K léčbě omikronu se budou používat hlavně antivirové léky
Až v Česku převládne varianta koronaviru omikron, lékaři přestanou pacientům podávat monoklonální protilátky. V současné době je aplikují asi 4000 lidem týdně, sdělil předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. Otázkou účinnosti léčebných postupů na variantu omikron se nyní podle něj odborná společnost intenzivně zabývá. Hlavním léčebným nástrojem ale podle něj letos budou hlavně antivirové léky.
Dosud v tuzemsku používané protilátky, které u varianty delta asi ze 70 procent brání vážnému průběhu covidu, podle nových studií v případě omikronu nefungují. „U pacientů s potvrzenou variantou omikron se tedy nebudou podávat. Jakmile varianta omikron v ČR převládne, vyřadíme je z používání úplně,“ uvedl Dlouhý.
Nejsem zastáncem povinného očkování. Nejsou pro to důvody, vzkazuje premiér Fiala
Debata o povinném očkování v posledních dnech hýbe Českem. Zatímco bývalá vláda se na povinnou vakcinaci postupně připravovala, nový kabinet se touto cestou zatím vydat nehodlá. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to znovu řekl nový premiér Petr Fiala (ODS). Nejsou k tomu podle něj sociální ani legislativní důvody.
V prvním čtvrtletí letošního roku by podle něj měla dorazit dodávka protilátkového léku evusheld, určený bude lidem s těžkou poruchou imunity nebo po transplantaci. Měl by je při preventivním podání chránit až devět měsíců. Další protilátkový lék sotrovimab se očekává ve druhé polovině roku, kdy by měla dorazit hromadná objednávka zemí EU.
O nákupu paxlovidu vyjednáváme
Antivirová léčiva jako remdesivir, nový molnupiravir nebo paxlovid mají účinnost na omikron zachovanou. „Zatímco remdesivir a molnupiravir máme k dispozici již nyní, o nákupu přípravku paxlovid vyjednává s výrobcem intenzivně ministerstvo zdravotnictví,“ doplnil Dlouhý. Očekává se také v prvním čtvrtletí letošního roku. Jeho účinnost by měla být podle Dlouhého ještě vyšší než u monoklonálních protilátek, proti závažnému průběhu až 85 procent. Výhodou antivirových léčiv je také způsob podání, na rozdíl od protilátek, které se podávají jako infuze, jde o tablety.
O hospitalizované nakažené omikronem budou lékaři pečovat stejnými metodami jako dosud. Budou dostávat kyslík, ať už maskou nebo brýlemi v případě lehčích průběhů nebo u vážných stavů připojením na plicní ventilátor či přístroj HFNO s vysokým průtokem kyslíku. „Standardní součástí léčby zůstanou léky na ředění krve a léky proti přestřelené imunitní reakci, respektive cytokinové bouři, tedy dexametazon, případně jiné imunomodulační léky,“ dodal Dlouhý.
V současné době tvoří omikron podle dat z laboratoří asi 15 procent případů, v některých krajích i víc. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) předpokládá, že poloviny dosáhne v prvních deseti až 15 dnech nového roku, do konce měsíce pak převládne. Na vrcholu vlny epidemie omikronu se očekává až 50 000 případů za den. Menší podíl nakažených pravděpodobně bude potřebovat hospitalizaci, z většího počtu nakažených to ale bude stále velké množství. V nemocnicích tak může být až 7 000 pacientů s COVID-19 najednou a denně může přibývat i 900 nových.
