Skoro polovina Němců volá po zákazu nejpopulárnější politické strany. Podpora AfD dál roste
V názorech na možný zákaz strany Alternativa pro Německo (AfD) jsou Němci rozděleni přesně napůl. Vyplývá to z průzkumu agentury INSA, který v úterý zveřejnil deník Bild. Podle něj by stranu, kterou v květnu označila civilní tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou, zakázalo 42 procent dotázaných. Proti zákazu jich je rovněž 42 procent. Straně mezitím dál rostou preference.
Podle průzkumu INSA jsou tábory příznivců a odpůrců zákazu AfD stejně velké, 11 procent lidí pak neví, na jakou stranu se přiklonit, a pět procent se k otázce vyjádřit nechtělo.
ČTĚTE TAKÉ: Extremistická AfD je nejpopulárnější stranou v Německu. Expert popsal důvody jejího vzestupu
O možném zákazu AfD se debatuje dlouhodobě, diskuze posílila po květnovém nálezu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který označil stranu za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD se kvůli tomu obrátila na soud a BfV uvedl, že do jeho rozhodnutí nebude označení používat.
Čtěte také
K jednání o zákazu AfD v těchto dnech opět vyzývá strana Zelených. Spolupředsedkyně vládních sociálních demokratů (SPD) Bärbel Basová uvedla, že by její strana měla nabídku k jednání přijmout. Druhá vládní formace – konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze – se k zákazu AfD ale dlouhodobě staví spíše skepticky. Tvrdí, že by se s AfD mělo bojovat politickými prostředky.
AfD v průzkumech stále roste
Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu stejně nepobírala.
AfD mezitím dál rostou preference. V průzkumu agentury INSA, který v úterý také zveřejnil Bild, dosáhla strana zatím nejvyšší podpory v sondážích tohoto institutu. Získala by nyní 25,5 procenta, stejně jako Merzova CDU/CSU. SPD by skončila s odstupem třetí se 14,5 procenta hlasů. V průzkumu z poloviny srpna pro RTL se AfD umístila s 26 procenty na prvním místě, o dva procentní body před CDU/CSU. Velkou pozornost minulý týden vyvolal také průzkum agentury Infratest dimap, podle kterého by AfD ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, které se uskuteční za rok, mohla získat až 39 procent hlasů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pobodaný hrdina z drážďanské tramvaje: Neotáčejte se ke zneužívání zády, vzkázal z nemocnice
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
