Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě dál sílí a vyhlídky na úspěšnou léčbu jsou stále nejasné. Světová zdravotnická organizace (WHO), která eviduje stovky případů nově nakažených, se vyjádřila, že vývoj vakcíny potrvá měsíce. Proč i po padesáti letech od objevení krvácivé horečky stále neexistuje spolehlivá léčba a univerzální ochrana?
Svět je podle nové studie zásadně nepřipravený na další pandemii. Klimatická změna, dezinformace ve zdravotnictví a rozpadající se důvěra mezi státy oslabují schopnost světa reagovat na budoucí zdravotní krize. Experti navíc varují, že se stále častěji objevují nové a větší epidemie s tvrdšími zdravotními, ekonomickými i společenskými dopady.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Kongu a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
Diabetiků v Česku rychle přibývá a podle lékařů jde o problém, který se dotýká už každého desátého člověka. Nemoc přitom často probíhá skrytě a bez příznaků. Moderní technologie dnes pacientům výrazně pomáhají – klíčovou roli ale stále hraje životní styl.
Nejméně 197 mladých lidí dostalo vážnou otravu jídlem ve francouzském lyžařském středisku. Studenti z několika zemí trpí průjmem a zvracejí. Hotel se tak dočasně proměnil na provizorní nemocniční oddělení, informují zahraniční média.
Svět je na pozoru poté, co se v Západním Bengálsku, které spadá pod Indii, objevily případy nákazy virem Nipah. Proti ní neexistuje lék a úmrtnost se pohybuje mezi 40 a 75 procenty. Podívejte se, jaké jsou příznaky tohoto viru.
Některé viry by v roce 2026 mohly pro člověka představovat velkou hrozbu. Podle docenta infekčních nemocí na Virginské univerzitě Patricka Jacksona se bude šířit hlavně ptačí chřipka a chřipka typu A. Hrozbu ale mohou představovat i opičí neštovice nebo virus Oropouche, píše The Washington Post.
Vědci již řadu let varují, že ptačí chřipka – konkrétně její zvlášť nebezpečný podtyp H5N1 – by se jednoho dne mohla rozšířit z ptáků na člověka a vyvolat globální zdravotní krizi. Nový model indických vědců podle BBC ukazuje, jak rychle by se epidemie mohla vymknout kontrole. Klíčem k zastavení pandemie je podle vědců zásah v samém začátku – v době, kdy by se novou mutací nakazilo prvních pár lidí. V případě, že by se nemoc začala lavinovitě šířit, mohlo by opět dojít na zavedení lockdownů.
Chřipková epidemie letos Čechy potrápí o měsíc dříve, než je obvyklé. I v dalších ohledech má znepokojivou podobu – šíří se její méně obvyklá varianta, která může být nakažlivější, se závažnějším průběhem. Lékaři navíc varují před vzestupem nemocnosti u dětí ve věku 6 až 14 let.
Epidemie chřipky klepe na dveře. Obvykle vrcholí až na přelomu ledna a února, letos ale podle epidemiologů může udeřit už před Vánoci. Lékaři proto apelují na prevenci. Doporučují nepodceňovat očkování, dbát na hygienu rukou a zůstat doma už při prvních příznacích. Nejohroženější skupinou zůstávají senioři a lidé s chronickými nemocemi. U nich může chřipka vyvolat závažné komplikace, třeba zápal plic nebo selhání orgánů.
Česko se potýká s epidemií žloutenky. Podle pražského zastupitele Ondřeje Prokopa (ANO) česká metropole zaspala, situaci prý měla řešit už před půl rokem. S tím nesouhlasila náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS). Na vině je podle ní ministerstvo zdravotnictví, které nezajistilo dostatek vakcín.
Máme tady opravdu významnou epidemii žloutenky, uvedl v pořadu Nový den epidemiolog Roman Prymula. Na následky této nemoci v Česku od začátku roku zemřelo už 28 lidí a bohužel se nadále nekontrolovaně šíří. Jedinou cestou, jak tomu předejít, je podle odborníka očkování, které má téměř stoprocentní účinnost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
