AfD obviněna z extremismu
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, v pátek oficiálně označil politickou Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označení od kontrarozvědky považuje za politicky motivované a za těžkou ránu pro demokracii.
AfD, kterou dosud kontrarozvědka vedla jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou.
ČTĚTE TAKÉ: Válka brzy neskončí, nikam to nevede, překvapil Vance. Rubio zmínil i konec snah o mír
„BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ uvedla kontrarozvědka o změně hodnocení. Odkázala mimo jiné na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily, že BfV může vést celou AfD jako podezřelou z krajně pravicových aktivit kvůli indiciím, že úsilí strany je zaměřeno proti demokratickému řádu. „Tyto indicie se při dalším zpracování potvrdily a v podstatných částech se staly jistými,“ dodala kontrarozvědka.
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a který jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala podle Reuters německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odrážejí v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů.
Vedení AfD označení kontrarozvědkou za krajně pravicovou stranu považuje za politicky motivované a za těžkou ránu pro demokracii. V tiskovém prohlášení to v pátek podle deníku Bild uvedli spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová s tím, že strana se proti zostuzování bude soudně bránit. Poukázali také na to, že oznámení přišlo v době, kdy vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze zbývají čtyři dny do předání moci a kdy civilní kontrarozvědka nemá šéfa.
Mezitím se ozval i Scholz. Varoval před „ukvapenou snahou“ AfD kvůli zprávě kontrarozvědky zakázat. „Myslím, že je to věc, kterou nelze lámat přes koleno,“ řekl Scholz podle DPA. Poznamenal, že dosavadní žádosti u ústavního soudu neuspěly. Uvedl, že on sám je proti unáhlenému postupu. „A proto nebudu říkat, že bychom to měli dělat,“ řekl. Dodal nicméně, že ho vzestup popularity AfD trápí jako občana, kancléře i poslance Spolkového sněmu.
AfD je oblíbena obzvláště na východě Německa
Někdejší šéf tajné služby Thomas Haldenwang loni v říjnu na veřejném slyšení v parlamentu oznámil, že kontrarozvědka nové hodnocení AfD předloží do konce roku. Kontrarozvědka ho ale představila nyní.
AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají.
Kvůli kontroverzním postojům k německé nacistické minulosti a ostře vyhraněným názorům na migraci, muslimy či menšiny chce část spolkových poslanců, aby ústavní soud stranu AfD zakázal. K podobnému kroku, který má ale podle médií jen malou šanci na úspěch, vyzývají i různé aktivistické organizace.
PODÍVEJTE SE: Trump mírový plán nedomyslel, míní Just. V dohodě o nerostech může být skrytý kalkul Kyjeva
