Domácí

Zahraničí

Byznys

Sport

Lifestyle

Krimi

Pořady

Prima+

Petr Pavel Andrej Babiš Meteoradar NHL Zrádci Donald Trump Česko živě ShowTime Prima Česko prima+

Sledujte nás

Facebook ikona X ikona Instagram ikona YouTube ikona
Apple Store badge Google Play badge
Domů Zprávy Zahraničí Francie

ANALÝZA: Oheň v ulicích Francie odhaluje hlubší problémy. Co stojí za nespokojeností lidí?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Francii zachvátily nepokoje se škodami za miliony dolarů.

  • Během víkendových násilností policie zadržela 2 400 osob.

  • Státní dluh země dosáhl 119 procent HDP.

  • Proč 85 procent Francouzů věří, že jejich stát upadá?

Více
Demonstrace ve Francii 17. 10. 2026
Záběry nepokojů ve Francii
Záběry nepokojů ve Francii 36 fotografií
Václav Černý
Václav Černý
  • 20. říj 2026, 21:50

    • Rozsáhlé nepokoje a násilnosti, které zasáhly Francii a při nichž demonstranti rabovali v obchodech a zapalovali budovy, odhalují hlubší problémy země, píše CNN. Francie se potýká s politickou nestabilitou, stagnující ekonomikou a rostoucím státním dluhem. Před prezidentskými volbami na jaře 2027 navíc sílí krajní pravice a prohlubuje se nespokojenost občanů se současným stavem země.

    „Abych to řekl na rovinu, máme tu pořádný nepořádek,“ prohlásil v pondělí francouzský premiér Sébastien Lecornu. Po rozsáhlých víkendových nepokojích, které si vyžádaly škody za několik set milionů dolarů, čelí Francie toxické směsici městských vzpour, politické nejistoty a hospodářské krize, píše CNN. Ministr vnitra Laurent Nuñez podal demisi, nicméně prezident Emmanuel Macron ji nepřijal. V Paříži, Marseille, Bordeaux a dalších městech docházelo k rozsáhlému rabování, zatímco radnice v Limoges, která přežila dvě světové války, byla vážně poškozena požárem a zřítila se její věž s hodinami.

    K TÉMATU: Pro části Paříže i dalších měst platí v noci zákaz vycházení. Ve hře je i výjimečný stav

    Násilnosti z víkendu, které vedly k zadržení přibližně 2 400 osob, následovaly po týdnech protestů francouzských studentů, kteří vyjadřovali nespokojenost s chátrajícími školami, nedostatkem učitelů a mizernými vyhlídkami na zaměstnání. Během studentských protestů, které začaly na prahu podzimního semestru, bylo poškozeno více než sto škol a zatčeno dalších několik tisíc lidí. Na příští víkend jsou navíc naplánovány další demonstrace a v listopadu plánují odbory stávku.

    Roztříštěná politická scéna

    Situace je navíc bouřlivá na politické scéně. Francii čeká před prezidentskými volbami, které se budou konat na jaře příštího roku, „zima nespokojenosti“, píše CNN. V nedělním celostátním televizním projevu Macron násilí odsoudil. Nepředložil ale žádné návrhy, jak s ním naložit, ani nepřevzal iniciativu. Místo toho varoval před politiky, kteří by chaos mohli využít k politickému zisku.

    Premiér Lecornu se rovněž uchýlil ke konfrontaci. Poté, co kandidát na prezidenta z krajní levice Jean-Luc Mélenchon obvinil vládu, že svou policejní taktikou „otevřela dveře chaosu“, odvětil: „Nemůžete vyzývat k ukončení násilí a zároveň poskytovat výmluvy těm, kteří se ho dopouštějí. To je VAŠE politická odpovědnost.“

    Marine Le Penová z krajně pravicové strany Národní sdružení se snaží spojit násilnosti s migrací. Tvrdí, že za nepokoji stojí mladí delikventi z chudých předměstí, kde žije velká část francouzských přistěhovalců. „Naše země je sevřena ve svěráku mezi násilím a bezmocností,“ řekla a naznačila, že pouze její pevná ruka může obnovit pořádek uprostřed Macronova „chaosu“.

    Předseda její strany Jordan Bardella přilil olej do ohně, když požadoval, aby byly „milice Antify, extremistické skupiny krajní levice a skupiny Black Bloc“ označeny za teroristické organizace. Členové skupin „Black Bloc“ nosí při protestech stejné nebo podobné černé oblečení a obličejové masky, aby skryli svou totožnost.

    Situace se vyostřila již po předčasných volbách v roce 2024, od kterých se parlament nedokáže shodnout na důležitých otázkách. Oslabení politického středu nahrává krajní pravici i krajní levici a vládě se opakovaně nedaří prosadit státní rozpočet. Podle analytiků bude politická krize ve Francii pokračovat.

    „Velký počet kandidátů ze středu politického spektra, z nichž většina má jen malou podporu voličů, nakonec může vést k tomu, že se do druhého kola dostanou dva kandidáti, kteří představují největší hrozbu pro francouzskou demokracii,“ uvedl v eseji pro časopis The Atlantic Robert Zaretsky, profesor moderních francouzských dějin na univerzitě v Houstonu.

    Dluh a pesimismus

    Současná krize ještě více polarizovala již tak hluboce rozdělenou společnost. Kromě šoku a rozhořčení nad víkendovými nepokoji panuje i atmosféra pesimismu. V nedávném průzkumu Ipsos-BVA 85 % respondentů uvedlo, že Francie upadá, a 98 % bylo nespokojeno se současným stavem země.

    „Ať už bude Francii vládnout kdokoli, bude mít stále menší manévrovací prostor, i kdyby se mu podařilo sestavit stabilní koalici,“ uvádí v analýze CNN spisovatel a reportér Tim Lister a podotýká, že francouzská ekonomika stagnuje a navíc zemědělce zasáhlo extrémně horké i suché léto, zatímco globální ceny energií podlehly inflaci. Významným zdrojem příjmů je pro Francii cestovní ruch. „Videa zachycující násilí v ulicích, která se v posledních dnech šíří po celém světě, mohou některé cestovatele odradit,“ upozornil Lister.

    Zásadní roli hraje také dluh. „Francie nese jedno z nejvyšších břemen státního dluhu v Evropě a politická patová situace znamená, že očekáváme, že úroveň jejího dluhu bude i nadále stoupat,“ uvedli v červenci analytici z Oxford Economics. Podle analytiků bude Francie muset v příštím roce vydat rekordní objem střednědobých a dlouhodobých dluhopisů v hodnotě 340 miliard eur. Její dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) totiž vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku na 119 %, což je dvojnásobek cíle Evropské unie.

    Reputaci Francie na dluhopisových trzích nepomáhá ani Mélenchonův plán zmrazit nebo zrušit francouzské státní dluhopisy držené francouzskou centrální bankou. „Politická roztříštěnost může přetrvávat i dlouho po volbách v roce 2027, což znamená, že příští francouzská vláda bude i nadále odkládat řešení problémů veřejných financí,“ uvedla společnost Oxford Economics s tím, že by to „prodloužilo stávající klima vysoké nejistoty, které tlumí důvěru a domácí poptávku“.

    MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kreml si vychutnává Trumpův rozkol se Zelenským. Na oslavy je ale brzy, píše Reuters

    krize Francie demonstrace protest prezidentské volby
    Václav Černý Václav Černý

    vaclav.cerny@iprima.cz

    Návrhy pro vás