Skončí letos válka na Ukrajině? Moskva i Kyjev můžou dosáhnout bodu zlomu, stojí v analýze
Válka na Ukrajině se ani po téměř čtyřech letech neblíží ke konci. Přes diplomatická jednání a rostoucí tlak na obě strany Rusko i Ukrajina patrně dál věří, že pokračování bojů může zlepšit jejich pozici. Podle analytiků je trvalý mír v roce 2026 nepravděpodobný. Konflikt se nejspíš promění v „zmrazenou“ válku, soudí web RFE/RL.
„Samozřejmě bych chtěl, aby to všechno skončilo co nejdříve, ale zdá se mi, že to ještě chvíli potrvá,“ řekl ukrajinský voják, který se představil pouze křestním jménem Petro, v rozhovoru pro web RFE/RL na pozici poblíž fronty loni v květnu. „K příměří nedojde. Vše nasvědčuje tomu, že válka bude pokračovat,“ řekl Oleksandr, další muž z jeho jednotky. Dodal, že Rusko se zdá být odhodláno obsadit alespoň tu část ukrajinské Doněcké oblasti, která zůstává pod kontrolou Kyjeva.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry surové přestřelky v zasněženém lese. Ukrajinci zlikvidovali okupanty v zákopu.
O osm měsíců později nedošlo k žádnému příměří, natož k trvalému míru. Rusko navzdory intenzivním a smrtícím bojům nedokázalo dobýt celý Doněck – jeden ze svých základních cílů – a analytici tvrdí, že největší konflikt v Evropě od druhé světové války pravděpodobně v roce 2026 neskončí. „Není splněna žádná z podmínek pro konečné vyřešení konfliktu,“ konstatovala Ruth Deyermondová, vedoucí přednášející na katedře válečných studií na King's College v Londýně. „Ani Ukrajina, ani Rusko se nezdají být v pozici, kdy by mohly dosáhnout rozhodujícího vítězství na bojišti, a ačkoli jsou obě země pod značným tlakem, ani jedna z nich se nezdá být na pokraji kolapsu,“ dodala.
Čtěte také
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu s očekáváním, že Ukrajina v krátké době podlehne. Téměř o čtyři roky později drží ruské síly méně ukrajinského území než v prvních týdnech útoku. Pěšky, na motocyklech a dokonce i na koních, když vozidla brzdí bláto, postupují pomalu a za obrovských ztrát na životech – Kyjev však stále kontroluje značnou část Doněcka, Záporoží a Chersonu, tří z pěti ukrajinských regionů, které si Moskva vymínila anektovat.
Podle odhadů západních zpravodajských služeb válka na obou stranách zabila nebo zranila více než 1,5 milionu bojovníků. Neúnavné ruské letecké útoky na Ukrajině zabily nebo zranily desítky tisíc civilistů a zdecimovaly energetickou infrastrukturu země. Hlavní překážkou míru v roce 2026 je Rusko, které „zdá se, nemá zájem na ukončení bojů, natož války,“ řekla Deyermondová.
Americký prezident Donald Trump zahájil v lednu loňského roku své druhé funkční období s tím, že na prvním místě svého programu měl zprostředkování ukončení války. V bouřlivém diplomatickém vývoji posledních několika měsíců se Ukrajina, její evropští podporovatelé a Spojené státy přiblížily k dohodě o mírovém plánu.
Tvrdá slova
Šance na úspěch však byly po celou dobu zpochybňovány otázkou, zda Rusko učiní nějaké ústupky v klíčových otázkách, jako je území – zejména v Donbasu, ale i jinde – a jeho postoj k bezpečnostním zárukám pro Kyjev, zejména pokud jde o perspektivu přítomnosti západních vojáků na území Ukrajiny. Dalším sporným bodem jsou neshody ohledně ruské okupace jaderné elektrárny v Záporoží.
V nadcházejících týdnech by mohlo dojít k ujasnění. „Jakmile se mírová jednání ustálí, zdá se, že USA, Ukrajina a Evropa mohou najít společnou řeč, ale Rusko není ochotno učinit ústupky. Jejich deklarované cíle jsou pro všechny ostatní strany zcela nepřijatelné. Jejich neústupnost pramení z přesvědčení, že vyhrávají,“ řekl Mark Cancian, vojenský expert z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Čtěte také
Navzdory zprávám o pokroku v nedávných jednáních mezi Ukrajinou a Západem Rusko spíše signalizuje tvrdší postoj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dokonce přímo prohlásil, že Moskva „ztvrdí svou vyjednávací pozici“ poté, co Rusko obvinilo Ukrajinu z rozsáhlého útoku dronů na jednu z Putinových rezidencí. Kyjev to popřel a Trump – poté, co zpočátku naznačil, že věří Putinovi, který mu o tom řekl po telefonu – později zopakoval závěr CIA, že ani ruský prezident, ani jeho rezidence nebyli terčem útoku.
Putin využil tiskovou konferenci 19. prosince, novoroční projev a vystoupení na pravoslavné Vánoce, aby dal najevo, že Rusko se soustředí na vítězství, nikoli na mír. Ve svých projevech 31. prosince a 7. ledna chválil ruské vojáky a řekl, že jsou na „svaté misii“ podobné té, kterou měl Ježíš Kristus. O míru se nezmínil. „Putinovým výchozím postojem zůstává pokračování války, založené na operacích v terénu a pokynech jeho velitelům, kteří se i nadále zavázali k ofenzivním operacím proti všem čtyřem ukrajinským regionům, které Rusko kromě Krymu nárokuje – Luhansk, Doněck, Záporoží, Cherson – v roce 2026,“ uvedla Dara Massicotová z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír a expertka na ruské ozbrojené síly. „Putin stále uplatňuje nárok na ‚Donbas a Nové Rusko‘,“ řekla a poznamenala, že použil sporný termín, který odkazuje na nadvládu carského Ruska nad částmi východní a jižní Ukrajiny.
Putin je samozřejmě známý svými tvrdými výroky a není mu cizí používat veřejné výhrůžky k zakrytí pragmatičtějšího přístupu. S rostoucím vnitřním a vnějším tlakem „Rusko i Ukrajina hledají způsoby, jak ukončit válku za podmínek, které jsou pro ně nejvýhodnější, místo aby ji protahovaly na mnoho dalších let,“ řekl Oleg Ignatov, vedoucí analytik pro Rusko v Crisis Group. „To je hlavní ponaučení z roku 2025. Obě strany chápou, že příliš dlouhé prodlužování totální války s sebou nese riziko destabilizace a brzdění jejich rozvoje na mnoho let dopředu,“ řekl Ignatov. Obě strany ale podle něj prozatím věří, že pokračování války by mohlo zlepšit jejich vyjednávací pozice v roce 2026.
Bod zlomu
Obě země mají slabá místa, včetně problémů souvisejících s lidskými zdroji – což je pro Ukrajinu velký problém – stejně jako s dodávkami zbraní, ekonomickými omezeními a dalšími faktory. Kdy válka skončí, není jasné, ale „mohu vám říci, že tlak na ruskou válečnou mašinerii bude v roce 2026 větší než kdykoli v posledních čtyřech letech,“ řekl András Tóth-Czifra, výzkumník amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky a expert na ruské regionální a rozpočtové otázky.
Čtěte také
„Navzdory personálním nedostatkům a finančním potížím bude Ukrajina pravděpodobně bojovat, dokud jí skutečně nedojdou zbraně, vojáci nebo obojí. Neměli bychom ani očekávat, že Rusko se zhroutí v důsledku rostoucích ekonomických nákladů a personálních ztrát,“ uvedla Olga Olikerová, ředitelka programu pro Evropu a Střední Asii v Crisis Group. „Zásadně platí, že ačkoli je možné, že obě strany letos dosáhnou svého zlomu, kde přesně se tento zlom nachází, bude možné zjistit až s odstupem času,“ dodala.
Plnohodnotná válka by tak mohla „pokračovat i pátým rokem, s omezenými územními zisky, vysokými ztrátami na životech a pokračujícími raketovými a dronovými útoky po celé Ukrajině a na klíčové cíle v Rusku,“ sdělila Olikerová. I když existují alternativy k pokračování totálního konfliktu, „je nepravděpodobné, že válka na Ukrajině skončí v roce 2026 trvalým mírem,“ sdělila Olikerová. Jednou z možností je podle ní to, že „Trumpova administrativa bude na Kyjev vyvíjet tlak, aby přijal většinu, pokud ne všechny, podmínky Ruska, což by znamenalo faktickou kapitulaci.“ To by pravděpodobně vedlo k napjaté situaci, podnítilo politickou nestabilitu na Ukrajině a obavy o záměry Ruska jinde v Evropě. „I Moskva bude nervózní a zároveň se bude snažit upevnit své zisky. Nic z toho nebude vypadat jako mír a může to ještě vyvolat další násilný konflikt,“ sdělila Olikerová.
Deyermondová podotkla, že ačkoli je nepravděpodobné, že válka skončí v roce 2026, „může se stát dočasně zmrazeným konfliktem, pokud bude dohodnuto příměří“. „Ale i když bude aktivní fáze války pozastavena, stejně jako jiné zmrazené konflikty nemůže být vyřešena vyjednáváním, protože obě strany se domnívají, že jsou v sázce jejich nejzákladnější zájmy,“ uvedla. „Pro Ukrajinu je ruská okupace a imperialistická touha ovládnout Ukrajinu – přinutit ji zpět do koloniálního vztahu, který maže ukrajinskou nezávislost a národní identitu – existenční hrozbou,“ řekla Deyermondová. „Na ruské straně je Putinovo prezidentství nyní tak úzce spojeno s válkou a projektem podrobení Ukrajiny, že žádné ukončení okupace nebo stažení požadavků ohledně budoucího charakteru a směřování Ukrajiny se nezdá možné, dokud Rusko nebude mít nového prezidenta,“ dodala. „Nezdá se, že by v roce 2026 byla velká šance na změnu v Kremlu, takže očekávám, že koncem prosince 2026 si budeme klást otázku, zda je pravděpodobné, že válka skončí v roce 2027,“ podotkla Deyermondová.
vaclav.cerny@iprima.cz
