Rozhovor s Martinem Baxou
Vláda dělá nepopulární opatření, která se však v budoucnu ukáží jako správná, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zároveň věří, že kabinet má nadále alespoň základní důvěru voličů. Ministr v rozhovoru hovořil také o důvodech navýšení koncesionářských poplatků či o dopadech škrtů na ministerstvo kultury.
Probíhají jednání o rozpočtu. Už se rýsuje nějaký konkrétnější dopad na ministerstvo kultury? Platí dříve avizované škrty ve výši přibližně dvou miliard korun?
Pracovní návrh státního rozpočtu pro příští rok je již zveřejněn. Zbývá ještě několik týdnů vyjednávání do konce září, kdy musí vláda předložit návrh Sněmovně. Úspory se budou samozřejmě dotýkat i mého ministerstva.
ČTĚTE TAKÉ: Televizní a rozhlasové poplatky se zvýší. Nově je budou platit i vlastníci mobilů a počítačů
Kde se to konkrétně projeví?
Konkrétně v platové oblasti, v úsporách na provozu a v omezování dotací. Budu sledovat, aby to co nejméně dopadlo na nejzranitelnější, což jsou například spolky, které provozují živou kulturu a nemají zřizovatele. Nicméně i bez ohledu na to, jak vyjednávaní o rozpočtu dopadnou, rozpočet mého ministerstva klesne, protože velmi úspěšně čerpáme evropské finance z Národního plánu obnovy. Z necelých šesti miliard korun, které máme k dispozici do roku 2026, jsme už v letošním roce rozdělili téměř tři miliardy. Evropské peníze na příští rok budou nižší, zhruba miliarda korun, takže se to opticky projeví v rozpočtu ministerstva.
Hovořil jste o dotacích. Vy jako ministr můžete konkrétně ovlivnit, jakým způsobem se budou dotace rozdělovat?
Na ministerstvu kultury je to tak, že máme pouze dotace z národních zdrojů, nikoliv jako třeba ministerstvo zemědělství, které čerpá i z Evropy. Existují dotační programy, které vycházejí z usnesení vlád a jsou často dlouhodobé a tradiční, takže není důvod, abych je měnil. Patří mezi ně například Program záchrany architektonického dědictví nebo Program státní podpory profesionálních divadel a symfonických orchestrů. Poté jsou programy, které nemusím vyhlásit. Například v roce 2022, když přišla první vlna úspor, jsme nevypsali takzvaný akviziční fond. Ten ale, doufám, na příští rok vypíšeme. Takže ano, rozhoduji o tom já, ale samozřejmě po poradě s kolegy z vedení ministerstva budeme probírat, kde si můžeme dovolit nějakou úsporu provést a kde by naopak byly dopady velmi náročné.
„Dostal jsem i otázku, co když má někdo v domácnosti třeba čtyři mobily a dva tablety? Stále platí, že je to jedna domácnost a bude platit jeden poplatek.“
Není to pokaždé tak, že je ministerstvo kultury v době krize otloukánkem, na kterém se lépe šetří než například na dopravě v případě dálnic?
Letos bezpochyby pokračuje energetická krize, válka na Ukrajině a celkově žijeme v těžké době. Přesto mělo moje ministerstvo rekordní rozpočet. Částečně sice díky evropským fondům, ale je to ukazatel, že vládě na kultuře záleží. Abychom naplnili programový cíl, že směřujeme k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu, tak k tomu ještě povede dlouhá cesta. Výdaje státního rozpočtu dramaticky narostly, takže je to i aritmeticky obtíženější, ale nemyslím si, že by byla kultura otloukánek.
Je podle vás zmíněné procento reálné ještě do konce volebního období?
Když se dělala revize programového prohlášení, tak jsem se rozhodl ponechat bod, který říká, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu, protože si myslím, že je to správné. Tím, jak dramaticky narůstají výdaje státního rozpočtu, tak to procento samozřejmě získává bez ohledu na stav rezortu mnohem vyšší hodnotu. Je ale správné k tomu směřovat a snažím se kolegy přesvědčit o důležitosti kultury.
V poslední době mnohé pobouřilo plánované navýšení koncesionářských poplatků. Lidem se nelíbí například to, že by je měli platit také majitelé počítačů či tabletů. Komentátorka Lenka Zlámalová hovoří o zavedení „daně z mobilu“. Není to tedy zrada na voličích, kterým jste slibovali nezvyšovat daňové zatížení?
Je to velké téma, ale předně si myslím, že to určitě není zrada na voličích, protože veřejnoprávní média mají v Česku dlouhodobě velkou podporu. Lidé jsou na veřejnoprávní média zvyklí a mají o ně zájem. Skupina programů ČT nebo stanice ČRo Radiožurnál patří k nesledovanějším a nejposlouchanějším v naší zemi. Žádná levicová, pravicová ani úřednická vláda od roku 1992 doposud nezpochybnila konsenzus potřeby veřejnoprávních médií a jejich financování prostřednictvím televizních a rozhlasových poplatků. Návrhem reagujeme na to, že se více než 15 let poplatky nezvedaly, přitom inflace a růst nákladů obecně srazily jejich hodnotu na polovinu.
„Pokud by se schválil návrh, že poplatky budou dobrovolné, tak by to samozřejmě bylo legitimním rozhodnutím Parlamentu, ale znamenalo by to konec veřejnoprávních médií ve stávající podobě.“
Tomuhle zřejmě veřejnost celkem rozumí, vadí spíš zmíněná „daň z mobilu“…
Návrh, který někteří označují jako daň z mobilu, ve skutečnosti žádnou daní z mobilu není a nedotkne se 90 % stávajících poplatníků. Protože ten, kdo má televizní či rozhlasový přístroj, tak za domácnost bude platit pořád ten jeden televizní poplatek navýšený o 25 korun a jeden rozhlasový poplatek navýšený o 10 korun. Pokud Parlament návrh schválí, tak pouze rozšiřujeme okruh poplatníků o domácnosti, které mají zařízení, z nichž se dá přijímat rozhlas či televize, jako je například tablet či smartphone. A jedná se znovu o jeden televizní a jeden rozhlasový poplatek. Odhadujeme, že se to bude týkat zhruba 250 000 domácností. Ano, návrh vyvolává velkou diskusi, ale rozhodně to není žádná daň z mobilu. Dostal jsem i otázku, co když má někdo v domácnosti třeba čtyři mobily a dva tablety? Stále platí, že je to jedna domácnost a bude platit jeden poplatek.
„Věřím tomu, že základní důvěru lidí máme a určitě budeme i nadále činit důležité kroky, které se jistě jednou ukáží jako správné.“
Nebylo by přesto férovější, kdyby poplatek platili ti, kteří skutečně veřejnoprávní média sledují?
Je to koncensus, který existuje od novodobé existence Česka, že jsou veřejnoprávní média financovaná prostřednictvím fakticky všech, kteří je sledovat mohou, nikoliv když je aktivně využívají. Dnes ve Sněmovně čelíme útokům Andreje Babiše, který poprvé od roku 1992 tento koncensus masivně napadá. Pokud by se schválil návrh, že poplatky budou dobrovolné, tak by to samozřejmě bylo legitimním rozhodnutím Parlamentu, ale znamenalo by to konec veřejnoprávních médií ve stávající podobě. Jsou postavena totiž na tom, že za poplatky produkují pořady, jež jsou opravdu pro co nejširší publikum, a současně mnoho pořadů menšinových, což lze dělat pouze tehdy, pokud mají stabilní příjem z poplatků.
Vláda aktuálně čelí podle průzkumů velmi nízké důvěře veřejnosti. Co si jako místopředseda největší vládní strany myslíte, že je nutné k obnovení důvěry kabinetu udělat?
Vláda působí asi v nejobtížnějším období od roku 1989. Kombinace ekonomické krize, velké inflace, drahých energií či dopadů války na Ukrajině nás vede k tomu, že musíme přijímat velmi obtížná rozhodnutí. Věřím tomu, že základní důvěru lidí máme a určitě budeme i nadále činit důležité kroky, které se jistě jednou ukáží jako správné. Sám na sobě vidím, že je potřeba opravdu každodenně komunikovat to, co navrhujeme. Příklad novely zákonů o veřejnoprávních médiích to ukazuje.
Není to tak, že opozice zvládá lépe komunikovat negativa, zatímco vy nezvládáte vysvětlit pozitiva svých návrhů?
Každá vláda na světě čelí tomu, že by potřebovala svou komunikaci zlepšit. Ale vezměte si jenom to, co znamenala energetická a uprchlická krize v loňském roce. Opozice vyhrožovala občanům, že budou lidé mrznout a nebude plyn. Nic z toho se nestalo, vláda dokázala zajistit energetické zdroje a zimu jsme přečkali. Ano, zvýšily se ceny, ale nedostatkem zdrojů, kterým opozice strašila, naše země netrpěla a zimou nikdo nestrádal.
Zlepšení komunikace podle vás povede k návratu důvěry veřejnosti?
Nechci říkat, že je komunikace hlavní problém. Žijeme v obtížné době a děláme opatření, která prostě nejsou populární. Členem vládního týmu jsem od začátku a opravdu cítím velké odhodlání čelit těžkým výzvám a dělat důležité kroky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bek: Škrtat a propouštět ve školství se nebude. Jednáme naopak o přidání 11 miliard
Přesto mnozí kritizují například škrty ve vědě. Přitom investice v tomto směru padají do kategorie těch, které se projeví v budoucí prosperitě…
Určitě nechci mluvit o nějakých dílčích kapitolách, ale když se mluví o vysokých schodcích či škrtech, tak to nevyvolává dobrou náladu. Alternativou k tomu je nedělat nic a jenom se dívat na raketový nárůst státního dluhu. Jenom z letošního na příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu o několik desítek miliard navíc. Je velká lež, říkají-li představitelé opozice, že je to jedno, jaký máme státní dluh. Naopak je zapotřebí se státními dluhy něco udělat, což patří do kategorie kroků, které aktuálně oblíbené nejsou a těžko se vysvětlují.
V nedávné době vláda čelila kritice kvůli schůzce ministra Blažka s lobbistou Nejedlým, což vyvolalo velkou nevoli veřejnosti a demonstrace. Jste spokojený s tím, jak to nakonec dopadlo?
V žádném případě nechci tu kauzu bagatelizovat. Myslím si, že schůzka byla krajně nevhodná a kolega Blažek dostal od pana premiéra pomyslnou žlutou kartu. Na druhou stranu si nemyslím, že probíhaly velké demonstrace. Milion chvilek svolal demonstraci, která na počet účastníků určitě nebyla velká a ani tam nenechali pana ministra vystoupit. Navíc se pan ministr sám kál, že schůzka nebyla vhodná. Pana Blažka roky znám, jeho touha diskutovat je obrovská, ale není to žádná omluva. Schůzka byla nevhodná a tečka.
Příští rok nás čekají několikery volby a konktrétně u evropských voleb se diskutuje, zda má jít ODS samostatně či v koalici Spolu. Jaký je váš osobní názor?
Obecně jsem velkým příznivcem uskupení Spolu, které v roce 2021 v parlamentních volbách otočilo kormidlem dění v naší zemi. Co se týče evropských voleb, tak ty jsou trochu jiného druhu. O variantě intenzivně diskutujeme a určitě včas dospějeme k závěru, který sdělíme.
Varianta, že půjde do evropských voleb ODS samostatně, je reálnější?
Určitě nechci komentovat vnitřní debaty, které vedeme.
Pokud byste samostatně šli. Neohrozilo by to značku Spolu do budoucna?
Myslím si, že naše vláda, která je složená z koalice Spolu a našich dvou partnerských stran Pirátů a STAN, v této obtížné době funguje velice dobře. Díky projektu Spolu byla v roce 2021 odstavena populisticko-levicová vláda Andreje Babiše a přinášíme velké změny, takže jsem v celostátní politice velkým podporovatelem tohoto projektu. Také v Plzni jsme v loňském roce kandidovali v komunálních volbách jako Spolu, takže značce věřím. Uvidíme, jak to dopadne v evropských volbách.
