reklama

Atentáty, které změnily USA: Jaké byly motivy k vraždám prezidentů?

Stát se nejvlivnější osobou USA vyžaduje velké odhodlání a dostatek odvahy. Prezident nikdy neví, komu se znelíbí natolik, že se ho někdo pokusí zabít. Od počátku 19. století bylo učiněno více jak 30 pokusů o atentát na americké prezidenty. Čtyřem jedincům se atentát povedl vykonat do úplného konce a historie USA si tak zapsala čtyři úmrtí prezidentů, kteří zemřeli ve svém funkčním období cizím zaviněním.

Abraham Lincoln

Bujaré oslavy po skončení krvelačné války Severu proti Jihu netrvaly příliš dlouho. Abraham Lincoln, jenž stál proti rozšiřování otrokářství, se stal trnem v oku některým bílým jižanům. Dva dny po ukončení americké občanské války, 11. dubna 1865, pronáší prezident Abraham Lincoln z Bílého domu projev, kde podpořil myšlenku udělit bývalým otrokům hlasovací práva. Během okamžiku se Lincoln stal prvním prezidentem USA, který něco takového řekl nahlas.

Abraham Lincoln

  • 16. prezident USA;
  • Období vlády: 1861–⁠1865;
  • Republikánská strana;
  • Zavražděn: 14. dubna 1865 v divadle;
  • Dožitý věk: 56.

Lincoln tvrdil, že otroctví není normální ve společnosti, která věří v právo rozvoje všech lidí. Tito lidé byli odsouzeni osudem k otroctví na doživotí a nemají žádnou naději na lepší život. Svým výrokem si 16. prezident USA podepsal rozsudek smrti.

Jeho vrahem se stal zastánce otrokářství a sympatizant Konfederace John Wilkes Booth, který byl v té době slavný a uznávaný herec. Při prezidentově projevu řekl Booth svému pobočníkovi: „To znamená, že negři budou mít občanství. Tohle je poslední projev, který kdy udělá.“

John Wilkes Booth zjistil, že se prezident chystá navštívit Fordovo divadlo ve Washingtonu, D.C., čehož se rozhodl využít. Vrah počkal, až prezidentova ochranka na chvilku opustí lóže a vplížil se zezadu až k prezidentovi, kterého chladnokrevně střelil do hlavy. Prezident zemřel o pár hodin déle v domě přes ulici po boku své manželky, viceprezidenta Andrewa Johnsona, některých členů kabinetu a několika přátel.

James Abram Garfield

Za jednoho z nejinteligentnějších prezidentů v americké historii byl považovaný James Abram Garfield, který ovládal psaní oběma rukama zároveň, navíc jednou latinsky a druhou řecky. Své prezidentování si však Garfield užil pouze něco málo přes půl roku.

James Abram Garfield

  • 20. prezident USA;
  • Období vlády: 1881–⁠1881;
  • Republikánská strana;
  • Zavražděn: 2. července 1881 na nádraží;
  • Dožitý věk: 50.

Garfieldovi se stalo osudným nádraží Baltimore and Potomac Railroad 2. července roku 1881 v 9:30 hodin. Když procházel čekárnou se svým tajemníkem, zastřelil ho právník Charles Guiteau.

Vrah zabíjel z pomsty, měl totiž za to, že mu prezident Garfield neprokázal dostatečný vděk, když byl zvolený do prezidentského úřadu. Guiteau se vrhl do politiky, kde propagoval Garfiielda jako nejlepší volbu na post prezidenta. Guiteau se považoval za loajálního republikána a byl přesvědčený, že jeho politická práce byla pro Garfieldovo zvolení klíčová. Čekal, že ho prezident odmění a nabídne mu lukrativní místo diplomata v Paříži. To se nestalo. A Guiteau se rozhodl vraždit. Po činu policie vraha okamžitě zadržela a odvezla do věznice.

První kulka prezidenta škrábla na paži, druhá, která ho zasáhla do zad, byla smrtelná, ale ne hned. Garfield umíral dlouhou bolestivou smrtí. Přes deset nejlepších lékařů se pokoušelo kulku najít, ale marně. V průběhu všech operací se nedodržovaly zásady hygieny a sterility a prezident tak zemřel na infekci až o dva a půl měsíce později, 19. září. Kulka, která byla blízko páteře, se našla až při jeho pitvě.

William McKinley

USA na přelomu 19. a 20. století zažívaly konečně rozmach trhu a obchodu. Tato doba se nesla mimo jiné i ve znamení expanzivní americké zahraniční politiky a dlouhodobé napětí mezi USA a Španělskem přerostlo až do americko-španělské války, kdy USA pomáhaly Kubě zbavit se španělské nadvlády.

William McKinley

  • 25. prezident USA;
  • Období vlády: 1897–⁠1901;
  • Republikánská strana;
  • Zavražděn: 14. září 1901 na výstavě;
  • Dožitý věk: 58.

V čele USA v těchto letech stál prezident William McKinley, který si proti sobě svým průbojným jednáním poštval mnoho odpůrců. Právě McKinleyho zahraniční politika nedala spát různým radikálním a anarchistickým hnutím, která však vznikala ještě před jeho vládou. Lidé nebyli údajně spokojeni s korupční politikou. Navíc ekonomická krize, která postihla USA koncem 19. století zemědělce, dělníky a podnikatele, zapříčinila pokles cen, mezd a zisků.

S politikou Williama McKinleyho nesouhlasil jeho budoucí vrah Leon Czolgosz, který byl potomkem polských přistěhovalců. Zabít prezidenta se rozhodl na Panamerické výstavě v Buffalu 6. září 1901, kde měl McKinley veřejný projev. Atentátníkovi se při projevu podařilo dostat se do těsné blízkosti prezidenta, kterého postřelil dvěma ranami do hrudi.

Revolver měl ukrytý v kapesníku a čekal ve frontě s lidmi, kteří si s prezidentem chtěli potřást po projevu pravicí. Po výstřelu Czolgoszeho okamžitě zpacifikovala prezidentova ochranka, která 28letého atentátníka téměř přizabila.

William McKinley zemřel 14. září 1901 již v domácím léčení, kdy se po několika dnech dostavil pooperační šok, který prezident nepřežil. Leona Czolgosze čekala smrt na elektrickém křesle. V rakvi bylo jeho tělo polito kyselinou sírovou, která ho během čtyřiadvaceti hodin rozložila.

John Fitzgerald Kennedy

Třicátý pátý prezident USA čelil Karibské krizi a dokázal odvrátit jadernou válku se SSSR. Po třech letech ve funkci se z Johna Fitzgeralda Kennedyho stala hvězda, kterou milovaly davy lidí. Psal se 22. listopad roku 1963, kdy prezident a jeho choť Jacqueline Kennedyová přijeli v rámci prezidentské kampaně do Dallasu, aby se pozdravili se svými fanoušky. Při návštěvě města musel čelit ale i odpůrcům, kteří s politikou Kennedyho nesouhlasili. Jeden z nich se stal prezidentovým vrahem.

John Fitzgerald Kennedy

  • 35. prezident USA;
  • Období vlády: 1961–⁠1963;
  • Demokratická strana;
  • Zavražděn: 22. listopadu 1963 v autě;
  • Dožitý věk: 46.

Ten osudný den se chtěl prezident projet v autě bez střechy, aby byl blíže lidem a mohl s nimi komunikovat. Navíc si nepřál ochranku po svém boku, chtěl, aby lidé měli dobrý výhled na něj i na jeho ženu.

Asi půl hodiny po zahájení jízdy v průvodu, zasáhla prezidenta střela z pušky do krku a následovala další do hlavy. Kennedyho vrah zasáhl tak, že byl prezident na místě mrtvý. Prohlášen za mrtvého byl však až 30 minut po incidentu v nemocnici.

Atentátníkem byl nejspíš marxista Lee Harvey Oswald, který střílel z 6. patra místní administrativní budovy. Vrah se však k činu nedoznal. Navíc byl dva dny po vraždě Kennedyho zastřelen majitelem místního nočního klubu Jackem Rubym v živém televizním přenosu budovy z policejního ředitelství.

Navzdory nejrůznějším vyšetřováním a očividným svědkům průzkumy veřejného mínění ukazují, že mnoho Američanů nevěří oficiální verzi události. Zatím poslední úspěšný atentát vytvořil řadu konspiračních teorií.

Atentátů na americké prezidenty bylo spácháno daleko více, například Theodore Roosevelt a Ronald Reagan pokus o zabití přežili. Oba byli postřeleni, ale v nemocnici se zotavili.