Pražská burza trhala letos rekordy a poráží slavné indexy. Jaké bude obchodování příští rok?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Pražská burza letos září: růst o 41 procent.
Evropské indexy blednou závistí.
Co stojí za tímto úspěchem?
Hrozí odchod klíčové firmy z trhu?
Burza cenných papírů v Praze má letos za sebou obrovský úspěch. Od ledna do 23. prosince si připsala 51,82 procenta a pohodlně porazila i známé světové indexy v čele s americkým S&P 500 či technologickým Nasdaqem. Pražská burza je mezi ostatními giganty unikátní také tím, že má pouze 11 titulů. Tahouny byly letos zejména banky, pojišťovna nebo energetická skupina ČEZ. Její akcie by mohly být zajímavé zejména v příštím roce.
Investoři do indexu PX, který kopíruje tituly na Burze cenných papírů Praha, si letos mohou mnout ruce. Pražská burza totiž nebývale sílí. Od začátku roku si připsala 51,82 procenta. Poráží tím i jiné známé indexy a například na evropských trzích nemá konkurenci. Švýcarský SMI si za stejnou dobu připsal 13,93 procenta, britský Stoxx UK 50 přes 14 procent, rakouský ATX 43 procent, Euro Stoxx 50 16,9 procenta a německý DAX 21,55 procenta.
ČTĚTE TAKÉ: Slevové šílenství Black Friday v Česku vrcholí. Jaké průměrné slevy obchodníci letos nabízejí?
Ze světových indexů je nejznámější americký S&P 500, který zahrnuje pět stovek největších společností ve Spojených státech. Od začátku roku vzrostl jen o 17,56 procenta. Technologický index Nasdaq 100 si připsal 21,7 procenta.
Čtěte také
Co stojí za tak vysokým růstem?
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky můžeme hledat důvody vysokého růstu v turbulentní době, kdy na světových trzích panovala nejistota a nervozita. Zejména ve Spojených státech, kde proti koruně velmi oslabil dolar. Pro investory proto mohla být pražská burza atraktivní. Podle něj je také dobré se dívat na objem obchodů v indexu PX. Komerční banka v něm drží 21 procent, Erste Group Bank 19, ČEZ v něm 18 procent, Moneta Money Bank 17 procent a Vienna Insurance Group 13 procent. Ostatní tituly mají pouze zastoupení ve výši jednotek procent.
Zmíněným společnostem z odvětví energetiky a peněžnictví se letos nadprůměrně dařilo. Například Vienna Insurance Group si připsala 110,85 procenta, Moneta Money Bank 55,41 procenta, Erste Group Bank 64,75 procenta, Komerční banka 37,3 procenta a ČEZ 35,95 procenta.
Prime Market Burzy cenných papírů Praha
Colt CZ
ČEZ
Doosan Škoda Power
Erste Group Bank
Gevorkyan
Kofola ČS
Komerční banka
Moneta Money Bank
Primoco UAV
TMR (Tatry Mountain Resorts)
VIG (Vienna Insurance Group)
„Co se týká skupiny ČEZ, tak se jí letos velmi dařilo. Společnost je zajímavá kvůli vysokým dividendám a investoři si ji oblíbili i kvůli možnému zestátnění. Řada lidí se pustila do spekulací, protože stát plánuje výkup minoritních akcionářů, který by byl spojený s bonusem,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
„Podobný příklad vidíme i u zahraničních bank, které mají své pobočky na burze. V příštím roce již nebude windfall tax a navíc se jim velmi daří. Tyto společnosti nabízejí alternativu ke zbrojařům či technologickým akciím,“ dodal hlavní ekonom XTB.
Právě úspěch těchto společností táhl celý rok index PX nahoru. Další vývoj ale je složité odhadovat. Stále totiž hrozí, že ČEZ budoucí vláda Andreje Babiše zestátní, a tím dojde k odchodu významné společnosti z trhu. „Zestátnění ČEZ by mělo za následek pokles objemu a pražská burza by nemusela být zařazována k jiným prestižním indexům, které se následně kupují přes ETF. Otázkou také je, jak se bude dařit ekonomice a také jednotlivým bankám,“ řekl dále Peterka.
Čtěte také
Opačným směrem by na pražskou burzu mohly zamířit jiné významné společnosti. Zakladatel a ředitel Rohlik Group Tomáš Čupr v rozhovoru pro Reuters připustil, že zvažuje primární veřejnou nabídku akcií. V podobném duchu se objevují informace i o zbrojařské Czechoslovak Group Michala Strnada. V tomto případě by se ale mělo jednat o vstup na burzu v nizozemském Amsterdamu s případnou duální kotací v Praze. To znamená, že by se cenné papíry stejné společnosti obchodovaly na dvou burzách současně.
Podle Peterky by ani příchod podobných společností nemohl dostatečně vyrovnat mezeru po případném odchodu ČEZ. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček uvedl, že ceny akcií by před výkupem rostly. Zatím se počítá s tím, že zestátnění ČEZu bude stát 250 miliard korun, což by stačilo na vykoupení cenných papírů společnosti v hodnotě 1 500 korun za kus. Podle Křečka se tomu tak dělo vždy při záměru vytěsnit minoritu ze společnosti. „Současní akcionáři ČEZu vítají informace o jejich vykoupení, protože to bude doprovázeno růstem ceny akcií. Před čtyřmi lety přitom šlo menšinové akcionáře vykoupit za třetinu ceny oproti dnešku. Z finančního hlediska není pro stát výhodné vykupovat ČEZ, kdy jsou akcie poblíž historických maxim,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS Křeček.
Ekonom: Burza by při odchodu ČEZ byla poškozena
I analytik XTB Jiří Tyleček vidí pouze negativní dopady po případném odchodu energetické skupiny z trhu. „ČEZ tvoří značnou část objemů, zhruba 20 procent. Bylo by to velmi negativní, protože by se okamžitě snížily objemy a také počet zahraničních investorů. Celá burza by byla poškozena,“ řekl Tyleček pro CNN Prima NEWS.
Podle něj by se ale pražská burza z tohoto odchodu nakonec vzpamatovala. „Podle mého by ale přežila, protože láká na nové emise a v posledních letech rostla,“ dodal Tyleček.
V minulém roce Burza cenných papírů Praha přinesla investorům téměř 34procentní zisky. Jednalo se o jeden z nejlepších roků za posledních 20 let. Nejobchodovanějším titulem byla skupina ČEZ s obchodovanými emisemi ve výši 40,75 miliardy korun. Až poté se umístila Komerční banka (28,86 miliardy korun) a Erste Group Bank (19,4 miliardy korun).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rázné řešení drahých potravin. Omezme slevy, navrhují potravináři, obchodníci se bouří