Omicron ve světě
Nová varianta koronaviru, která se objevila na jihu Afriky, dostala označení omikron, ačkoli v řecké alfabetě je na řadě epsilon. Pojmenovávání jednotlivých druhů viru je totiž složitější, než se na první pohled zdá. Například písmeno ksí se údajně nepoužilo s ohledem na jméno čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jehož první část jména se v angličtině píše Xi.
K označování variant viru SARS-CoV-2 pomocí řecké abecedy (alfabety) přistoupila Světová zdravotnická organizace na konci května. Chtěla tím sejmout stigma ze zemí, po nichž se do té doby varianty pojmenovávaly. A tak se britská varianta začala označovat jako alfa, jihoafrická (ta první) jako beta, brazilská jako gama a indická varianta získala označení delta. Ta mimochodem v současné době ve světě převládá.
Proč nyní omikron?
Druhá jihoafrická varianta koronaviru nyní získala označení omikron, což se může zdát nelogické, protože po deltě je v řecké abecedě na řadě epsilon. Znamená to, že Světová organizace některá písmena alfabety přeskočila? Ano i ne. WHO totiž varianty rozlišuje na několik skupin a do širšího povědomí se tak dostanou jen ty, které jsou skutečně nebezpečné, přesněji řečeno znepokojivé. A do nich WHO zařadila právě alfu, betu, gamu, deltu a omikron.
Vedle toho WHO sleduje také „varianty zájmu“ (VOIs – Variants of Interest), které mají potenciál stát se znepokojivými. Sem patří varianty lambda (poprvé identifikována loni v prosinci v Peru) a mí (leden 2021, Kolumbie). A pak jsou varianty, které WHO monitoruje či monitorovala, a ty rovněž nesou označení alfabetou. Písmena mezi deltou a omikronem se tak nikam nezatoulala.
Světová zdravotnická organizace se ale pravděpodobně některým označením řeckou abecedou přece jen raději vyhnula. Mluví se zejména o písmenech ksí a ný. Jde hlavně o jejich anglické názvy. Ksí – anglicky Xi – by mohlo evokovat jméno čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (anglicky Xi). Píše o tom například vlivný deník The New York Times. Světová zdravotnická organizace však argumentuje, že Xi je běžné čínské příjmení a nejde tedy vyloženě o prezidenta. Písmeno ný – anglicky Nu – by se pak pletlo se stejně psaným slovem, které znamená „nový“, tedy new, respektive nu (new i nu se ve významu „nový“ čte stejně: „njů“).
Co o omikronu zatím víme
A jak nebezpečná je varianta omikron? „S kolegy jsem se na novou variantu podíval a bohužel jsem zjistil, že je zde 18 mutací v rámci této varianty, které ovlivňují vazbu protilátek již vytvořených člověkem a dalších osm mutací, které ovlivňují vazbu na receptor ACE2, což znamená, že tato varianta může být nakonec smrtnější, mít rychlejší průběh onemocnění a být infekčnější,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Omar Šerý, neurobiolog a specialista na DNA.
Hovořil takto o variantě koronaviru s označením B.1.1.529, kterou Světová zdravotnická organizace zařadila na seznam takzvaně „znepokojivých variant“ (VOCs – Variants of Concern) a dala jí název omikron. Šerý také potvrdil, že tyto vlastnosti nového typu viru mají vliv i na účinnost vakcíny. „18 mutací v rámci této varianty koronaviru ukazuje, že jsou to mutace, které jsou pro protilátky únikové,“ dodal.
Přitom varianta omikron obsahuje celkem 32 mutací, což je zhruba dvakrát více, než kolika se může „pochlubit“ varianta delta. Vědci toho o B.1.1.529 zatím příliš neví. Někteří experti už ale upozorňují, že může jít o dosud nejprůraznější variantu, která svými negativními vlastnostmi překoná i deltu. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid se obává, že varianta omikron může snížit efektivitu vakcín nejméně o 40 procent. Vědecký časopis Nature mezitím publikoval úvahy dalších vědců o tom, zda omikron dokáže prolomit nejen imunitu získanou očkováním, ale i proděláním původní verze covidu.
To co předvádí nová varianta B 1.1.529 v JAR nevypadá pro svět vůbec dobře. Rychlost s jakou nastoupila výrazně předčila i deltu. pic.twitter.com/nKd5x1LO21
— Rasti Madar (@RastiMadar) November 25, 2021
Kolik lidí zabije a překoná deltu?
Jak smrtný omikron je, zatím nevíme. První data ale naznačují, že má obrovský potenciál se bleskově rozšířit do světa. Podle odhadu britského deníku Financial Times vytvořeného na základě analýzy Jihoafrické národní laboratoře se varianta omikron dokáže šířit skoro šestkrát rychleji než delta. Delta potřebovala sto dní na to, aby ve vzorcích testovaných Jihoafričanů dosáhla podílu přes 90 procent. Omikron bude schopen stejného výsledku dosáhnout zřejmě ani ne po třech týdnech.
Je tedy omikron nebezpečnější než delta, která byla doposud považována za největší hrozbu pro svět? Na takovou odpověď je také příliš brzy. Ani u varianty delta totiž není jasné, zda je smrtnější než původní SARS-CoV-2 nebo předchozí varianty alfa, beta či gama. Časopis Nature však už dříve odhadl, že smrtnost koronaviru se pohybuje typicky v intervalu 0,68 až 0,92 procenta. To, když vycházíme z ukazatele IFR (Infection Fatality Ratio), který říká, jaké procento z celkového odhadovaného počtu nakažených (nikoli počtu potvrzených případů nákazy) zemře. U sezónní chřipky se hodnota IFR pohybuje kolem 0,1 procenta.
