Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení svých jednotek a k posílení obrany, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Jerevanu. Šéf ruské diplomacie připustil, že Rusko nebylo s to dodat svému arménskému spojenci objednané zbraně, což vysvětloval tím, že Rusko je nuceno na ukrajinském bojišti čelit celé Evropě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské agresi ve válce, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, a Moskva dosud nevyslyšela návrhy Spojených států či evropských spojenců Ukrajiny na nejméně 30denní bezpodmínečné příměří v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války.
„Ty výzvy k bezpodmínečnému příměří zaznívají několik let poté, co Evropská unie a členové NATO zpočátku zastávali naprosto jiné stanovisko, a sice žádná jednání, dokud Ukrajina nezíská silnější pozice než Rusko, a vůbec žádná jednání, dokud Rusko neutrpí strategickou porážkou. Pak se otočili o 180 stupňů, a teď už mluví o příměří. Už ne o strategické porážce, ale o příměří, aby Ukrajina získala čas na oddych,“ prohlásil Lavrov podle serveru Kommersant.
ČTĚTE TAKÉ: Veleúspěšná Tatra 815 se vyráběla déle než 40 let. Nyní její historie končí
Lavrov podle portálu také oznámil, že Rusko a Arménie vyřešily problém s platbami za ruské zbraně, které však nebyly dodány. Připustil, že kvůli bojům na Ukrajině není Moskva schopna splnit své závazky vůči spojencům včas, nicméně dodal, že některé zbraňové systémy Rusko ještě Arménii dodá.
„Projednali jsme dnes případy zaplacení nedodaných zbraní a vyřešili jsme to. Tyto platby se započítaly na jiné účely. Nejsou tu žádné rozpory,“ tvrdil ruský ministr na společné tiskové konferenci s arménským protějškem Araratem Mirzojanem. Rusko je podle Lavrova „nuceno bojovat proti celé Evropě“, která podporuje Ukrajinu a poskytuje jí moderní zbraně.
Arméni nás chápou, tvrdil Lavrov o nedodání zbraní
„Jsem přesvědčen, že naši arménští přátelé nás chápou, že v takové situaci nemůžeme své závazky splnit včas. Ale i v takové situaci bude předána celá řada (zbraňových) systémů, které si arménští přátele objednali. Budeme v tom pokračovat,“ poznamenal Lavrov.
Arménský premiér Nikol Pašinjan si v listopadu 2023 postěžoval, že Arménie zaplatila Rusku „miliony dolarů“ za zbraně, které ovšem nedostala. Jako východisko z problému navrhl odepsat část arménského dluhu, protože chápe, že teď zbraně potřebuje samo Rusko. Letos v lednu arménské ministerstvo obrany oznámilo, že se s Ruskem dohodlo na částečném odepsání arménského dluhu za již zaplacené, ale nedodané ruské zbraně, připomněl Kommersant.
Pokud jde o dodávky zbraní, Arménie se v posledních letech snaží více obracet na západní státy, zejména na Francii, připomněla agentura AFP. „Když se spojenec obrací k zemi, jako je Francie, která vede nepřátelský tábor a jejíž prezident a ministři otevřeně projevují nenávist k Rusku, vyvolává to otázky,“ řekl dnes Lavrov
Arméni se od Ruska odvrátili
Arménie se začala odvracet od Ruska od roku 2023, kdy přítomnost ruských vojáků v Náhorním Karabachu nezabránila Ázerbájdžánu, aby při bleskové ofenzívě dobyl tento sporný region, který od 90. let minulého století ovládali tamní arménští separatisté. Jerevan poté pozastavil své členství ve vojenském paktu vedeném Moskvou, tedy v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30 000 mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl řadu území během války v roce 2020.
Po bleskové vojenské ofenzivě předloni v září Ázerbájdžán Karabach úplně ovládl a většina z asi 120 000 etnických Arménů uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. Arménie během ázerbájdžánské ofenzívy v Karabachu nezasáhla. Předchozí válku z podzimu 2020 ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, mírovou dohodu se však dosud nepodařilo podepsat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ďábel tkví v detailech, zní z Ruska k příměří. O čem všem jednali Putin a Trump?
