Bém: Dostavba Pražského okruhu je v nedohlednu. Chybí odvaha a politická tvrdost

„Nechci se vytahovat, ale za mě se dostavěla velká tranzitní část nad Strakonickou, tunely a spojení D1 s D5, a to si myslím, že Praze strašně pomohlo a je to důkaz pro celou jihozápadní část Prahy, co to v důsledku přinese pro životní prostředí,“ řekl bývalý primátor.

Zbytku okruhu se však podle něj Pražané v brzké době nedočkají. „Strašně mě mrzí, že některá rozhodnutí, která byla na stole, se nedala vůbec naplnit. Objevila se řada aktivistických skupin, které tvrdily, že se na tom snažím jen vydělat peníze. Dostavba silničního okruhu kolem Prahy je v nedohlednu,“ sdělil.

Stavět by se podle něj dalo i v současnosti, ale hůř. „Svět se za těch deset, dvanáct let, co nejsem primátorem, změnil. Platí jiné zákony a tvrdší administrativní procesy hodnocení dopadu stavby na životní prostředí. Zároveň jsou to také stavby, které životní prostředí nejvíce chrání. Dnes k tomu, aby se stavělo, chybí nějaké vizionářství, odvaha a politická tvrdost,“ konstatoval.

Metro D se mělo začít stavět v roce 2011

Kromě okruhu hovořil také o důvodech, proč se trasa metra D nezačala stavět již v roce 2011, jak se původně plánovalo. „Je potřeba, aby primátor čelil tlaku, kterému je vystavován. Odvahu získá však až časem. Měl jsem štěstí, že jsem působil ve dvou volebních obdobích. V roce 2002 jsem zdědil Prahu v katastrofálním stavu po povodních. V prvním funkčním období jsem město zoceloval. V té době se připravovaly klíčové strategické dopravní stavby a v tom druhém se začalo stavět,“ vysvětlil.

Souhlasil s ním také současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který vyzdvihnul především potřebu politické stability. „Ve funkci jsem mnohem kratší dobu. Stavby musí být připravované, vyžaduje to delší čas. Zásadním faktorem je politická stabilita, která v Praze nebyla. Odstartovali jsme geologický průzkum metra D. Spoustu staveb jsme prosadili,“ řekl.