ANALÝZA: Populisty ničí hněv voličů. Srbské a maďarské volby odhalily jejich zranitelnost
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Srbský prezident Vučić po letech u moci nečekaně prohrál.
Studentská lista získala 52 procent hlasů.
Korupce spojila různorodé odpůrce vládní strany.
Jsou populističtí vůdci skutečně neporazitelní?
Srbské volby přinesly nečekanou porážku dlouholetého prezidenta Aleksandara Vučiće a navázaly na nedávný konec vlády Viktora Orbána v Maďarsku. V obou zemích spojil odpůrce dosavadního vedení především odpor vůči korupci a mocenským praktikám. Podle analýzy deníku The New York Times se tak ukazuje, že ani silní populističtí vůdci nemusejí být ve volbách neporazitelní.
Když maďarští voliči v dubnu ve volbách nedali Viktoru Orbánovi, dlouho považovanému za neporazitelného, další mandát, měl mladý srbský designér Andrej Borovac radost. Zároveň ale pochyboval, že by podobný osud mohl potkat i populistického vůdce v jeho vlastní zemi. „To se tady nikdy nemůže stát,“ vzpomíná pro deník The New York Times (NYT), co si tehdy pomyslel. Aleksandar Vučić, dominantní politická osobnost Srbska od roku 2012, totiž vypadal neotřesitelně. I díky více než desetileté vládě pevně ovládal bezpečnostní složky, téměř všechna významná média, volební komisi a mnoho dalších institucí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Havel chtěl Slováky krotit armádou, řekl Mečiar. Podle Klause se o ničem takovém nemluvilo
V neděli večer se Borovac spolu se dvěma přáteli připojil k desítkám tisíc lidí, kteří se shromáždili poblíž parlamentu v Bělehradě, hlavním městě Srbska, aby oslavili Vučičovu porážku v klíčových volbách do nového zákonodárného sboru. „Maďarské jaro přišlo do Srbska na podzim,“ řekl Borovac v neděli, když byl obklopen oslavujícími lidmi, kteří mávali srbskými vlajkami a odpalovali světlice.
V době, kdy se liberálové stále více obávají rostoucí podpory pravicových nacionalistů, přichází ze zemí bývalého komunistického bloku nečekaný signál. Ve východní Evropě se populismus začal prosazovat už po pádu komunistických režimů v roce 1989. Nyní se ale ukazuje, že jeho vliv může také slábnout. „Letošní volby v Maďarsku a Srbsku a volby v Polsku v roce 2023 vdechly nový život téměř zapomenutým liberálním nadějím, které vyjádřil Václav Havel, český disident, později prezident a globální ikona pro stoupence liberální demokracie, ve své knize z roku 1978 Moc bezmocných,“ píše NYT s tím, že rozhořčení nad rozsáhlou korupcí spojilo i politické skupiny, které spolu jinak nesouhlasily, a společně tak mohly oslovit širší část veřejnosti, které vadilo okázalé bohatství lidí napojených na vládnoucí stranu.
Čtěte také
V Německu, Francii, Itálii a dalších západoevropských zemích působí nacionalistické síly odmítající zavedený politický systém jako nezastavitelná síla. V příštím roce mohou výrazně uspět v řadě voleb. Ve východní Evropě i jinde se však nyní začínají objevovat známky toho, že jejich pozice slábne. Ve stejný den, kdy se konaly volby v Srbsku, voliči v Brazílii těsně odmítli krajní pravici a vítězství přisoudili levicovému prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.
Jak podotýká NYT, výsledky srbských voleb mohou být nepříjemné i pro hnutí MAGA amerického prezidenta Donalda Trumpa, které před nadcházejícími volbami v USA zaostává v mnoha průzkumech. Hnutí v srbském prezidentovi Aleksandaru Vučićovi totiž vidělo spojence, který hájí národní suverenitu a staví se proti evropským liberálům. Trump v Srbsku zároveň viděl příležitost k obchodním dohodám. Několik týdnů před volbami navíc americká organizace CPAC, spojená s hnutím MAGA, oznámila, že v listopadu uspořádá v Bělehradě své první setkání na Balkáně. Hlavním hostem měl být právě Vučić.
CPAC se v Evropě dosud zaměřovala především na Maďarsko, kde každoročně pořádala velké setkání. Další konání je ale nyní nejisté. Po Orbánově porážce totiž nová vláda ukončila státní financování nadací, které podporovaly mimo jiné projekty zahraničních odpůrců takzvané „woke“ kultury.
Proti populistům stojí různorodá opozice
Ani ve východní Evropě není vývoj jednoznačný a politická situace se často mění. Ve volbách ve Slovinsku, v Česku i v polských prezidentských volbách zvítězili nacionalisté. Zároveň ale platí, že odpůrci nacionalistické pravice tvoří velmi různorodou skupinu a zdaleka nejde jen o liberály. Viktora Orbána v Maďarsku porazila nová strana vedená Péterem Magyarem, konzervativcem a jeho někdejším spojencem. Proti srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi se zase postavila skupina kandidátů vybraných studenty, z nichž téměř nikdo neměl předchozí politické zkušenosti. Thorsten Benner, ředitel Global Public Policy Institute v Berlíně, uvedl, že poučením z Maďarska i Srbska je, že „v určitém okamžiku zasáhne tyto autoritáře odpor vůči stávajícím představitelům nebo hněv“, ačkoli alternativou „nebudou liberálové jako z učebnice“. „Skutečným pozitivním ponaučením je to, že tito autoritáři mohou ve volbách skutečně prohrát,“ popsal Benner.
Čtěte také
Za vzestupem Vučiće stála Srbská pokroková strana, přičemž rozhodně nejde o pravicové uskupení. Ostře vystupovala proti privatizaci a slíbila, že velkou část ekonomiky, která silně rostla, udrží pod státní kontrolou. Po rekordní volební účasti – téměř 70 procent – získala jeho strana 39 procent hlasů, zatímco její hlavní soupeř, nové politické seskupení, které vzešlo z téměř dvouletých studentských protestů s názvem Studentská lista – Studenti vítězí, získalo 52 procent.
V neděli večer ve svém projevu po uznání porážky Vučić litoval „svržení“. Z porážky vinil temné zahraniční síly. Výsledek voleb podle něj potvrzuje, že šlo o „revoluci“, kterou přímo podpořily některé evropské země a takzvaný americký deep state – tedy mocenské struktury v USA, které vystupují proti prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Jeho největším problémem, podobně jako v případě Orbána, bylo, že se volby z velké části změnily v referendum o jeho osobě. Ztratil popularitu a kvůli obviněním z napojení na gangstery se stal terčem nenávisti značné části obyvatel, a to napříč politickým spektrem,“ píše NYT.
Lidé vás už po jisté době mají dost, řekl expert
Dimitar Bechev, vedoucí výzkumný pracovník Carnegie Europe a expert na Balkán, uvedl, že ho překvapilo, s jak velkým náskokem opozice zvítězila. Zároveň ale dodal: „Když jste u moci příliš dlouho, lidé vás mají dost.“ V Maďarsku i Srbsku podle něj platí, že „když máte u moci autoritářského vůdce, vytvoří se koalice od liberálů až po lidi z krajní pravice, kterým dojde trpělivost“. Bozo Prelevic, právník spjatý s opozicí, v pondělí přirovnal Vučiče k zhoubnému nádoru. „Srbsko se osvobodilo po dlouhé a vážné nemoci, rakovině, která ničila jak společnost, tak stát, stavěla občany proti sobě a vyvolávala válku,“ řekl pro N1, televizní stanici nakloněnou opozici.
Zatím ale není jasné, jaké kroky chtějí kandidáti ze studentské kandidátky podniknout, až usednou do nového parlamentu. Ten se musí sejít do 30 dnů od vyhlášení konečných výsledků. Jejich kampaň se soustředila především na jediný cíl: zbavit se Vučiće a rozbít jeho údajnou zkorumpovanou „mafii“. Na kandidátce, kterou sestavili studentští aktivisté, přitom nejsou žádní studenti. Tvoří ji akademici, hudebníci, aktivisté, herci, sportovci a další osobnosti z různých oblastí. Většina z nich nemá žádné zkušenosti s politikou ani s fungováním vlády.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Volby dělí Izrael. Ortodoxní Židé chtějí Netanjahua, sekulárním vadí dvojí metr
vaclav.cerny@iprima.cz
