pronesla komentátorka týdeníku Echo Lenka Zlámalová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stát je cvalík a potřebuje škrty, shodují se ekonomové. Jinde se bouří, Češi jsou ale v klidu
Česko patří k zemím s vůbec nejvyšším podílem vlastnického bydlení. V zemích, které nám jsou často dávány jako ekonomický vzor, je to o poznání jinak. Zatímco u nás vlastní nemovitost skoro 80 procent populace, například v Německu to je necelých 50 procent a ve Švýcarsku jen 42.
Vyšší daň z nemovitosti by tak zasáhla značnou část populace. „Případné politické rozhodnutí zvýšit základní koeficient daně z nemovitých věcí například na dvojnásobek, jak v minulosti předestřel coby možnou variantu ministr Stanjura, bude pro většinu vlastníků znamenat zvýšení odvodu řádově ve stovkách korun ročně,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová. „Vyšší daně z nemovistosti určitě povedou k tomu, že někteří lidé budou uvažovat, že nemovitost prodají, protože na daň nebudou mít,“ podotkl ekonom Vladimír Pikora.
Jenže zadlužení roste a na provoz státu chybí stovky miliard korun. Vláda tvrdí, že musí peníze hledat uplně všude. „Některé škrty budou bolestivé, některé navyšování příjmů také nebude populární, ale je to naprosto nezbytné, abychom naši zemi vyvedli z dluhových problémů,“ uvedl ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.
„Vláda by měla více šetřit na sobě a na výdajích státu, jak slibovala, a nikoli odírat občany,“ měl jasno poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Zda vůbec a případně o kolik se bude daň z nemovitostí zvyšovat, se má rozhodnout během několika týdnů.
