Hmyz je nepostradatelnou součástí života na Zemi. Zdroj: Pixabay
Celý život s ním bojujeme. Snažíme se ho všemi prostředky vyhnat ze svého domu, bytu, dovolené, zahrady, pole, ze svého života. Jeho přítomnost je nám nepříjemná, obtěžuje nás, štítíme se ho. Ale celou tu dobu zapomínáme na jedno - bez hmyzu nepřežijeme. A nepřežijí ani zvířata, pro která je hmyz zdrojem potravy. Dojde k narušení ekosystému, protože hmyz je jeho základní stavební kámen. Je proto načase odložit chemii, se kterou kropíme svou domácnost a zahradu a otočit se proti proudu. Otázku „jak se hmyzu zbavit“ by měla vystřídat otázka „jak hmyzu pomoci“.
Vážně je to vážné?
"Největší dopad bude mít ubývání hmyzu na zvířata, která se jím živí, tedy ptáky, plazy, obojživelníky a ryby. „Jestliže tento zdroj potravy zmizí, všechna tato zvířata pojdou hlady,“ cituje Sáncheze-Bayo z univerzity v Sydney zpravodajský portál ct24.cz.
„Hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství,“ pokračuje. „To znamená kácení stromů a keřů, které obvykle obklopují pole, a tak vznikají rovné, holé lány, které člověk ošetřuje syntetickými hnojivy a pesticidy,“ vysvětluje. Hmyz podle něj začal ubývat na počátku minulého století, proces se urychlil v 50. a 60. letech a za poslední dvě desetiletí dosáhl „alarmujících rozměrů“.
Podle vědců zmizí každý rok z povrchu Země 2,5% z celkového množství hmyzu. Včely po celém světě čelí masovému vymírání, motýlům se zakládají rezervace, aby měli alespoň nějakou šanci na přežití.
Všechny snahy na záchranu tolik potřebného hmyzu, bez kterého se neobejdeme ani my, ani volně žijící zvířata a živočichové, kazí vytrvale zemědělská politika. Zaoráváním mezí dochází k likvidaci přirozených podmínek jak pro drobnou zvěř, tak pro hmyz. Intenzivní využívání insekticidů je další ranou pro tento už tak velmi křehký ekosystém. Fipronil a neonikotinoidy, který se mezi „moderní“ insekticidy řadí, totiž působí na nervový systém hmyzu a ten tak prakticky nemá šanci přežít.
Proč vadí pampelišky a anglický trávník ne?
Takřka smrtelnou ránou pro hmyz na našich zahradách jsou tzv. „anglické trávníky“. Tento trend se u nás rozšířil i přes zcela nevhodné podnebné podmínky. Důsledkem jsou suché travnaté koberce bez života, které nedokážou zadržet vláhu, prach, ani poskytnout útočiště hmyzu. Často to můžeme vidět ve městech nejen na soukromých, ale také na veřejných pozemcích. Vzhledem k tomu, že u nás není tolik srážek jako v Anglii, je nutné trávníky pravidelně zavlažovat. Což působí v době, kdy nás ekologové nabádají k hospodárnosti při zacházení s vodou, jako nemístný vtip.
Když rozdíly mizí, 3. díl: Zahradničí, pěstuje, zotročuje i válčí. Co všechno nevíme o mravencích?
Jeden mravenec toho možná moc nezmůže. Jako člen kolonie je však součástí inteligentního společenství, které se nám podobá víc, než jsme si kdy mysleli. Pokud by tento článek popisoval schopnosti lidoopů nebo nějaké nově objevené mimozemské civilizace, s úžasem bychom se klonili před jejich inteligencí.
S problémem zcela opačným se potýká pampeliška, známá také jako smetanka lékařská. Tuto léčivku tolik důležitou pro vymírající včely mnozí lidé označují za plevel a bojují s ní chemickým postřikem. Ten ale ničí všechno kolem. Pampelišku používaly naše babičky jako pomoc při obtížích s močovými cestami a ledvinami. Dnes na ni bereme všechen dostupný arzenál, aby nám náhodou nenarušila tolik opečovávaný anglický trávník.
Jak udělat z pouště prospívající oázu?
Zmíněná chemie je dalším problémem, který z vaší zahrady udělá „mrtvé místo“. Pokud to chcete změnit, jeví se jako vhodnější řešení udržení ekosystému, který si se škůdci sám poradí, než věčná chemická válka, kterou pravidelně vyhlašujeme přírodě. Jak na to, aby zahrada opět ožila?
V první řadě je potřeba zapomenout na sekání trávníků každé tři dny. Naordinujte si dovolenou od sekačky a snižte interval na jednou měsíčně. Uvidíte, že zatímco sousedův udržovaný kartáč se v parném létě promění na rezavé štětiny, u vás bude stále zeleno. Je to dáno tím, že vzrostlejší tráva zadržuje lépe vlhkost v půdě a to prospívá nejen jeho drobným obyvatelům, ale i mizejícím ptákům (ano, i ptačí druhy jsou vlivem lidské činnosti decimovány stále více). Ve vlhké půdě se totiž skvěle daří žížalám a ty jsou, jak známo, oblíbenou pochoutkou pro kosy.
Když jsme „uzdravili“ trávník, můžeme se zaměřit na květiny, které jsou ozdobou každé zahrady. Co takhle vyměnit okrasné za léčivé? Bylinky jako levandule, šalvěj, třapatka nachová nebo dobromysl jsou prospěšné lidem, motýlům i včelám. Prospěšné naopak nejsou pro komáry, na které má právě levandule odpuzující účinek. Z bylinek můžete udělat léčivý čaj pro celou rodinu a předtím poslouží jako hostina pro včely a motýly. Víte, že pro motýly se kvůli jejich rychlému úbytku zakládají rezervace? Takovou malou rezervaci si můžete udělat i u vás na zahradě. Postačí, když vyměníte jeden pás trávníku za luční kvítí, které udělá z vaší obyčejné zahrady zahradu pohádkovou.
Když rozdíly mizí, 53. díl: Střeva matky Země aneb žížaly, jak je neznáte
O zásadním významu žížal byl přesvědčen už Aristoteles i staří Egypťané. Jejich roli v ekosystému však poprvé objasnil až Charles Darwin, který je studoval téměř čtyřicet let. I když žížalu pozná každý z nás, asi jen málokdo by tušil, že na celém světě najdeme pod tímto názvem i více než pět tisíc druhů kroužkovců. Není proto divu, že se žížaly vyskytují i v jiných barvách než jen v té „naší“ klasické růžové – od černé a modré po červené či hnědé.
Co je na zemi, to se nesbírá
Pokud patříte mezi šťastlivce a máte na zahradě stromy, pak jste narazili na zlatou žílu v hmyzí říši. Není totiž nic dokonalejšího pro hmyzí království, než je spadlý strom. Stačí umístit kmen na stranu, popř. ho naaranžovat tak, abyste si vytvořili na zahradě tajuplné zákoutí a ponechat ho svému osudu. Nejen, že se pod kmenem a v jeho okolí skvěle udrží vláha v půdě, ale stane se útočištěm pro mnoho druhů bezobratlých. A kde jsou oni, jsou i ptáci. A kde jsou ptáci, je méně much, komárů a plno překrásného zpěvu.
Pokud jsou stromy v plné síle nebo teprve rostou, můžete si poradit jinak. Hmyzí hotel je skvělým řešením, jak pomoci takovým včelkám samotářkám, ale také zlatěnkám, beruškám a dalším. Vos a sršňů se bát nemusíte, tento druh hmyzu si pro své „bydlení“ hledá jiná místa. Hmyzí hotel si můžete vyrobit buď sami nebo ho koupit v kamenných prodejnách či na internetu. Některé z nich jsou skutečnými skvosty, které vaší zahradu ozdobí a zároveň do ní vrátí život.
