Zvýšení televizních poplatků? Za tyhle peníze bych postavil novou ČT1, říká šéf Primy Singer
Výběr redakce
Je to neuvěřitelná suma mezi 1,5 až 2 miliardami korun ročně, říká o nových příjmech pro Českou televizi v podobě zvýšení koncesionářských poplatků generální ředitel skupiny Prima Marek Singer. A naplňují pořady typu StarDance veřejnoprávní roli? Přinášíme ukázku z rozhovoru pro magazín CNN Prima NEWS, který je na stáncích od 13. listopadu.
Existuje ještě v médiích ta pravá svoboda slova, jak ji známe třeba ze „zlatých devadesátek“?
Oproti devadesátým létům se celá společnost zregulovala, devadesátky byly naprosto specifické. Když se dneska podíváte zpětně, a to nejenom ve zpravodajství, co se tenkrát vysílalo. Neuvěřitelné. Třeba Česká soda. To už dneska nikdo neudělá, protože by dostal asi tak dvacet tisíc pokut od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. A ještě by ho sežrali na sociálních sítích, že je nekorektní. Tehdy to byla absolutní svoboda. A neříkám, že ideální, ale samozřejmě, že se nám všem v devadesátkách líbilo. Prostě nový svět. Teď je to, dejme tomu, civilizovanější.
ČTĚTE TAKÉ: Vychází magazín CNN Prima NEWS plný esejí, rozhovorů a reportáží. Je ohrožena svoboda slova?
Lepší, nebo horší?
To už nechám na každém, protože každý v něčem vyrůstal a každý je na něco citlivý… Takže ano, určitá „ochrana témat“ je asi v pořádku. Ale nesmí se to přehánět, jako s každou ochranou a regulací.
Zmínil jste Českou sodu. V současnosti satira z českých televizí úplně vymizela. Přijde mi, jako by pod tíhou internetových hejtů všechno hrozně zvážnělo. Uvažoval jste někdy, že byste na Primě pustil nějaký nekorektní pořad třeba právě typu České sody?
Samozřejmě. Je třeba ale říct, že v České sodě se sešli úžasně talentovaní lidé ve správný čas. Slyšeli na sebe, byli neuvěřitelně tvůrčí… Celé okolí, celé to prostředí, k tomu vlastně vybízelo, protože dělat si srandu ze všeho a ze všech, to nás, Čechy, strašně baví. A nejlepší na tom tenkrát bylo, že se to najednou mohlo veřejně.
Čtěte také
A teď už se zase nemůže?
Já myslím, že určitě může. Jen si myslím, že se každý zavřel do své bublinky, souvisí to samozřejmě i se sociálními sítěmi. Satira se strašně rychle překlápí do útoků a protiútoků. A do trestů a postihů. Ano, málo lidí dokáže rozlišovat, usmát se, mít nadhled. Já jsem teď shodou okolností na Spotify poslouchal nějakou Indku, která žije ve Švédsku a má takový nekorektní podcast. Sama říkala, že se často dostává do konfliktů se svojí prostřední ratolestí kvůli „rasismu“, protože to dítě je hodně, hodně woke – prý už prostě nechápe podstatu nekorektního humoru, byť sama autorka podcastu je snědé pleti, Indka… Ale ten vtip doma prostě nevysvětlí.
Pořád je to ale internetový podcast. Těžko říct, jestli by to samé vysílala švédská televize, ale spíše ne. Existují dva světy, televizní a internetový, jeden přísně regulovaný, druhý téměř vůbec. Je to spravedlivé? Mělo by být více kontrolované oboje, nebo naopak by měla být televize regulova ná méně?
Já si nedokážu představit, že by se nějak více reguloval internet, ale na druhou stranu si myslím, že by to rozhodně mělo být srovnané, protože nevidím jediný důvod, proč my bychom měli být regulovaní více než on-line média. Dřív jsem to chápal, televizní zásah byl nesrovnatelně větší. Byli jsme dominantnější. Dávalo to smysl. Ale teď to tak prostě není. Ano, on-line začal určitou cestu, nastoupila jakási seberegulace, každý to dělá jinak – jinak Facebook, jinak síť X, dříve Twitter. Neříkám, že seberegulace těchto platforem je vždycky dobrá, ale každá z nich se s tím snaží nějak vypořádat. A každá je také zodpovědná, jak kvalitní, důvěryhodný a spolehlivý je její produkt. Tak proč by to tak nemohlo být u nás, v televizním byznysu? Proč bychom si nemohli my sami určovat, jak moc chceme být otevření? Regulace televize je všude na světě. Kdyby to byla inteligentní regulace, říkám proč ne. Ale jsou tam vyloženě extrémní archaické momenty, týkající se zcela přežitých standardů. My v televizi třeba nesmíme do deseti hodin večer ukazovat násilí, nesmí padnout ani jediné sprosté slovo – přitom lidé na internetu, včetně dětí, takhle mluví v jakoukoliv hodinu, každý den, ráno i večer.
Co se ještě smí podle vás ve veřejném prostoru říkat? Existuje hranice svobody slova, nebo můžeme říkat úplně cokoliv, ať je to jakkoliv kontroverzní?
Nevím. Když mi bylo dvacet, zažil jsem revoluci, tehdy se mohlo všechno. A mě to ovlivnilo natolik, že si prostě myslím, že čím větší míra svobody je, tím lépe. A tím pádem samozřejmě jakákoliv regulace pro mě osobně je vlastně jako návrat ke starým časům. Na druhou stranu chápu, že generace, které vyrůstají teď, jsou nastavené úplně jinak, mají jiný práh citlivosti a omezenou schopnost pracovat s jinými názory. Možná nějakou míru ochrany potřebují, aby se prostě nehroutily. Ale to fakt nedokážu posoudit. Já jsem vždycky byl spíš příznivcem toho, že každý by se měl vypořádat s okolním světem sám. Ale berte to jako názor člověka, který je z minulého století.
A jak zvládají tuhle novou dobu média?
Jak která. Je tady obecný příklon k tomu, že média, místo aby informovala, vysílají názory, ať už redakční, anebo převzaté. A já se znovu vrátím k tomu, co byla naše hlavní myšlenka, když jsme stavěli CNN Prima NEWS. Názory jsou různé, je to boxerský souboj, a vy jako médium jste rozhodčí. Přece se nemůžete vydat do ringu a jít boxovat za jednu stranu. Vy to musíte jako médium jen pískat.
CNN Prima NEWS je na trhu už přes tři roky. Jak jste spokojen?
Zrovna tu mám u sebe čísla. Rok 2020 – sledovanost 0,4 %. Rok 2021 – 0,9 %. Rok 2022 – 1,7 %. Rok 2023 – 2 %. Myslím, že CNN Prima NEWS má určitě ambici přeskočit časem ČT24. Nám se daří dělat atraktivní zpravodajství. V dobrém slova smyslu. Atraktivní obsah. Rychle, zábavně, vysvětlovacím způsobem, ale i dostatečně poutavě – plazmy, Magic Wally, využití 3D grafik a dalších moderních technologií, a samozřejmě do toho názory ze všech stran. Trendem rychlé doby je i rychlé a atraktivní zpravodajství. Takže bychom měli mít větší šanci zasáhnout a ovlivnit víc lidí než veřejnoprávní médium. Na druhou stranu, už to určitě nebude jen prostřednictvím televize, speciálně ve zpravodajství, to prostě musí být kombinace televize, internetu a sociálních sítí. Multiplatformní vysílání.
Veřejně jste vystoupil proti zvyšování koncesionářských poplatků pro Českou televizi. Připomeňme, že se od roku 2025 zvyšují o 25 korun, ze 135 na 160 korun. Co vám na tom nejvíc vadí?
Nejvíc mi vadí, že i když 25 korun vypadá jako relativně malá částka, tak vážně není! Jde o obrovský objem peněz pro Českou televizi. Když to vynásobíte počtem lidí, kteří to budou platit, protože nově budou platit i všichni lidé, kteří mají mobil, tak vám vyjde neuvěřitelná suma mezi 1,5 až 2 miliardami korun ročně. Za tyhle peníze bych vám postavil novou ČT1! Taková částka má zásadní vliv na trh. A moje otázka je: Potřebujeme to? Potřebují Češi dávat tolik peněz do veřejnoprávního média? Bývalý ředitel ČT Petr Dvořák říkal, že potřebuje maximálně půl miliardy ročně a najednou je to 1,5 miliardy. Trojnásobek? Vážně?
Někteří kritici ČT peskují třeba za to, že vysílá drahé pořady jako StarDance, které mají spíše komerční charakter. Vadí vám to? Naplňuje třeba právě StarDance veřejnoprávní požadavky?
Otázkou je, co jsou vlastně veřejnoprávní požadavky, veřejnoprávní role. Svět se vyvinul a definice veřejnoprávnosti tak, jak byla dřív, už dnes nestačí. Měla by se nově a přesněji definovat veřejnoprávní služba v celém svém kontextu, v kontextu nového trhu, a ne trhu z minulého století pouze v rámci Českého rozhlasu a České televize. Možná do toho pak bude StarDance zapadat, nevím. Ale takhle samozřejmě StarDance působí komerčně. A to je ten problém: Pokud jasně nově nedefinujeme veřejnoprávnost jako takovou, tak si veřejnoprávností obhájíte v podstatě cokoli.
Mediální trh měl strach z krize, na začátku roku 2023 se dosti zatáhl. Jak to nyní vypadá s reklamou?
Zájem je velký. Alespoň u nás. Ale zase je třeba říct, že situace je nepřehledná. Třeba v Německu už druhý rok reklamní trh padá o 10 %. Takže možná jsme tu krizovou dobu zvládli, ale co bude dál, těžko říct. Ono to vypadá, že končí standardní cyklus, kdy byla velká krize, pak jsme se z toho sbírali, pak přišla konjunktura, pak další velká krize… Přijde mi, že se to celé změnilo v takovou vleklou, téměř permanentní těžkou dobu bez výrazných pádů, nejsou jasně zřetelné vlny, kdy a odkud to přichází.
Generální ředitel skupiny Prima mluví například o proměně médií vlivem sociálních sítí, Green Dealu, budoucnosti byznysu v Evropě či o vysokých ambicích CNN Prima NEWS. Celý rozhovor čtěte v Magazínu CNN Prima NEWS, který je v současnosti na stáncích.
Před příchodem na Primu (leden 2021) působil v MF Dnes či časopisu Téma. Předtím strávil dvanáct let v časopisu Týden, kde vedl publicistiku a byl pět let zástupcem šéfredaktora. Působí také jako scénárista a mediální poradce. Má rád svou dceru Emu, Slavii, poker, rovné lidi. Nesnáší stylistické nesmysly, texty přibližně devadesáti procent českých popových písní a také skutečnost, že se novináři berou až moc vážně.
