Arktická válka s Ruskem i napětí kolem Grónska. Vojáci v mrazu trénují na nejhorší scénáře
Britští královští mariňáci se v mrazivé Arktidě připravují na možný konflikt s Ruskem, zatímco roste napětí kolem Grónska kvůli ambicím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropa se se Spojenými státy snaží vyjednat bezpečnostní závazky, ale při jednáních se pohybuje na tenkém ledě, píše Politico.
V hlubokém sněhu arktických hor se britští královští mariňáci připravují na válku s Ruskem. Elitní jednotky se seznamují s divočinou tím, že kempují ve sněhu při teplotách pod minus 20 °C. Na závěr cvičení skáčou do ledových děr a křičí své jméno, hodnost a číslo, než je další vojáci vytáhnou z vody. Poté se válí ve sněhu, pijí rum a připíjejí na krále Karla III., popisuje Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak čelit choutkám Trumpa na Grónsko? Evropa už spřádá plány, cesta vede přes zbraně i základny
Britský výcvik v extrémních podmínkách v této oblasti sahá až do dob studené války, ale tábor Viking – zařízení ve vesnici Skjold v severním Norsku – je nový a stále se rozrůstá. Byl otevřen v roce 2023 po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu a na jaře letošního roku by měl dosáhnout maximálního počtu 1 500 a v příštím roce 2 000 zaměstnanců. V prosinci uzavřely země námořní alianci.
„Británie efektivně zvyšuje počet příslušníků svých královských námořních pěchot v Norsku,“ řekla britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v rozhovoru pro web. Cvičení odrážejí mise, které by vojáci prováděli, pokud by byl aktivován článek 5 NATO o kolektivní obraně. Podle brigádního generála Jaimie Normana to odráží realitu, „že již nejsme v míru“, jak řekl při návštěvě základny, jíž se účastnila i Cooperová a její norský protějšek Espen Barth Eide.
Čtěte také
Na druhé straně Arktidy zase americký prezident Donald Trump vyvolává zcela odlišnou krizi tím, že usiluje o vlastnictví Grónska. Rizika, která spojují tyto dvě oblasti, jsou podobná, i když pro Grónsko méně bezprostřední než pro Norsko. Spor o dánský ostrov ale přitahuje obrovskou pozornost celého světa. Není divu, že Eide, který přivítal Cooperovou po jejím dvoudenním pobytu na Ukrajině, litoval, že se nemohou více soustředit právě na Ukrajinu a „méně na jiné věci“. Trump jim nedal jinou možnost.
Mise Arktická hlídka
Cooperová a Eide veřejně podpořili myšlenku trvalé mise NATO „Arctic Sentry“ (Arktická hlídka). Mělo by jít o vojenskou spolupráci, která by hlídala pobřeží Grónska a další klíčová místa. Cílem by bylo především čelit ruským hrozbám – a zároveň ujistit Trumpa o závazku Evropy vůči této oblasti. Podrobnosti mise včetně počtu vojáků, kteří by se jí účastnili, a toho, zda by zahrnovala pozemní, námořní nebo vzdušné nasazení, zůstávají nejasné.
Cvičení, jako jsou ta v severním Norsku, by tak ale mohla probíhat i v Grónsku a na okolních námořních trasách. V severní Evropě totiž došlo k nárůstu stínových flotil přepravujících sankcionovanou ropu a k údajnému sabotování komunikačních kabelů.
Čtěte také
Jestli Trump vezme tyto plány v úvahu, však není jasné. Cooperová vystoupila den poté, co se americký viceprezident J. D. Vance v Bílém domě setkal se zástupci Dánska a Grónska, zatímco rostlo napětí kvůli Trumpovým výrokům o převzetí kontroly nad ostrovem. Trumpově administrativě vzkázala, že Arktidu nelze dělit na východ a západ.
„Bezpečnost Arktidy je propojená,“ uvedla s tím, že hrozby zahrnují ruské flotily, špionážní lodě i útoky na podmořské kabely. „Podívejte se na mapu Arktidy a na to, kde se nacházejí mořské kanály. Nelze se dívat na bezpečnost Arktidy izolovaně, protože jejím smyslem je dopad na naši transatlantickou bezpečnost jako celek. Část ruské hrozby spočívá v severní flotile a pronikání do Atlantiku. To je transatlantická hrozba. To je něco, kde se zjevně nelze spolehnout pouze na evropskou obranu,“ doplnila britská ministryně.
Právě převzetí větší odpovědnosti za vlastní bezpečnost je ale možná tím, co Trump doopravdy od Evropy očekává.
Ruská hrozba a Evropa na tenkém ledě
„Hned na východ od naší hranice se nachází poloostrov Kola a Murmansk. V této oblasti je největší koncentrace jaderných zbraní na světě – a zejména druhá úderná síla Ruska. Potřebují přístup k otevřeným oceánům a v případě války nechceme, aby tento přístup měli,“ prohlásil Eide. Podotkl, že pokud dojde ke krizi, tato oblast se okamžitě dostane do centra pozornosti kvůli významu jaderných kapacit Ruska i ponorkové základně. „Během velmi krátké doby se situace změní z malého napětí na velký problém. Proto musíme naplánovat rychlé posílení a neustálou vojenskou přítomnost,“ popsal Eide.
Při jednání s Trumpem se ale Evropa pohybuje na tenkém ledě. „Chcete signalizovat solidaritu, přítomnost a angažovanost a vyslat zprávu, že se Evropa staví proti této údajné ruské a čínské hrozbě v Grónsku a jeho okolí. Ale nechcete tak nějak strkat prst do oka Spojeným státům nebo signalizovat, že hledáte nějakou konfrontaci,“ popsala Rachel Ellehuusová, generální ředitelka nestranického think tanku pro zahraniční věci RUSI a bývalá zástupkyně USA v NATO.
Podle Ellehuusové je docela zvláštní, že generální tajemník NATO Mark Rutte nevydal prohlášení, v němž by vyjádřil solidaritu s Dánskem a zdůraznil, že jakékoli bezpečnostní obavy, které by Spojené státy mohly mít, lze legitimně řešit prostřednictvím aliance, protože jak Dánsko, tak Grónsko jsou členy, a tak se na jejich území vztahuje článek 5.
vaclav.cerny@iprima.cz
