Prosím pozor: Právě probíhá šesté vymírání! Opakuji: Právě probíhá šesté vymírání!

Stále více důkazů ukazuje na to, že na Zemi právě probíhá „šesté vymírání“. Živočišné i rostlinné druhy celého světa postupně mizí. Zatímco lidská populace má do poloviny století dosáhnout závratných deseti miliard, v současné době vyhynutí hrozí až jednomu milionu druhů pozemské fauny i flory a další statisíce mohou vymizet během následujících desetiletí, jak uvádí nedávno zveřejněná zpráva Spojených národů.

Ano, vymírání je sice přirozeným jevem spojeným s evolucí. Pokud se prostředí mění, máte na výběr – buď se přizpůsobíte, nebo vymřete. Dnes však každým dnem z povrchu zemského mizí desítky druhů, které v současných ekosystémech hrají velikou roli.

Co za vymíráním v tak neobvyklém měřítku stojí? Ztráta přirozených habitatů, oteplování oceánů, odlesňování, znečištění, zemědělství, lov i klimatická změna. Všechny činitele však spojuje jeden hlavní: lidé. Právě my stojíme za vymřením více než poloviny zvířat, která kdy tuto planetu obývala.

Vyhynutí se nevyhne žádnému místu ani třídě. Ohrožena je celá desetina hmyzu a více než třetina všech savců. Pro jednu třídu však bude mít zásadnější dopad. Podle studie hrozí vyhynutí až čtyřiceti procentům všech obojživelníků. Pokles jejich počtů můžeme sledovat již více než padesát let, a to především kvůli smrtícímu houbovému onemocnění známém pod názvem chytridiomykóza, které narušuje tkáně zasažených jedinců. Za oběť mu padlo už devadesát druhů obojživelníků po celém světě. Důsledkem jejich smrti je zatím největší známá ztráta biodiverzity.

Za nemoc lidé ale přeci nemůžou, že? Až na to, že právě kvůli nám se toto smrtelné onemocnění rozšířilo mnohem dál, než by samo dokázalo. Částečně za to může i obchod s divokými zvířaty.

Zcela přímým důsledkem lidské činnosti je však ztráta habitatů a nedostatek potravy v těch nejvíce vykořisťovaných oblastech. Papuchalkové chocholatí, zástupci ptačí říše, žijí v Beringově moři na severu Tichého oceánu. Jejich stravu tvoří především ryby, které se živí planktonem. Kvůli stále vyšší teplotě oceánu však planktonu ubývá a některé rybí druhy se proto přesouvají na místa, kde je ho zatím dost. Papuchalkové (i další druhy) proto umírají hlady.V květnu 2019 vědci zveřejnili výsledky svého pozorování ve zdejší oblasti z let 2014-2016. Za tu dobu zde zemřelo až devět tisíc ptáků. Téměř devadesát procent přitom tvořili papuchalkové – jde o celou polovinu současné populace.

Hladovějí ale i kosatky černé žijící u severozápadního pobřeží USA. Zdejší populaci utváří tři stáda: J, K a L. V posledních letech ale jejich počet klesl k sedmdesátce. Jde o nejnižší číslo za posledních třicet let. Mláďat se rodí stále méně a začínají se projevovat známky příbuzenského křížení, které populaci dále oslabuje. Zdejší kosatky se sice již od roku 2005 nachází na seznamu ohrožených druhů, hladoví však dál. Proč? Protože vymírá i jejich hlavní kořist, lososové čavyčové. Tento druh dorůstá až jednoho metru a třinácti kilo a kosatky jich za den sní i třicet. Lov menší kořisti pro ně představuje zbytečně vynaloženou energii. Většina populací čavyčů je však v ohrožení – kvůli nadměrnému rybolovu, oteplování vody i výstavbě přehrad. K hladomoru kosatek přispívají i stále vyšší úrovně podvodního hluku, který je ohlušuje a brání jim v lovu.

Na rychlosti nabírá také vzestup teplot oceánů a jejich okyselování. Na to doplácejí i korálové útesy, které jsou domovem více než pětadvaceti procent mořských živočišných druhů. Dnes korály vymírají po celém světě a fungující útesové ekosystémy se rozpadají. Za posledních třicet let vymřelo více než padesát procent všech korálů na světě a velká část zbytku podlehne během následujícího století. Dopad jejich mizení je poměrně jasně viditelný – dochází k němu totiž při tzv. bělení. Korály bělají, pokud jsou po delší dobu vystaveny příliš vysoké teplotě. V takovém případě se totiž začnou zbavovat barevných řas, se kterými žijí v symbióze. Pokud teplo přetrvává, korál zahyne. Pokud ale teplota vody klesne, korál se dokáže zotavit. Jenže tuto schopnost brzdí znečištění vody. K bělení korálů navíc dochází stále častěji a intervaly mezi jednotlivými epizodami se zkracují. Korály se na světě vyskytují již více než čtyři sta milionů let. Lidská činnost posledních dvou staletí jim ale dala pořádně zabrat a zřejmě nebudou schopny se s jejími následky vyrovnat. Pokud vymizí korály, vyhynou i druhy na nich závislé.

Vyhynutí ale hrozí i našim nejbližším příbuzným. Hned čtyři druhy se nachází jen krok od svého konce. Jde o gorilu západní, gorilu východní, orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Zbylé dva druhy (šimpanzi a bonobo) zůstávají v kolonce „ohroženi“. Za jejich neblahým osudem stojí především lov (legální i nelegální) a ztráta habitatu hlavně kvůli odlesňování a stále intenzivnějšímu zemědělství. Tyto druhy jsou tak odsouzeny k životu na stále menším prostoru, v „pralesních ghettech“, jak uvádí primatologové.

Ale nejde jen o druhy na vzdálených a exotických místech. Ohroženy jsou i druhy, které známe z našich vlastních luhů a hájů. Hrdličky, sovy, strnadi či lindušky. To je jen drobný výběr z desítek druhů, které jsou ohroženy u nás. Zemědělské výnosy musí stoupat za každou cenu, a proto se stále častěji hnojí za pomoci chemických látek. A to si vybírá svou daň. Naše hmyzožravce tak může potkat stejný osud jako hladovějící kosatky. Větší či menší měrou jsou ohrožené i všechny druhy obojživelníků, které se na území České republiky nacházejí. Kromě špatného lesnického a vodního hospodaření a intenzivního zemědělství za jejich úbytkem stojí i rostoucí pozemní doprava.

Od padesátých let dvacátého století se naše vlastní populace ztrojnásobila. Jako celek jsme již „vážně pozměnili“ tři čtvrtiny suchozemského prostředí a téměř celou polovinu toho mořského. Celou planetu jsme zaplavili poli, plantážemi a chovy „hospodářských“ zvířat. Podle nejnovějších studií máme ještě zhruba deset let na to, abychom proces klimatické změny a absolutního vyhynutí druhů zvrátili či alespoň zásadně zpomalili. Pokud se nám to ale nepodaří, ani my nebudeme v bezpečí. I když si to často nechceme přiznat, nejsme vládci tohoto světa. Jsme jen jedním kouskem skládačky. A pokud se skládačka zhroutí, jediný kousek nebude znamenat nic.

Tagy:

Hlavní zprávy

ON-LINE: Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků. Doufají, že je vymění za zajatce
Ukrajina

Živě
ON-LINE: Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků. Doufají, že je vymění za zajatce

Invaze na Ukrajinu trvá už tři měsíce. Rusové dál postupují na Donbasu, tentokrát obsadili město Svitlodarsk. Zajaté obránce Azovstalu čeká pravděpodobně soud v režii proruských separatistů. Podle vůdce Doněcké lidové republiky Denise Pušilina se tak stane za přítomnosti západních pozorovatelů. Mariupolský úředník uvedl, že se pod troskami obytného domu našlo asi 200 mrtvých. Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků. Doufají, že je vymění za zajatce.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
23:29

Válka na Ukrajině může eskalovat jen jadernými zbraněmi, řekl komentátor v pořadu 360°

22:59

Zelenskyj poděkoval za pomoc premiérovi Kanady

22:30

Lipavský: Sdílíme stejné hodnoty založené na demokracii, svobodě a míru

22:06

Populaci rozdělují obavy o dostatek míst na základních školách kvůli ukrajinským uprchlíkům

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

Exkluzivní průzkum: Většina Čechů má kvůli Ukrajincům strach o místa ve školkách

Populaci rozdělují obavy o dostatek míst na základních školách kvůli ukrajinským uprchlíkům. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu pro CNN Prima NEWS od společnosti STEM/MARK. Lidé mají strach i z vyčerpání kapacit v mateřských školách. Ministr školství ale uklidňuje – míst je pro české děti dostatek, protože do prvních tříd už proběhl jejich zápis. Ukrajinské žáky teprve čeká.

Musíme porazit Putina, řekl kontroverzní miliardář Soros. Promluvil i o třetí světové válce

Ruská invaze na Ukrajinu může znamenat začátek třetí světové války. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to v úterý řekl americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros. Nejlepším způsobem, jak zachovat svobodnou civilizaci, je podle něj porazit ruského prezidenta Vladimira Putina. Informovala o tom agentura Reuters.

Blümel po tvrdém střetu? Chodil po kabině a říkal, že nenakoupil na Vánoce, prozradil Klíma

Po zápasu s Norskem leckdo pochyboval, jestli Matěj Blümel vůbec do zápasu s USA nastoupí. Nakonec 21letý útočník tento zápas rozhodl, když dal jediný gól utkání. Zdá se tedy, že ostrý náraz, který Blümelovi uštědřil stokilový Nor Andreas Martinsen, nemá trvalejší následky. Bývalý hokejista a vítěz Stanley Cupu Petr Klíma však ve vysílání CNN Prima NEWS prozradil, že krátce po zápase Blümel nebyl zrovna ve své kůži.

Nájem, energie i půjčky. Prudce roste počet lidí, kteří nezvládají pokrýt běžné výdaje

Počet lidí, kteří nezvládají platit své běžné výdaje, od loňského podzimu prudce roste. Podíl problémových domácností se zvedl o dvaačtyřicet procent. Potíže mají lidé se splácením nájmů, účtů za energie, hypoték a půjček. Ukazují to nejnovější data společnosti PAKRY-SRČ a Českého rozhlasu. Pokud by takové tempo růstu domácností v problémech pokračovalo, může znamenat předlužení či ztráty bydlení u vysokých desítek tisíc lidí, tvrdí autoři studie.

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Kolaps kvůli opravě Barrandovského mostu se nekoná. Jezdí se naopak plynuleji

Obávaná oprava nejvytíženější dopravní tepny v Česku probíhá už déle než týden, její vliv na průjezdnost Prahy je však zatím zanedbatelný. Černé scénáře děsící nejen motoristy se odkládají na neurčito, ze subjektivního pohledu řidiče denně využívajícího Barrandovský most se dokonce zdá, že místo je občas i méně vytížené než před zahájením prací.

Domácí zpravodajství

V Praze vznikne další stanové městečko pro uprchlíky. Tentokrát v Malešicích

V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodli se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřib (Piráti). Informaci České televize (ČT) potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Jakub Veinlich. Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst.

Gazdík odvolal šéfku Cermatu. Jsem dlouhodobě nespokojený s jejím řízením, prohlásil

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal z funkce ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Michaelu Kleňhovou. Rozhodl se tak kvůli nespokojenosti s fungováním organizace, její pomalosti a neefektivitě hospodaření. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila v Cermatu závažné nedostatky. Ministr to v úterý řekl novinářům. Podle Kleňhové nejsou některé publikované informace o fungování Cermatu pravdivé.