protilátka

V Česku žijí desítky tisíc celiaků. Pokud bychom měli jejich počty uvést konkrétněji, pak si můžeme pomoci daty z loňského roku, kdy v Česku žilo téměř 30 tisíc lidí s touto diagnózou. Lidí s vrozenými dispozicemi je ovšem několikanásobně více. Někteří nemoc, která se mimojiné projevuje nesnášenlivostí lepku, odhalí na základě závažných příznaků, u jiných se navenek neprojeví vůbec. Co ovšem diagnózu pomáhá snášet výrazně lépe, je fakt, že pacienti už dávno nejsou omezeni výběrem bezlepkových produktů. Na trhu je dostatek zboží, z něhož lze vybírat.

Klíšťata letos řádí více než loni. Od ledna do září 2024 mělo potvrzenou lymskou boreliózu v Česku celkem 3 086 lidí. Loni za stejné období jich podle Státního zdravotního ústavu bylo zhruba o 700 méně. Meziroční nárůst vykazuje i klíšťová encefalitida. Od ledna do září 2023 se tímto virovým onemocněním nakazilo 397 lidí, letos už 540. Počty nakažených už nyní dokonce převyšují celý rok 2023. Sezóna ještě zdaleka není u konce, proto odborníci doporučují chránit se před klíšťaty dále. Zejména při procházkách podzimní přírodou a při sbírání hub. Jak dobře znáte prevenci a specifika jednotlivých nemocí? A víte, co dělat, když „prošvihnete“ očkování proti klíšťové encefalitidě?

Pokud přijdete na alergologii kvůli reakci po požití jablka a odejdete s diagnostikovanou alergií na břízu, neblouzníte ani vy, ani lékař. Přesně to se může stát, pokud se u vás projeví takzvaná zkřížená alergie. Tělo si jednoduše plete alergen pylu s ovocem na základě jejich vývojové podobnosti. Ve skutečnosti tak není člověk například na zmíněné jablko alergický, může však přesto pociťovat nepříjemné příznaky. Co všechno se mezi sebou může křížit, jak vypadá orálně alergický syndrom a jak zjistit, zda zkříženou alergií trpíte?

Vymýtit se nám podařily pouze pravé neštovice, zbylé nemoci se nám cyklicky vrací. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla klinická mikrobioložka Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB. Řada lidí podle ní měla dojem, že i černý kašel patří do minulosti, ale tak to není. Expertka připomněla, že zejména starší generace má stále pocit, že její zdravotní stav má řešit lékař. „Mladé už vytrénujeme, že je odpovědnost na nich,“ věří. Přiblížila, jak lidem může v tomto směru pomoci například měření hladiny protilátek, jak funguje očkování i to, jaký význam má kolektivní imunita.

V Česku řádí černý kašel, jeden člověk dokonce zemřel. Od začátku roku je hlášeno už více než 3 100 případů. Oficiální čísla počtu nemocných s černým kašlem jsou jen špičkou ledovce. Praktičtí lékaři se domnívají, že nakažených je mnohem víc, u spousty lidí se ale na nemoc vůbec nepřijde.

Černý kašel patří mezi onemocnění s nejvyšším indexem nakažlivosti. Uvedl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels. Připomněl, že účinek očkování proti této nemoci vyprchává, a proto doporučil vakcinaci nejen těm, kteří jsou v kontaktu s nejmenšími dětmi, ale i těhotným ženám.

Dvojité vidění, ztráta hybnosti, schopnosti mluvit, polykat nebo se dokonce hýbat – to jsou příznaky vzácného autoimunitního onemocnění myastenie gravis (MG). Touto nevyléčitelnou poruchou postihující nervový systém trpí v Česku 2 500 až 3 000 osob. CNN Prima NEWS oslovila neurologa Stanislava Voháňku, který popsal, jak se myastenie gravis projevuje a co proti ní lze dělat.

Dlouhý život všem. Tak zní motto Světového týdne očkování, který se koná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) poslední dubnové dny. Hlavním cílem je upozornit všechny věkové skupiny na význam očkování. Vakcinace je základním kamenem programu Jednotně pro lepší zdraví v Evropě. Snahou je upozornit i na zákeřnou bakterii Streptococcus pneumoniae, která způsobuje zápaly plic i další závažná onemocnění.

Hemofilie je vzácné onemocnění, které se projevuje zvýšenou krvácivostí a může člověka ohrozit i na životě. Každé obyčejné bouchnutí představuje u hemofilika velký problém. Michalovi Skořepovi (42 let) z Dubence u Dvora Králové lékaři tuto nemoc diagnostikovali v batolecím věku a dnes kvůli ní trpí chronickými bolestmi kloubů. Nejen jeho osud každý rok připomíná Světový den hemofilie, který připadá na 17. dubna.

Britská královna Alžběta II. se nakazila koronavirem. Přestože Buckinghamský palác popsal její aktuální zdravotní stav jako lehké nachlazení, panovnice je pod bedlivým dohledem svých lékařů. Královna se chce dál zlehka věnovat svým povinnostem. Podle webu stanice Sky News není vyloučeno, že dostane v rámci léčby protilátky. Alžbětě II. je 95 let a podle dostupných informací podstoupila plné očkování včetně posilující dávky. To hraje podle oslovených britských lékařů klíčovou roli.

Omikronová subvarianta s označením BA.2 se šíří rychleji než jeho koronavirový příbuzný a může způsobovat vážnější průběh nemoci. Stejně tak je odolný vůči protilátkám ze současných vakcín či po prodělání covidu, tvrdí nová studie. Vědci nicméně dodávají, že je potřeba posbírat více dat o nové subvariantě – dřívější poznatky totiž uváděly, že BA.2 není nebezpečnější než omikron, informovala americká televizní stanice CNN.

„Máme protilátky z předchozích infekcí, jsme očkovaní. Omikron pozvolna projde a opatření typu roušky a rozestupy v tom hrají minimální či skoro žádnou roli,“ prohlásil biochemik Zdeněk Hostomský v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Podle něj bychom měli nechat epidemii volný průběh.