ANALÝZA: Proč Rusko neslaví? Trumpův rozkol s Evropou kvůli Grónsku je dvojsečnou zbraní
Napětí kolem Grónska a výroků Donalda Trumpa prohlubuje rozkol mezi Spojenými státy a Evropou, z čehož Moskva může těžit, píše CNN. Kreml sice oslabenou západní jednotu kvituje, zároveň má ale obavy z nepředvídatelné Trumpovy administrativy a důsledků nového – právě se rodícího – světového řádu.
Dlouhodobou strategií Kremlu je vrážet klín mezi Spojené státy a Evropu a oslabovat tak své tradiční západní protivníky. Rusko už řadu let podporuje sabotáže a dezinformace, aby oslabilo západní instituce, které vnímá jako překážku svých územních ambicí a snahy posílit svou moc.
DÁLE ČTĚTE: Putin je jedinou institucí v zemi. Nic lepšího po něm přijít nemusí, varuje ruský opozičník.
Rozpad NATO, mocné západní vojenské aliance, je pro Rusko obzvláště lákavou vizí, zejména po vypuknutí války na Ukrajině. Obavy z možného rozšíření NATO využil Kreml k ospravedlnění své rozsáhlé invaze, kterou zahájil téměř před čtyřmi lety. A představa, že se západní jednota rozpadne a NATO, které bylo 80 let oporou proti ruským hrozbám, padne kvůli Trumpovým snahám připojit Grónsko k USA, vyvolává v Kremlu nelíčenou radost, uvádí analýza webu CNN.
Rusko s uspokojením z povzdálí sleduje, jak se jeho nepřátelé navzájem ničí. „Čína a Rusko si to musí užívat,“ poznamenala šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová, poté, co Trump pohrozil mimořádnými cly evropským spojencům.
Čtěte také
Čína i Rusko razantně odmítají obvinění, že by usilovaly o Grónsko – dokonce i dánská armáda tvrdí, že nehrozí žádná významná invaze z východu. V ruské státní televizi se však prokremelští komentátoři radovali z Trumpových kroků ohledně Grónska, když je označili za „katastrofální ránu pro NATO“ a „skutečně úžasné pro Rusko“. Takový pohled je ze strany Ruska očekávaný: NATO čelí největší krizi za poslední desetiletí a transatlantická jednota se před očima rozkližuje, podpora Západu pro válečné úsilí Ukrajiny proto může logicky ochabnout, což by Moskvě poskytlo ještě výraznější převahu na bojišti.
V Kremlu však zatím vyloženě nejásají. Alespoň zpočátku byla oficiální reakce Moskvy kritická, když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Trump v případě Grónska „jedná mimo normy mezinárodního práva“. „Jde o překvapivé prohlášení, jelikož Kreml během let narůstajícího autoritářství toleroval nesčetná porušení mezinárodních norem a zákonů doma i v zahraničí,“ podotýká CNN.
Důvodů může být hned několik. Moskva může převzetí Grónska Spojenými státy chápat jako ohrožení ruského vlivu v Arktidě. Kreml má ale podle CNN pravděpodobně hlubší obavy, protože stejně jako zbytek světa znepokojeně sleduje, jak nepředvídatelná Trumpova administrativa v globálním měřítku uplatňuje svou – zdánlivě neomezenou – vojenskou a ekonomickou moc. „Jednostranné a nebezpečné akce často nahrazují diplomacii, snahy o dosažení kompromisu nebo nalezení řešení, které by vyhovovalo všem,“ posteskl si nedávno ruský prezident Vladimir Putin ve svém prvním zahraničněpolitickém projevu v novém roce. „Místo toho, aby státy navázaly dialog, jsou tu takové, které se spoléhají na princip síly, aby prosadily své jednostranné narativy, takové, které věří, že mohou vnucovat svou vůli, poučovat ostatní, jak mají žít, a vydávat rozkazy,“ dodal Putin.
Čtěte také
Z pohledu Evropana to vypadá, že Putin mluvil sám o sobě, jenže ve skutečnosti měl zjevně na mysli Trumpovy Spojené státy. Síť spojenectví Moskvy, která byla těžce zasažena loňským svržením syrského diktátora Bašára Asada, se rychle rozpadá. Írán, dlouholetý ruský spojenec, se loni stal terčem leteckých úderů USA a Izraele. A kvůli nedávnému brutálnímu zásahu vůči protivládním demonstrantům se může brzy dostat do ještě hlubších problémů, což ohrožuje přežití promoskevského islámského režimu. Další tvrdou ranou pro Moskvu pak bylo zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. A spekulace o tom, že Kuba by mohla být dalším cílem Washingtonu, slibují další zahraničněpolitické ponížení Kremlu.
Moskva dlouhodobě považuje poválečný mezinárodní řád za nástroj Západu plný dvojích standardů, který má brzdit jeho protivníky, mezi nimiž figuje Kreml na prvním místě. Moskva také otevřeně zpochybňuje zákaz měnit hranice silou, který je zakotvený v Chartě OSN, a prosazuje svět, v němž by velmoci měly vlastní výlučné sféry vlivu. A zdá se, že Washington je nyní stále více nakloněn tomuto ruskému pohledu na svět, což je pro Kreml významný příslib do budoucna.
Radost z tohoto vítězství je ale zatím tlumená obavami z toho, jak nebezpečný svět by tím mohl vzniknout a jak by zmíněné sféry vlivu vypadaly. „Pro Kreml, který byl zvyklý jednat se stabilnější a předvídatelnější americkou administrativou, může být čím dál impulzivnější Trump velkou výzvou,“ podotýká CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyrostl Trumpovi nový soupeř? Demokratický guvernér vyrazil do ostrého boje, jeho hvězda stoupá
vaclav.cerny@iprima.cz
